Země

Vědy o planetě Země[editovat | editovat zdroj]

Planeta Země je jednou z devíti planet naší sluneční soustavy, v pořadí (Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto) třetí nejbližší Slunci. Kolem středu sluneční soustavy - přesněji kolem společného těžiště oběhne Země za jeden astronomický rok. Otáčka kolem vlastní osy trvá jeden den. Tím, že je osa otáčení nakloněna vůči rovině oběhu má za následek střídání ročních období, způsobené rozdílným slunečním osvitem. V extrémním případě (za polárními kruhy) nastává (v létě) polární den a (v zimě) polární noc, což jsou "dny", kdy buďto slunce vůbec nezapadne za obzor (den), nebo se naopak vůbec neobjeví nad obzorem (noc).

Země není výjimečnou planetou ani rozměry, ani zvláštnostmi dráhy nebo vlastnostmi tělesa. Jedinečnost Země spočívá v tom, že pouze na této planetě se zachovala voda v tekutém stavu a napomohla tak vzniku a vývoji života. Tato voda, která postupně vymílala skály, přispěla k proměně reliéfu zemského povrchu.

Souhrn fyzikálních a okamžitých podmínek na Zemi vytvořil vhodnou situaci k vzniku a uchování života. Hlavní faktory umožňující vznik a přežití živých organismů na Zemi jsou:

přiměřená vzdálenost Země od Slunce (úměrně jeho radiačnímu výkonu)
vhodná atmosféra Země (zejm. obsah O₂ a ochrana před zářením z kosmu),
přítomnost vody (dokonce ve velkém množství) a
existence magnetického pole Země (ochrana před slunečním větrem a jinými nabitými částicemi)

Existence života pak dalekosáhle ovlivnila i další vývoj podmínek na jejím povrchu. Vývoj planety Země započal zhruba před 4.5 miliardami let spolu s vývojem celé sluneční soustavy. Asi za 1,5 miliardy let poté se začaly na Zemi objevovat první známky života. Člověk se na Zemi objevil mnohem později, jeho první předchůdci se objevují kolem před dvěma až jedním mil. let.