Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Princip "Pán hory"

Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, je v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie).

Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. [[wikipedia:cs:svízel přítula|svízel přítula]], [[wikipedia:cs:pcháč bezlodyžný|pcháč]]), ve střevech savců, ptáků (např. [[wikipedia:cs:ostružiník maliník|malina]], [[wikipedia:cs:šípky|šípek]]), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. [[wikipedia:en:water caltrop|kotvice]]), činností mravenců (např. [[wikipedia:cs:vlaštovičník|vlaštovičník]]), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý).
[[Kategorie:Základy ekologie]]

{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
Aktuální verze		Váš text
Řádek 1:		Řádek 1:
	Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi je populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se ~~ale~~ v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie).		Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, je v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie).

	Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. [[wikipedia:cs:svízel přítula\|svízel přítula]], [[wikipedia:cs:pcháč bezlodyžný\|pcháč]]), ve střevech savců, ptáků (např. [[wikipedia:cs:ostružiník maliník\|malina]], [[wikipedia:cs:šípky\|šípek]]), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. [[wikipedia:en:water caltrop\|kotvice]]), činností mravenců (např. [[wikipedia:cs:vlaštovičník\|vlaštovičník]]), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý).		Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. [[wikipedia:cs:svízel přítula\|svízel přítula]], [[wikipedia:cs:pcháč bezlodyžný\|pcháč]]), ve střevech savců, ptáků (např. [[wikipedia:cs:ostružiník maliník\|malina]], [[wikipedia:cs:šípky\|šípek]]), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. [[wikipedia:en:water caltrop\|kotvice]]), činností mravenců (např. [[wikipedia:cs:vlaštovičník\|vlaštovičník]]), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý).