7
editací
Uživatel:Teri: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Konference Rio+20 | |||
| Řádek 9: | Řádek 10: | ||
Závěrečným výstupem konference je dokument, který nese název Budoucnost, kterou chceme (The Future We Want). | Závěrečným výstupem konference je dokument, který nese název Budoucnost, kterou chceme (The Future We Want). | ||
== Aktéři == | == Aktéři == | ||
Do celosvětových jednání o udržitelném rozvoji byla kromě účastnických států, jejich vlád, OSN a dalších mezinárodních organizací zapojena i občanská společnost, jejíž zájmy hájily tzv. významné společenské skupiny (Major Groups), mezi něž patří vědecká a technická komunita, nevládní organizace, představitelé místních samospráv, farmáři, ženy a mládež, domorodí lidé a další<ref>DLOUHÁ, Jana. V brazilském Rio de Janeiro skončila konference o udržitelném rozvoji "Budoucnost, kterou chceme". Envigogika [online]. 2012, roč. 7, č. 1, 2012-06-2.Dostupné z: http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/154/160 </ref>. Oproti dřívějším velkým summitům byl letos dán velký prostor zástupcům z řad občanské společnosti, která celkově velmi přispěla svými návrhy do původní verze dokumentu, tzv. kompilačního dokumentu o cca 4000 stránkách<ref name="odkaz">DLOUHÁ, Jana. V brazilském Rio de Janeiro skončila konference o udržitelném rozvoji "Budoucnost, kterou chceme". Envigogika [online]. 2012, roč. 7, č. 1, 2012-06-23.Dostupné z: http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/154/160</ref>. Díky celosvětovému rozšíření komunikačních technologií se do přípravného procesu a diskusních témat konference zapojilo patrně největší množství subjektů,zohledníme-li akce pořádané OSN<ref>Konference OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012.Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/konference_osn_udrzitelny_rozvoj_2012 </ref>. | Do celosvětových jednání o udržitelném rozvoji byla kromě účastnických států, jejich vlád, OSN a dalších mezinárodních organizací zapojena i občanská společnost, jejíž zájmy hájily tzv. významné společenské skupiny (Major Groups), mezi něž patří vědecká a technická komunita, nevládní organizace, představitelé místních samospráv, farmáři, ženy a mládež, domorodí lidé a další<ref>DLOUHÁ, Jana. V brazilském Rio de Janeiro skončila konference o udržitelném rozvoji "Budoucnost, kterou chceme". Envigogika [online]. 2012, roč. 7, č. 1, 2012-06-2.Dostupné z: http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/154/160 </ref>. Oproti dřívějším velkým summitům byl letos dán velký prostor zástupcům z řad občanské společnosti, která celkově velmi přispěla svými návrhy do původní verze dokumentu, tzv. kompilačního dokumentu o cca 4000 stránkách<ref name="odkaz">DLOUHÁ, Jana. V brazilském Rio de Janeiro skončila konference o udržitelném rozvoji "Budoucnost, kterou chceme". Envigogika [online]. 2012, roč. 7, č. 1, 2012-06-23.Dostupné z: http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/154/160</ref>. Díky celosvětovému rozšíření komunikačních technologií se do přípravného procesu a diskusních témat konference zapojilo patrně největší množství subjektů, zohledníme-li akce pořádané OSN<ref>Konference OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012.Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/konference_osn_udrzitelny_rozvoj_2012 </ref>. | ||
Paralelně s konferencí a několik dní před ní byl jednou z vedlejších aktivit tzv. Summit lidu (People´s Summit) pořádaný ve Flamengo Parku. Zde měly prostor pro debaty zástupci nevládních organizací, mládeže, ale i bývalí činitelé politického života spolu s návštěvníky doprovodných akcí.V parku se pořádaly veřejné debaty o zemědělství, budoucnosti oceánů, solární energii a dalších tématech. Ke kampani organizace Greenpeace na záchranu Arktidy (Save the Arctic) se přidalo velké množství celebrit, jako například Paul McCartney, Robert Redford nebo Penelope Cruz. Všichni požadují, aby byla Arktida zákonně chráněna pro svoji hodnotu. Chtějí tak docílit toho, aby se zabránilo průzkumným vrtům společnosti Shell, která chce na Arktidě těžit ropu. Mezi dalšími „debatéry“ byli bývalí státníci, např. bývalá prezidentka Irska Mary Robinsonová, brazilský prezident Fernando Henrique Cardoso, anebo norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová, kteří společně se skupinou „Mladých“ (čtyři mladí aktivisté z Brazílie, Číny, Nigérie a Švédska) diskutovali o tom, jakou budoucnost chceme pro naše praprapravnoučata<ref>McDONALD, Frank.Plethora of happenings vie for attention as media zeroes in on Rio.The Irish Times, 22. června 2012</ref>. | Paralelně s konferencí a několik dní před ní byl jednou z vedlejších aktivit tzv. Summit lidu (People´s Summit) pořádaný ve Flamengo Parku. Zde měly prostor pro debaty zástupci nevládních organizací, mládeže, ale i bývalí činitelé politického života spolu s návštěvníky doprovodných akcí.V parku se pořádaly veřejné debaty o zemědělství, budoucnosti oceánů, solární energii a dalších tématech. Ke kampani organizace Greenpeace na záchranu Arktidy (Save the Arctic) se přidalo velké množství celebrit, jako například Paul McCartney, Robert Redford nebo Penelope Cruz. Všichni požadují, aby byla Arktida zákonně chráněna pro svoji hodnotu. Chtějí tak docílit toho, aby se zabránilo průzkumným vrtům společnosti Shell, která chce na Arktidě těžit ropu. Mezi dalšími „debatéry“ byli bývalí státníci, např. bývalá prezidentka Irska Mary Robinsonová, brazilský prezident Fernando Henrique Cardoso, anebo norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová, kteří společně se skupinou „Mladých“ (čtyři mladí aktivisté z Brazílie, Číny, Nigérie a Švédska) diskutovali o tom, jakou budoucnost chceme pro naše praprapravnoučata<ref>McDONALD, Frank.Plethora of happenings vie for attention as media zeroes in on Rio.The Irish Times, 22. června 2012</ref>. | ||
| Řádek 18: | Řádek 20: | ||
Českou republiku reprezentovali v Riu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a další delegáti z řad velvyslanců a členů ministerstev a nevládních organizací. ČR po celou dobu konference vystupovala za zefektivnění přijímaných opatření a nutnost jejich konkretizace. ČR během summitu zorganizovala seminář na téma ''Měření udržitelné ekonomiky: perspektiva indikátorů jdoucích za obzor HDP''<ref>Rio+20-světový summit o udržitelném rozvoji. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2012.Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/osn/rio_20_svetovy_summit_o_udrzitelnem.html </ref>. Cílem semináře bylo seznámit účastníky s důležitostí vybraných ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí, které budou klíčové pro přijímání odpovědných a konkrétních politických rozhodnutí. Indikátory představené na semináři byly ekologická stopa a Index lepšího života (Better Life Index). | Českou republiku reprezentovali v Riu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a další delegáti z řad velvyslanců a členů ministerstev a nevládních organizací. ČR po celou dobu konference vystupovala za zefektivnění přijímaných opatření a nutnost jejich konkretizace. ČR během summitu zorganizovala seminář na téma ''Měření udržitelné ekonomiky: perspektiva indikátorů jdoucích za obzor HDP''<ref>Rio+20-světový summit o udržitelném rozvoji. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2012.Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/osn/rio_20_svetovy_summit_o_udrzitelnem.html </ref>. Cílem semináře bylo seznámit účastníky s důležitostí vybraných ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí, které budou klíčové pro přijímání odpovědných a konkrétních politických rozhodnutí. Indikátory představené na semináři byly ekologická stopa a Index lepšího života (Better Life Index). | ||
== The Future We Want == | == The Future We Want == | ||
| Řádek 25: | Řádek 26: | ||
Největším zklamáním ale podle mnohých bylo, že se do konce konference nepodařilo odsouhlasit konkrétní datum, kdy vlády přestanou dotovat fosilní paliva. ''„Udržitelného rozvoje rozhodně nedosáhneme dotováním fosilních paliv,“'' prohlásil člen organizace Avaaz, která vedela protestní kampaň proti znečišťování prostředí<ref>STEJSKAL, Jan. Rio+20: Bezzubá dohoda vyvolala otazníky, zda mají obří summity OSN vůbec smysl. Ekolist [online]. 2012-06-23. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rio-20-bezzuba-dohoda-o-udrzitelnem-rozvoji-vyvolala-otazniky-zda-maji-obri-summity-osn-vubec-smysl</ref>. | Největším zklamáním ale podle mnohých bylo, že se do konce konference nepodařilo odsouhlasit konkrétní datum, kdy vlády přestanou dotovat fosilní paliva. ''„Udržitelného rozvoje rozhodně nedosáhneme dotováním fosilních paliv,“'' prohlásil člen organizace Avaaz, která vedela protestní kampaň proti znečišťování prostředí<ref>STEJSKAL, Jan. Rio+20: Bezzubá dohoda vyvolala otazníky, zda mají obří summity OSN vůbec smysl. Ekolist [online]. 2012-06-23. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rio-20-bezzuba-dohoda-o-udrzitelnem-rozvoji-vyvolala-otazniky-zda-maji-obri-summity-osn-vubec-smysl</ref>. | ||
Britský The Guardian v jednom z titulků hlásí: Maňana, maňana. Asi takový byl dojem celé řady pozorovatelů konference. Nejasnost závazků v závěrečném dokumentu The Future We Want, časového ohraničení jejich plnění, zdrojů financování a monitoringu předpovídá neúspěch dalšího vývoje. Nevládní organizace kritizovaly konferenci také proto, že se jednalo jen o formální proslovy státníků a výsledek nesměřuje k budoucnosti, kterou chceme. The Future We Want je napsána jen pro zájmy některých místo všech lidí. Aktivisté občanské společnosti Avaaz poukazovali na velký vliv nadnárodních korporací na konečnou podobu dokumentu. Některé z nevládních organizací proto přejmenovaly dokument na The Future we Bought<ref>McDONALD, Frank.UN development conference closes amid acrimony.The Irish Times, 23. června 2012</ref>, narážející na lobbování nadnárodních společností za nutnost používání fosilních paliv. Podle dalších je na vině neschopnost vlád a organizací připojit se k jednáním a řešit krizi životního prostředí, ekonomické stability a spravedlnosti společně. Evropská Unie byla kritizována za to, že přiznává nedostatek prostředků na to, aby pomohla světu ke globální transformaci, ovšem evropští politici nachází miliony, které dávají bankám a pro průmyslová odvětví, která používají fosilní paliva, vypisují daňové prázdniny. | |||
Na základě nečinnosti a neschopnosti vlád zajistit obyvatelům planety udržitelný rozvoj, zástupci občanské společnosti vytvořili několik společných dohod a podepsali závěrečný manifest (Manifesto of the People´s Sustainability Treaties)<ref>DLOUHÁ, Jana. V brazilském Rio de Janeiro skončila konference o udržitelném rozvoji "Budoucnost, kterou chceme". Envigogika [online]. 2012, roč. 7, č. 1, 2012-06-2.Dostupné z: http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/154/160</ref>. Podle neziskových organizací se o udržitelný rozvoj musí starat sami lidé a nespoléhat na činy politiků. | |||
== Co dál? == | |||
Ačkoli se může zdát, že konference v roce 2012 byla jen fraška, Rio dalo vzniknout několika projektům. Ty nejvýznamější se ale dohodly mimo hlavní sály a byly výsledkem iniciativ skrze četných kampaní a aktivit dílčích vlád a organizací. Austrálie oznámila vytvoření největší mořské rezervace na světě s cílem ochránit Velký bariérový útes. Premiér Aruby ve spolupráci s miliardářem Richardem Bransonem chtějí převést používání energie tohoto ostrovního státu ze100% obnovitelných zdrojů<ref>WATTS, Johnathan a Liz FORD. Rio+20 Earth summit: pressure for deal – but will leaders hold their nerve?. The Guardian [online]. 2012-06-20.Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/environment/2012/jun/19/rio-earth-summit-sustainability-conference?INTCMP=ILCNETTXT3487</ref>.Kolumbie se zavázala vytvořit celonárodní kompenzační program na zmírnění dopadů na životní prostředí ve strategických lokalitách a zajistit největší možnou návratnost přírodě. Organizace National Resource Defense Council vytvořila speciální stránku Cloud of Commitments [http://www.cloudofcommitments.org], na které se snaží zaznamenat všechny dobrovolné závazky přislíbené na konferenci. Ke konci summitu bylo na sekretariátu Rio+20 zaregistrováno přes 700 dobrovolných aktivit (Voluntary Commitments)<ref>Rio+20. United Nations: Sustainable Development Knowledge Platform [online].Dostupné z: http://sustainabledevelopment.un.org/index.php?menu=1070</ref>. Nejvíce závazků se týká tématu energie. Konference Rio+20 byla tedy příležitostí, která dala vziknout velkému množství tzv. bottom-up iniciativ a zaktivizovala občanskou společnost. Nejvýznamější byly podle zpravodajů z The Guardian kampaň na ochranu Arktidy a snižování dotací na fosilní paliva<ref>VIDAL, John. Rio+20: reasons to be cheerful. The Guardian [online]. 2012-06-27 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/global-development/poverty-matters/2012/jun/27/rio20-reasons-cheerful</ref>, zmíněné výše. | |||
Nejdůležitějším bodem celého závěrečného oficiálního dokumentu ''Budoucnost, kterou chceme'' je tedy podle Gro Bruntlandové plán na vytvoření a integraci do rozvojové agendy OSN tzv. cílů udržitelného rozvoje (''Sustainable Development Goals, SDGs'' – čl. B, § 245–251 dokumentu The Future We Want), které by měly být implementovány od roku 2015 a navázat na rozvojové cíle tisíciletí (MDG´s), kterým k tomuto roku vyprší platnost. SDG´s se ale nezabývají pouze snižováním chudoby, ale kladou si cíle i v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, ochrany ovzduší, klimatu atd. | |||
Po 20 letech od přelomového summitu Země v roce 1992 se svět velmi změnil. Na konferenci v Riu v roce 1992 to byla Evropa, kdo udával tempo rozvoje. Nyní, po dvaceti letech, to jsou dříve rozvojové země, ke kterým se upíná pozornost světa. A to i z toho důvodu, že nejvyšší státní představitelé nově nastupujících ekonomik (země BRICS) se konference, na rozdíl od představitelů nejvyspělejších států světa, zúčastnili. Čína, Brazílie, Indie, Jihoafrická republika ani Rusko nemohou otázky udržitelného rozvoje ignorovat. Jejich představa o udržitelnosti či zelené ekonomice je ale zcela odlišná. V závěrečné části dokumetu, Means of Implemetation<ref>Post-Rio to Post-2015 Background Paper: Means of Implementation. In: UNEP [online].Dostupné z: http://www.unep.org/civil-society/Portals/24105/documents/NY%20consultation/MOI.pdf</ref>, se jen znovu potvrzují nástroje (např. Agenda 21), jakými se dosáhne implementace dohod, a že každý stát nese zodpovědnost za jejich prosazení. Tudíž se zde nehovoří o etice, technologické vyspělosti států či profesionalitě ve vztahu k zavádění plánů udržitelného rozvoje. | |||
== Reference == | |||
<references> | <references> | ||
</references> | </references> | ||
== Externí odkazy == | |||
Oficiální stránky konference UNSDC Rio+20 [[http://www.unsdc2012.org UNSDC Rio+20]] | |||