52
editací
Ekologická daňová reforma: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Ke zlepšení životního prostředí lze využít regulačních [[Ekonomických nástrojů]]; tyto funkce může nejlépe plnit promyšlený systém daní a poplatků uvalených na ekologicky nešetrné produkty. Hlavním smyslem reformy je ekonomický tlak, zvýhodnění ekologicky šetrných produktů a technologií; jejím výsledkem by měla být ekonomika postavená na sofistikovaných výrobcích, které potřebují hodně lidské práce, včetně té intelektuální, a relativně málo surovin. | Ke zlepšení životního prostředí lze využít regulačních [[Ekonomických nástrojů]]; tyto funkce může nejlépe plnit promyšlený systém daní a poplatků uvalených na ekologicky nešetrné produkty. Hlavním smyslem reformy je ekonomický tlak, zvýhodnění ekologicky šetrných produktů a technologií; jejím výsledkem by měla být ekonomika postavená na sofistikovaných výrobcích, které potřebují hodně lidské práce, včetně té intelektuální, a relativně málo surovin. | ||
Podstata ekologické daňové reformy je jednoduchá. Chce méně zdanit lidskou práci a více zvýšit daně a poplatky za životní prostředí: energie a suroviny – jde tedy o snížení přímých daní (například pojistné na sociální zabezpečení nebo daň z příjmů) a zvýšení nepřímých daní (například spotřební daně). Jedná se tedy o přesun od zdanění výrobního faktoru práce ke zdanění statků a služeb, jejichž výrobou a spotřebou vznikají negativní dopady na životní prostředí a ovlivňuje i tím zdraví obyvatelstva. Výnosová neutralita je základním článkem ekologické daňové reformy. Daňové neutrality bylo dosaženo dle Ministerstva životního prostředí v roce 2008, kdy došlo ke sníženým sazbám daně z příjmů fyzických a právnických osob. Pro fyzické osoby byla nastolena jednotná daň, a to 15% sazbou a pro firmy se daň snížila z 24% na stávajících 21%. Příspěvky do systému sociálního zabezpečení se ve druhé etapě ekologické daňové reformy snížily o 1,5% vyplacené jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem. Pro stát to tedy znamená, že v konečné fázi došlo ke snížení vládních příjmů a pro rok 2009 se jednalo o snížení 11 mld. Kč<ref>in:Ekins,P.,Speck, S.,Environmental | Podstata ekologické daňové reformy je jednoduchá. Chce méně zdanit lidskou práci a více zvýšit daně a poplatky za životní prostředí: energie a suroviny – jde tedy o snížení přímých daní (například pojistné na sociální zabezpečení nebo daň z příjmů) a zvýšení nepřímých daní (například spotřební daně). Jedná se tedy o přesun od zdanění výrobního faktoru práce ke zdanění statků a služeb, jejichž výrobou a spotřebou vznikají negativní dopady na životní prostředí a ovlivňuje i tím zdraví obyvatelstva. Výnosová neutralita je základním článkem ekologické daňové reformy. Daňové neutrality bylo dosaženo dle Ministerstva životního prostředí v roce 2008, kdy došlo ke sníženým sazbám daně z příjmů fyzických a právnických osob. Pro fyzické osoby byla nastolena jednotná daň, a to 15% sazbou a pro firmy se daň snížila z 24% na stávajících 21%. Příspěvky do systému sociálního zabezpečení se ve druhé etapě ekologické daňové reformy snížily o 1,5% vyplacené jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem. Pro stát to tedy znamená, že v konečné fázi došlo ke snížení vládních příjmů a pro rok 2009 se jednalo o snížení 11 mld. Kč<ref>in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London</ref>. | ||
Základním principem je, že celková míra zdanění musí zůstat stejná, mění se jen akcenty uvnitř daňového systému. To znamená, že zavedení daní ze spotřeby elektrické energie, plynu či uhlí by mělo být kompenzováno snížením jiných daní. V případě České republiky půjde pravděpodobně o daně důchodové. Tato reforma by měla být „fiskálně neutrální“ z hlediska státní pokladny: má vést k volbě struktury daní, která lépe promítá hodnotu životního prostředí do reálných cen v ekonomice. Zároveň se od zlevnění práce očekává nárůst jejího využití - to znamená tolik ceněný pokles nezaměstnanosti. | Základním principem je, že celková míra zdanění musí zůstat stejná, mění se jen akcenty uvnitř daňového systému. To znamená, že zavedení daní ze spotřeby elektrické energie, plynu či uhlí by mělo být kompenzováno snížením jiných daní. V případě České republiky půjde pravděpodobně o daně důchodové. Tato reforma by měla být „fiskálně neutrální“ z hlediska státní pokladny: má vést k volbě struktury daní, která lépe promítá hodnotu životního prostředí do reálných cen v ekonomice. Zároveň se od zlevnění práce očekává nárůst jejího využití - to znamená tolik ceněný pokles nezaměstnanosti. | ||
| Řádek 96: | Řádek 96: | ||
Komplexní projekt bude řídit ministerstvo životního prostředí, spolu s ministerstvy financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, dopravy, a místního rozvoje. Zelená daňová reforma spočívá v daňové neutralitě neboli částečném přesunu daňového zatížení: zdanění energií bude občanům kompenzováno sníženými odvody na sociální, důchodové či zdravotního pojištění. | Komplexní projekt bude řídit ministerstvo životního prostředí, spolu s ministerstvy financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, dopravy, a místního rozvoje. Zelená daňová reforma spočívá v daňové neutralitě neboli částečném přesunu daňového zatížení: zdanění energií bude občanům kompenzováno sníženými odvody na sociální, důchodové či zdravotního pojištění. | ||
Největší dopady při zvýšené energetické dani ponesou domácnosti, které na topení využívají tuhá paliva, nebo jsou centrálně napojena na využívání tepla a nebo pro vytápění využívají zemní plyn. Naopak domácnostem, které využívají plyn na vaření, elektřinu k topení, je předpovězeno snížení energetických výdajů. Z obecného hlediska můžeme říci, že nejvíce budou postiženy za zavedení nového zdanění nízkopříjmové skupiny domácností - důchodci, neúplné rodiny s dětmi<ref>in:Ekins,P.,Speck,S.,:Environmental | Největší dopady při zvýšené energetické dani ponesou domácnosti, které na topení využívají tuhá paliva, nebo jsou centrálně napojena na využívání tepla a nebo pro vytápění využívají zemní plyn. Naopak domácnostem, které využívají plyn na vaření, elektřinu k topení, je předpovězeno snížení energetických výdajů. Z obecného hlediska můžeme říci, že nejvíce budou postiženy za zavedení nového zdanění nízkopříjmové skupiny domácností - důchodci, neúplné rodiny s dětmi<ref>in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London</ref>. | ||
<br> | <br> | ||