7 218
editací
(+kategorie, reference) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Ve vztahu k zachování [[biodiverzita|biodiverzity]] mimoevropských ekosystémů jsou zajímavé některé postřehy týkající se lovu konkrétních druhů zvířat u místních domorodých etnik. Například po snížení populačních hustot lovených druhů rajek u Maringů na Nové Guineji došlo k regulaci lovu těchto ptáků ze strany samotných lovců. Ačkoliv byli lovci původně zvyklí se zaměřovat na lov samiček, nahradili je v současné době (od 90. let) adekvátním počtem samečků, anebo i omezili lov celkově, aby nenarušili přirozenou reprodukci populací<ref>Healey | Ve vztahu k zachování [[biodiverzita|biodiverzity]] mimoevropských ekosystémů jsou zajímavé některé postřehy týkající se lovu konkrétních druhů zvířat u místních domorodých etnik. Například po snížení populačních hustot lovených druhů rajek u Maringů na Nové Guineji došlo k regulaci lovu těchto ptáků ze strany samotných lovců. Ačkoliv byli lovci původně zvyklí se zaměřovat na lov samiček, nahradili je v současné době (od 90. let) adekvátním počtem samečků, anebo i omezili lov celkově, aby nenarušili přirozenou reprodukci populací<ref> | ||
{{Citace monografie | |||
| příjmení = Healey | |||
| jméno = Ch. | |||
| odkaz na autora = | |||
| titul = Maring Hunters and Traders: Production and Exchange in the Papua New Guinea Highlands. | |||
| vydavatel = University of California Press | |||
| místo = Berkeley | |||
| rok = 1990 | |||
| isbn = 0520068408 | |||
| kapitola = | |||
| strany = | |||
| jazyk = en | |||
| url = http://books.google.cz/books?id=QImRlliK8VoC&lpg=PP1&ots=XYSpZnQ1pE&dq=maring%20hunters%20and%20traders%20production%20and%20exchange%20in%20the%20papua%20new%20guinea%20highlands&hl=en&pg=PA404#v=onepage&q&f=false | |||
}} | |||
</ref>. Zajímavostí také je, že rajky jsou loveny z estetických a ne z potravních důvodů jako některé další druhy ptáků. Barevná pera rajek jsou u Maringů používána pro zdobení. V horském deštném pralese, který Maringové obývají, nežijí velké druhy savců vhodné pro lov. Příjem živočišných proteinů byl ve společnosti Maringů efektivně substituován systematickým chovem prasat. | |||
Můžeme spekulovat, že lov nemusí plnit pouze praktickou funkci, ale i samotný zážitek z lovu může být pro jednotlivce vnitřně uspokojivý. Znamená to, že lov nemusí uspokojovat pouze biologické potřeby (lov pro potravu), ale třeba jen emocionální (vzrušení z lovu) či sociální potřeby (získání ozdobných materiálů, zvýšení prestiže atd.). Pro tuto hypotézu hovoří i fakt, že některé z forem lovu se zachovaly i v současné moderní industriální společnosti, ačkoliv již nejsou pro bezprostřední zabezpečení obživy významné (například rekreační rybaření, lov pro trofeje, atd.). | Můžeme spekulovat, že lov nemusí plnit pouze praktickou funkci, ale i samotný zážitek z lovu může být pro jednotlivce vnitřně uspokojivý. Znamená to, že lov nemusí uspokojovat pouze biologické potřeby (lov pro potravu), ale třeba jen emocionální (vzrušení z lovu) či sociální potřeby (získání ozdobných materiálů, zvýšení prestiže atd.). Pro tuto hypotézu hovoří i fakt, že některé z forem lovu se zachovaly i v současné moderní industriální společnosti, ačkoliv již nejsou pro bezprostřední zabezpečení obživy významné (například rekreační rybaření, lov pro trofeje, atd.). | ||
Naopak u Lakandonců v oblasti tropického nížinného pralesa, kde je dostatek příležitostí k lovu velkých savců, nebyl lov za estetickým účelem zaznamenán. Stejně tak u dajaků Benuaq Idatn na Kalimantanu jsou loveny pouze střední a velké druhy savců jako významný potravní zdroj nebo na ochranu úrody na polích. Vedle toho dochází také k selektivnímu lovu na obranu vlastního života. Říční gaviálové ''Tomistoma schlegeli'', kteří představovali pro dajaky vážné ohrožení při rybolovu, hygieně i přechodech vodních toků, byli následkem toho na většině řek tohoto území téměř vyhubeni<ref>Lorencová | Naopak u Lakandonců v oblasti tropického nížinného pralesa, kde je dostatek příležitostí k lovu velkých savců, nebyl lov za estetickým účelem zaznamenán. Stejně tak u dajaků Benuaq Idatn na Kalimantanu jsou loveny pouze střední a velké druhy savců jako významný potravní zdroj nebo na ochranu úrody na polích. Vedle toho dochází také k selektivnímu lovu na obranu vlastního života. Říční gaviálové ''Tomistoma schlegeli'', kteří představovali pro dajaky vážné ohrožení při rybolovu, hygieně i přechodech vodních toků, byli následkem toho na většině řek tohoto území téměř vyhubeni<ref> | ||
{{Citace periodika | |||
| příjmení = Lorencová | |||
| jméno = R. | |||
| autor = | |||
| příjmení2 = Trnka | |||
| jméno2 = R. | |||
| odkaz na autora = | |||
| spoluautoři = | |||
| titul = Lovecké strategie Dajaků: Prolínání tradičního s moderním. | |||
| periodikum = Vesmír | |||
| odkaz na periodikum = | |||
| rok = 2007 | |||
| měsíc = | |||
| ročník = | |||
| číslo = 7 | |||
| strany = 426-431 | |||
| url = http://www.vesmir.cz | |||
| issn = | |||
}} | |||
</ref>. | |||
Co se týče rostlinných druhů, setkáváme se zde se způsobem zemědělství, kdy etnika (zejména pralesní) záměrně ponechávají vybrané části ekosystému v původním nepoškozeném stavu. Často se jedná o celé bloky pralesa, které jsou potřebné pro udržení dostatečné vlhkosti půdy či jako protipožární opatření při žďáření (např. u Lakandonců). Jindy jsou ponechávány některé potravně využitelné druhy stromů a keřů přímo na ploše produkčního pole (Yąnomamö). U Tsembagů na Nové Guineji dochází hned od doby vyžďáření nového pole k selektivnímu plení, kdy jsou průběžně odstraňovány pouze bylinné druhy, ale mladé stromky vysemeněné z okolního pralesa se na poli ponechávají. Je třeba dodat, že pro vyžďáření nového pole jsou u pralesních etnik téměř vždy preferovány plochy starých polí zarostlé sekundárním pralesem. Není to však z důvodu zachování nedotčené přírody, ale čistě z praktických důvodů, protože vyžďáření primárního pralesa je pracovně mnohem náročnější. | Co se týče rostlinných druhů, setkáváme se zde se způsobem zemědělství, kdy etnika (zejména pralesní) záměrně ponechávají vybrané části ekosystému v původním nepoškozeném stavu. Často se jedná o celé bloky pralesa, které jsou potřebné pro udržení dostatečné vlhkosti půdy či jako protipožární opatření při žďáření (např. u Lakandonců). Jindy jsou ponechávány některé potravně využitelné druhy stromů a keřů přímo na ploše produkčního pole (Yąnomamö). U Tsembagů na Nové Guineji dochází hned od doby vyžďáření nového pole k selektivnímu plení, kdy jsou průběžně odstraňovány pouze bylinné druhy, ale mladé stromky vysemeněné z okolního pralesa se na poli ponechávají. Je třeba dodat, že pro vyžďáření nového pole jsou u pralesních etnik téměř vždy preferovány plochy starých polí zarostlé sekundárním pralesem. Není to však z důvodu zachování nedotčené přírody, ale čistě z praktických důvodů, protože vyžďáření primárního pralesa je pracovně mnohem náročnější. | ||
== | ==Literatura== | ||
*{{Citace sborníku | |||
| příjmení = Trnka | |||
| jméno = R. | |||
| autor = | |||
| příjmení2 = Lorencová | |||
| jméno2 = R. | |||
| odkaz na autora = | |||
| titul = Diskuze sociálních a biologických faktorů ovlivňujících způsoby čerpání ekosystémových zdrojů. | |||
| odkaz na titul = | |||
| příjmení sestavitele = Trnka | |||
| jméno sestavitele = R. | |||
| sestavitel = | |||
| příjmení sestavitele2 = Lorencová | |||
| jméno sestavitele2 = R. | |||
| sborník = Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností | |||
| odkaz na sborník = | |||
| vydavatel = | |||
| místo = | |||
| rok vydání = 2008 | |||
| isbn = | |||
| url = | |||
| kapitola = | |||
| strany = 121-129 | |||
| jazyk = | |||
}} | |||
==Reference== | |||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie:Člověk]] | [[Kategorie:Člověk]] |