1 550
editací
(+ odkazy 2. část) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Sociolog P. Hawken, který se věnuje studiu tohoto fenoménu „zelených hnutí“, charakterizuje základní premisy „zeleného hnutí“ takto: | Sociolog P. Hawken, který se věnuje studiu tohoto fenoménu „zelených hnutí“, charakterizuje základní premisy „zeleného hnutí“ takto: | ||
*chovat se ke druhým tvorům tak, jak bychom chtěli, aby se chovali oni ke mně, | *chovat se ke druhým tvorům tak, jak bychom chtěli, aby se chovali oni ke mně, | ||
*posvátnost všeho života – dítěte, zvířete i kultury (Hawken, 2007)<ref name="HAWKEN">HAWKEN, P. Co chtějí tihle lidé: Z časopisu The Ecologist 7/2007 zkrátil a upravil Štěpán Němec. Sedmá generatce. Brno. 5/2007. s. 27- 29. Pozn.: V článku je upozorňováno na | *posvátnost všeho života – dítěte, zvířete i kultury (Hawken, 2007)<ref name="HAWKEN">HAWKEN, P. Co chtějí tihle lidé: Z časopisu The Ecologist 7/2007 zkrátil a upravil Štěpán Němec. Sedmá generatce. Brno. 5/2007. s. 27- 29. Pozn.: V článku je upozorňováno na jedinečnost a monumentálnost ekologických hnutí. ISSN 1212-0499.</ref>. | ||
==Oficiální linie ochrany přírody== | ==Oficiální linie ochrany přírody== | ||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
==Vědecká linie ochrany přírody== | ==Vědecká linie ochrany přírody== | ||
souvisí s vědním oborem ekologie. Z ekologie přirozeně vznikla '''environmentalistika''', věda studující problémové vztahy životního prostředí a hledající způsoby jejich řešení. Na rozdíl od ekologie, která studuje všechny vztahy v ekosystému (aniž by je hodnotila), environmentalistika (dříve ochrana životního prostředí) vztahy a stavy hodnotí – identifikuje odchylky od přirozeného běhu věcí, determinuje příčiny a řeší jak vztahy a stavy vrátit do normálu, respektive do stavu funkčního. V roce 1968 byl založen [[wikipedia:en:Club of Rome|Římský klub (Club di Roma)]] – klub sdružující vědecké kapacity z nejrůznějších oborů a institucí za účelem společných interdisciplinárních výzkumů problematiky ochrany přírody a životního prostředí (Duvigneaud, 1988: str. 367 – 368)<ref name="DUVIGNEAUD">DUVIGNEAUD, P. Ekologická syntéza. 1. vyd. Praha : Academia, 1988. 416s. ISNB neuvedeno.</ref>. První zpráva Římského klubu [[wikipedia:en:Limiths to Growth|Meze růstu (Limits to Growth)]] zpracovaná týmem vědců z [[wikipedia:en:Massachusetts Institute of Technology|Massachuttes Institute of Technology]] a vydaná v roce 1972, upozornila na možné vyčerpání zdrojů ropy a dalších pro moderní společnost významných surovin a přinesla tak první pochybnosti víry v nikdy nekončící ekonomický rozvoj. Zpráva zveřejnila výsledky počítačově simulovaného vývoje lidské populace a využívání přírodních zdrojů do roku 2100 a upozornila, že pokud nedojde k zásadní změně chování, zvýší se během 21. století mortalita lidské populace v důsledku znečištění životního prostředí, vyčerpání půdního fondu a zdrojů fosilních paliv. V 1992 [[wikipedia:en:Donella Meadows|D. Meadowsová]] s vědeckým týmem ukončila další dvouletý projekt [[wikipedia:en:Beyond the Limits|Překročení mezí (Beyond the Limits)]]. | souvisí s vědním oborem ekologie. Z ekologie přirozeně vznikla '''environmentalistika''', věda studující problémové vztahy životního prostředí a hledající způsoby jejich řešení. Na rozdíl od ekologie, která studuje všechny vztahy v ekosystému (aniž by je hodnotila), environmentalistika (dříve ochrana životního prostředí) vztahy a stavy hodnotí – identifikuje odchylky od přirozeného běhu věcí, determinuje příčiny a řeší jak vztahy a stavy vrátit do normálu, respektive do stavu funkčního. V roce 1968 byl založen [[wikipedia:en:Club of Rome|Římský klub (Club di Roma)]] – klub sdružující vědecké kapacity z nejrůznějších oborů a institucí za účelem společných interdisciplinárních výzkumů problematiky ochrany přírody a životního prostředí (Duvigneaud, 1988: str. 367 – 368)<ref name="DUVIGNEAUD">DUVIGNEAUD, P. Ekologická syntéza. 1. vyd. Praha : Academia, 1988. 416s. ISNB neuvedeno.</ref>. První zpráva Římského klubu [[wikipedia:en:Limiths to Growth|Meze růstu (Limits to Growth)]] zpracovaná týmem vědců z [[wikipedia:en:Massachusetts Institute of Technology|Massachuttes Institute of Technology]] a vydaná v roce 1972, upozornila na možné vyčerpání zdrojů ropy a dalších pro moderní společnost významných surovin a přinesla tak první pochybnosti víry v nikdy nekončící ekonomický rozvoj. Zpráva zveřejnila výsledky počítačově simulovaného vývoje lidské populace a využívání přírodních zdrojů do roku 2100 a upozornila, že pokud nedojde k zásadní změně chování, zvýší se během 21. století mortalita lidské populace v důsledku znečištění životního prostředí, vyčerpání půdního fondu a zdrojů fosilních paliv. V 1992 [[wikipedia:en:Donella Meadows|D. Meadowsová]] s vědeckým týmem ukončila další dvouletý projekt [[wikipedia:en:Beyond the Limits|Překročení mezí (Beyond the Limits)]]. Využila dokonalejší modelaci v jazyce [[wikipedia:en:World3|World3]] speciálně navrženém pro systémovou dynamiku a provedla modelování 295 různých veličin ve spolu navzájem souvisejících diferenciálních vztazích. Populárně-naučná publikace s podtitulem ''Konfrontace globálního kolapsu'' s představou trvale udržitelné budoucnosti vysvětlovala stěžejní pojmy (jako třeba tok surovin, zpoždění, překmit, kolaps), uváděla některé příklady a případové studie, a nabídla 13 scénářů vývoje základních veličin do roku 2100, z nichž některé vedly k trvale udržitelnému životu. Faktory ovlivňující základní celosvětové demograficko-ekonomické ukazatele Meze růstu: 30 letý update. V roce 2004 vyšlo třetí pokračování Mezí růstu, které na základě podkladů D. Meadowsové dokončili její spolupracovníci (D. Meadowsová v roce 2001 zemřela). Ačkoli bylo Římskému klubu vytýkáno, že nedokázal spolupracovat s nevládními organizacemi, je jeho podíl na etablování moderní environmentalistiky nezpochybnitelný. | ||
V posledních třech či čtyřech desetiletích se část humanitních oborů (psychologie, sociologie) a také část lékařských oborů (psychiatrie, fyziologie, celostní medicína) vyvinula tak, že se dnes s vědeckou linií přírodovědnou tyto linie potkávají. Vznikají styčná témata, a některé problémy začínají být nahlíženy a řešeny mezioborově (např. Duvigneaud, 1988: str. 370)<ref name="DUVIGNEAUD"/>. | V posledních třech či čtyřech desetiletích se část humanitních oborů (psychologie, sociologie) a také část lékařských oborů (psychiatrie, fyziologie, celostní medicína) vyvinula tak, že se dnes s vědeckou linií přírodovědnou tyto linie potkávají. Vznikají styčná témata, a některé problémy začínají být nahlíženy a řešeny mezioborově (např. Duvigneaud, 1988: str. 370)<ref name="DUVIGNEAUD"/>. |
editací