7 218
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox případ | {{Infobox případ | ||
|obrázek = | |obrázek = Grey wolf P1130270.jpg | ||
| | |rozsah = Regionální, Yukon, Kanada | ||
| | |téma = Správa přírodních zdrojů, ochrana přírody | ||
|konflikt = | |konflikt = Ohrožení rovnováhy ekosystému, regulace vlčí populace | ||
| | |komunikace probíhá = probíhá | ||
| | |komunikace konstruktivní = konstruktivní | ||
| | |forma komunikace = tváří v tvář | ||
|úloha vědy = aktivní zapojení | |||
|trvání = 1990 - 1992 | |||
|dořešena = dořešena | |||
|dopad na žp = pozitivní | |||
|dopad na komunitu = pozitivní | |||
|další = | |||
|kontakt = Zpracováno podle Todd 2002<ref name="Todd">Todd, S. (2002). Building consensus on divisive issues: a case study of the Yukon wolf management team. Environmental Impact Assessment Review, 22(6), 655–684. doi:10.1016/S0195-9255(02)00034-3</ref> | |||
}} | }} | ||
==Podstata případu == | ==Podstata případu == | ||
Vztah člověka a vlka představuje velmi kontroverzní téma, kde se střetávají postoje a přístupy zejména ochránců zvířat a lovců, případně dalších místních obyvatel, kteří se cítí rozšířením vlčí populace ohroženi. Na Yukonu se na regionální úrovni podařilo přes vypjaté názory obou stran dosáhnout veřejného konsensu ve způsobu a v pravidlech, jakým bude do budoucna s vlky nakládáno. | |||
= | Historicky byl Vlk obecný (Canis lupus) nejrozšířenějším velkým savcem na Zemi (vyjma člověka). Neomezený lov, použití jedů a ničení přirozeného prostředí vedly k dramatickému snížení území jeho výskytu. V dnešní době zůstávají vitální populace zejména v Kanadě, na Aljašce a v Rusku.<ref name="Todd" /> V poslední době dochází díky re-introdukčním programům a ochraně k návratu vlků i do území, kde lidé již zcela odvykli kontaktu s tímto velkým predátorem. Případ z Yukonu ukazuje možné řešení sporných přístupů k řešení otázky rostoucí populace tohoto predátora. | ||
Yukon je nejzápadnějším teritoriem Kanady s rozsáhlým územím divoké přírody. Hustota obyvatel je pouhých 0,07/km2 při populaci necelých 34 tis. obyvatel, ze kterých významnou část tvoří zástupci původních indiánských národů (cca 7tis.).<ref>Yukon. (2013, listopad 20). In Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Yukon&oldid=58246567 | |||
</ref> Vlk zde byl od 20. let systematicky huben za použití jedů. V roce 1972 byla tato metoda zakázána a vlčí populace se začala obnovovat, až k cca 4,5tis. v r. 1990. Zároveň v této době došlo k dramatickému poklesu sobů.<ref name="Todd" /> | |||
Reakcí veřejnosprávního poradního orgánu (Yukon Fish and Wildlife Management Board) byl návrh na okamžitou razantní regulaci stavu populace vlků. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou negativní reakci ze strany ochránců zvířat, a to i na mezinárodní úrovni. Rozhodnutím veřejnosprávních institucí (Yukon Department of Natural Resources Management) byl program regulace odložen a byl ustanoven tým, který měl za úkol připravit Yukon Wolf Conservation and Management Plan. Plán, jehož přijetí bez zásadních změn bylo ze strany státu přislíbeno. | |||
Za pět měsíců od prvního setkání devítičlenného týmu s vybranými zástupci jak extrémních, tak neutrálních postojů k regulaci vlků, byl hotový plán předán veřejné správě ke schválení. Protože ale došlo k politickým změnám na místním Ministerstvu pro obnovitelné zdroje, byl plán nejprve v roce 1992 zamítnut a nový ministr navrhl okamžitou radikální regulaci vlků. Plán byl ovšem v průběhu tvorby široce konzultován s veřejností a díky tomu se těšil značné podpoře. Odpor ze strany veřejnosti nakonec přinutil ministerstvo změnit rozhodnutí a plán přijmout.<ref name="Todd" /> | |||
==Aktéři – místní hráči== | ==Aktéři – místní hráči== | ||
* | Odpůrci regulace | ||
* aktivisté za ochranu zvířat (i mezinárodní), kteří se aktivizují při protestních akcích a blokádách proti lovu vlků, jsou zcela proti jakýmkoliv regulacím. | |||
* | * organizace ochránců přírody: umírněnější postoj, zájem na stanovení široce akceptovaného plánu, který bude založen na vědeckých poznatcích a bude zajišťovat dlouhodobou perspektivu udržitelného ekosystému, do kterého vlci jednoznačně patří. Od prvotního odporu vůči regulaci se jejich kritický postoj zmírnil až k podpoře plánu, který byl nakonec přijat. Sierra Club, World Wildlife Fund, Canadian Parks and Wilderness Society, Yukon Conservation Society | ||
Nevyhranění/ambivalentní | |||
* zástupci původních indiánských národů – silná místní komunita, zájem na zachování rovnováhy ekosystému s dostatkem možností lovu. Nestaví se vyhraněně proti lidským zásahům (v období přemnožení vlků používali tradičně zabíjení štěňat jako nástroj regulace), ale vlk zároveň obsahuje duchovní hodnotu a není proto možné ho „zbavit důstojnosti“ např. lovem z helikoptér nebo použitím jedů. First Nation Council | |||
* stát, veřejná správa – pravomoc rozhodnout, iniciátor procesu tvorby plánu, organizátor, který ovšem do jednání přípravného týmu přímo nezasahoval a poskytl mu co největší autoritu. Ambivalentní role díky politickým změnám na postu ministra, v závěru se postavil proti implementaci plánu, byl však veřejnou kritikou přinucen jej schválit. | |||
* vědci – aktivní zapojení: pověření státem, zásadní vliv na design procesu vyjednávání plánu, organizátoři, do vyjednávání týmu však zasahovali minimálně (biolog Robert Hayes a politolog Larry DuGuay) | |||
* většinová veřejnost místní - populace regionu pouze 34tis. obyv., důležitý aktér se silným zastoupením jak lovců, tak ochránců přírody, který byl schopný vyjádřit podporu k navrhovanému plánu v době jeho odmítnutí veřejnou správou prostřednictvím organizací z obou stran názorového spektra. V průběhu přípravy plánu byla veřejnost konzultována prostřednictvím řady veřejných diskusí k jednotlivým pracovním verzím spolu s publikovaní těchto pracovních verzí v médiích a umožnění zpětné vazby komukoliv, kdo má zájem. Díky takto transparentnímu procesu přípravy se při ojedinělých protestech proti implementaci plánu již nejednalo o místní obyvatele. | |||
* přípravný tým: zásadní role ve vyjednávání, tvůrce plánu a pravidel nakládání s vlky, celkem 8 lidí a facilitátor. Tým byl sestaven tak, aby obsahoval zástupce jednotlivých názorových proudů, nikoliv však organizací (kritériem výběru dále: počet zástupců původních obyvatel, počet mužů a žen, reprezentantů konzumního a nekonzumního využívání divoké přírody) | |||
Zastánci co nejširší regulace | |||
* zejména sportovní lovci a lovečtí průvodci - vlk je nahlížen převážně jako škodná, která ohrožuje stavy kopytnatců a rovnováhu ekosystému. Aktivně se zformovali při odmítavém postoji k pracovním verzím plánu pod záštitou Yukon Fish and Game Association, největší místní organizace sdružující sportovní lovce. Díky veřejnému projednávání a připomínkování jednotlivých verzí plánu se však závěr se však tato organizace postavila za přijetí plánu. Odpor zůstal, podobně jako u ochránců přírody, pouze u zastánců radikálních názorů. | |||
===Úloha vědy a vědců=== | ===Úloha vědy a vědců=== | ||
* | * Design procesu vyjednávání: od shromáždění zkušeností ze stejných případů, po stanovení kritérií pro výběr týmu, po přípravu harmonogramu jednání s konkrétními cíli a výstupy. Podpora vyjednávání, pokud byla vyžadována, zejména poskytování vědeckých informací a zpětné vazby jednotlivým výstupům. Jednalo se o politologa se zkušenostmi se zapojováním veřejnosti do rozhodovacích procesů a biolog, odborník na problematiku vlků. Oba byli pověřeni místním Ministerstvem pro obnovitelné zdroje. | ||
===Komunikace=== | |||
* Ve veřejném prostoru neprobíhalo konstruktivní jednání, komunikace zprostředkovaná, vztahy konfliktní (tlak na regulaci vlků oproti protestům ochránců zvířat a výzvám k bojkotu turismu na Yukonu), bez ochoty k jednání a ke kompromisům. | |||
* V rámci přípravného týmu komunikace naprosto otevřená, tváří v tvář, i přes konfliktní situace vůle ke konsensu a dodržení závazku najít řešení. | |||
==Závěr== | ==Závěr== | ||
Pozitivní dopad na životní prostředí i na místní komunitu. Podařilo se vyjednat a implementovat plán, který jasně stanovil pravidla nakládání s vlky na Yukonu pro dalších 20let a byl kladně přijat většinou veřejnosti (v roce 2012 byl přijat nový Wolf Conservation and Management Plan). Pravidla byla stanovena s dlouhodobými cíli, s ohledem na udržitelný rozvoj ekosystému a vlků v rámci něj.<ref>Wolf Conservation and Management Plan Review 2010-11. (2013, listopad 20). Dostupné z http://www.yukonwolfplan.ca/</ref> | |||
===Faktory, které ovlivnily úspěch projektu=== | |||
=== | Odborníky kvalitně připravený design využívající zkušenosti z obdobných procesů: | ||
* | * Přípravný tým měl od počátku absolutní důvěru, byl kvalitně ohodnocen a ze strany ministra se mu dostalo na začátku procesu vyjednávání ujištění, že plán bude implementován bez zásadních změn. | ||
* Role státu a vědců se v průběhu vyjednávání omezila na pořadatele a dodavatele potřebných informací, ale nezasahovali přímo do jednání | |||
* | * Do týmu nebyli vybráni zástupci organizací nebo delegáti organizovaných skupin, pro které by bylo obtížné odložit stranickou příslušnost a mluvit za sebe. Jednalo se primárně o reprezentanty postojů, ne sociálních skupin. | ||
= | * Jednání byla neveřejná, přítomnost médií a veřejnosti by svazovala komunikaci | ||
* Výstupy všech jednání a především pak drafty plánu byly podrobeny široké veřejné diskusi a zpětná vazba byla brána v potaz. | |||
* Byl položen důraz na výsledný produkt, nikoliv na proces: bylo stanoveno jasné datum, do kdy musí být plán předložen a byl položen důraz na konsensus, nikoliv na shodu většiny. Konsensus jako výsledek, na který je každý ze zúčastněných ochoten přistoupit, protože zahrnuje jeho základní požadavky.<ref name="Todd" /> | |||
==Odkazy/Literatura== | ==Odkazy/Literatura== | ||
<references/> | |||
{{TAČRAA}} |