Zdravotní důsledky hluku

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Zdravotní důsledky hluku jsou zdravotní důsledky pravidelné expozice zvýšené hladině akustického tlaku. Zvýšený hluk na pracovišti nebo v okolním prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou připisovány expozici hluku.[1]

Ačkoli se některé formy nedoslýchavosti (presbykuze) mohou vyskytnout přirozeně s věkem[2], v mnoha rozvinutých zemích je kumulativní dopad hluku dostatečný k tomu, aby poškodil sluch velké části populace v průběhu života.[3][4] Je známo, že expozice hluku vyvolává šelest v uších (tinnitus), hypertenzi, zúžení cév (vazokonstrikce) a další kardiovaskulární nežádoucí účinky.[5]

Kromě těchto účinků mohou zvýšené hladiny hluku vyvolávat stres, zvyšovat počet nehod na pracovišti a stimulovat agresi a jiné antisociální chování.[6] Nejvýznamnějšími příčinami jsou hluk z vozidel a letadel, dlouhodobá expozice hlasité hudbě a hluk z průmyslu. V Norsku bylo prokázáno, že silniční doprava způsobuje téměř 80 % hlášených nemocí vyvolaných hlukem.[7]

Mohou existovat i psychologické definice hluku. Petardy mohou rozrušit domácí a divoká zvířata nebo jednotlivce, které traumatizuje hluk. Nejčastějšími jsou hlukem traumatizovány osoby, které byly vystaveny vojenským konfliktům, ale často také hlasité skupiny lidí mohou vyvolat stížnosti a další reakce na hluk. Kojenci jsou snadno vyrušeni hlukem.

Sociální náklady hluku z dopravy v zemích EU jsou odhadovány na více než 40 miliard EUR ročně, přičemž osobní automobily a nákladní automobily jsou odpovědné za převážnou část těchto nákladů.[8] Samotný hluk z dopravy negativně ovlivňuje zdraví téměř každého třetího obyvatele v evropském regionu WHO. Pětina Evropanů je v noci pravidelně vystavena hladině hluku, která by mohla vážně poškodit jeho zdraví.

Hluk je také hrozbou pro jiné živočišně druhy v mořských a suchozemských ekosystémech.[9][10]

Odkazy

Reference

  1. PASSCHIER-VERMEER, Willy; PASSCHIER, Wim F.. Noise Exposure and Public Health. Environmental Health Perspectives. 2000-01-01, roč. 108, s. 123–131. Dostupné online [cit. 2017-04-25]. DOI:10.2307/3454637.  
  2. ROSENHALL, U.; PEDERSEN, K.; SVANBORG, A.. Presbycusis and noise-induced hearing loss. Ear and Hearing. 1990-08-01, roč. 11, čís. 4, s. 257–263. PMID: 2210099. Dostupné online [cit. 2017-04-25]. ISSN 0196-0202. PMID 2210099.  
  3. Schmid, RE."Aging nation faces growing hearing loss", CBS News, 2007-02-18. Ověřeno k 2007-02-18.Archived from the original on 2007-11-15. 
  4. Senate Public Works Committee, Noise Pollution and Abatement Act of 1972, S. Rep. No. 1160, 92nd Cong. 2nd session
  5. Noise: Health Effects and Controls [online]. University of California, Berkeley [cit. 2007-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. D., Kryter, Karl. The handbook of hearing and the effects of noise : physiology, psychology, and public health. [s.l.]: Emerald Dostupné online. ISBN 0124274552. 
  7. 10. Noise [online]. 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Traffic noise reduction in Europe [online]. CE Delft, August 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Impact Of Man-made Noise - Whale Acoustics [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Results and Discussion - Effects - Noise Effect On Wildlife - Noise - Environment - FHWA [online]. [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. (anglicky)