Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Vztah náboženství a environmentální výchovy

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Morální úroveň společnosti nepochybně ovlivňuje celá řada sociokulturních faktorů. Nejsilnější z nich je náboženství (Oser, Reich, 1996)<ref>OSER, FK., REICH, H. Psychological perspectives on religious development. World psychology : Focus on Lawrence Kohlberg. sept.-dec. 1996. Vol. 2, numbrers 3-4. pps. 364- 396. ISSN 1078-8468.</ref>.
Morální úroveň společnosti nepochybně ovlivňuje celá řada sociokulturních faktorů. Nejsilnější z nich je náboženství (Oser, Reich, 1996)<ref>OSER, FK., REICH, H. Psychological perspectives on religious development. World psychology : Focus on Lawrence Kohlberg. sept.-dec. 1996. Vol. 2, numbrers 3-4. pps. 364- 396. ISSN 1078-8468.</ref>.


Křesťanství (náboženství na našem území tradiční) bývá považováno jednak za příčinu ekologické krize (Whitte, 1967)<ref>WHITTE, L. jr. Historical Roots of Our Ecological Crissis. Science. Mar 67. 155 /10. p. 1203. ISSN 0036-8075.</ref> a dále i za důvod jejího nedostatečného řešení (Marangudakis, 2001)<ref>MARANGUDAKIS, M. The medieval roots of our ecological crisis. Environmental Ethics 23. 2001. 243-260.</ref>. Na oba zmíněné články vehementně reagovali odpůrci. Na článek L. Whittea jr. teoretickou polemikou – u nás skupina kolem Ekologické sekce České křesťanské akademie v čele s J. Hellerem<ref>Jan Heller zemřel 15.1. 2008.</ref> a E. Kohákem (Šprunk, 1995)<ref>ŠPRUNK, K. [ed.] Člověk - pastýř stvoření. 1. vyd. Brno: Cesta, 1995. Monotematické číslo revue Universum, 16 (Winter 1994/95). ISSN 1214-5769.</ref>, a na článek M. Marangudakise reagovali odpůrci dokonce empirickými výzkumy (Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON">HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>.
Křesťanství (náboženství na našem území tradiční) bývá považováno jednak za příčinu ekologické krize (Whitte, 1967)<ref>WHITTE, L. jr. Historical Roots of Our Ecological Crissis. Science. Mar 67. 155 /10. p. 1203. ISSN 0036-8075.</ref> a dále i za důvod jejího nedostatečného řešení (Marangudakis, 2001)<ref>MARANGUDAKIS, M. The medieval roots of our ecological crisis. Environmental Ethics 23. 2001. 243-260.</ref>. Na oba zmíněné články vehementně reagovali odpůrci. Na článek L. Whittea jr. teoretickou polemikou – u nás skupina kolem Ekologické sekce České křesťanské akademie v čele s J. Hellerem<ref>Jan Heller zemřel 15.1. 2008.</ref> a E. Kohákem (Šprunk, 1996)<ref>ŠPRUNK, K. [ed.] Člověk - pastýř stvoření. 1. vyd. Brno: Cesta, 1995. Monotematické číslo revue Universum, 16 (Winter 1994/95). ISSN 1214-5769.</ref>, a na článek M. Marangudakise reagovali odpůrci dokonce empirickými výzkumy (Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON">HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>.


Manželé Heltonovi uvádí, že ačkoli se článku L. Whitta jr. věnuje řada autorů, vzniklo na toto téma velmi málo empirických studií. Několik dílčích studií s různými závěry předložili např. Schultz, Zelezny, Darlympe (2000 cit. z Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>, na které navazují Heltonovi vlastním výzkumem. Jejich výzkumným nástrojem byla poslední modifikaci uniformovaného nástroje NEP scele testu (M-NEP, La trobe, Acott, 2000 cit z Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>, kterým studovali dva vzorky studentů psychologie (347 universitních studentů ve věku 17 až 31 let a 290 studentů ve věku 18 – 31). Závěrem jejich výzkum dokládá, že ''„křesťané nemají ani lepší, ani horší proenvironmentální postoje než příslušníci jiných náboženství nebo osoby bez víry"'' (Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>.
Manželé Heltonovi uvádí, že ačkoli se článku L. Whitta jr. věnuje řada autorů, vzniklo na toto téma velmi málo empirických studií. Několik dílčích studií s různými závěry předložili např. Schultz, Zelezny, Darlympe (2000 cit. z Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>, na které navazují Heltonovi vlastním výzkumem. Jejich výzkumným nástrojem byla poslední modifikaci uniformovaného nástroje NEP scele testu (M-NEP, La trobe, Acott, 2000 cit z Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>, kterým studovali dva vzorky studentů psychologie (347 universitních studentů ve věku 17 až 31 let a 290 studentů ve věku 18 – 31). Závěrem jejich výzkum dokládá, že ''„křesťané nemají ani lepší, ani horší proenvironmentální postoje než příslušníci jiných náboženství nebo osoby bez víry"'' (Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>.
Řádek 8: Řádek 8:


Lze konstatovat, že jednoznačná odpověď na otázku o vztahu křesťanství a environmentálních postojů neexistuje.
Lze konstatovat, že jednoznačná odpověď na otázku o vztahu křesťanství a environmentálních postojů neexistuje.
Nicméně je vhodné, aby pedagogové pěstovali v žácích a studentech respekt nejen k lidskému, ale také k nelidskému životu (Ascione, 1997, Helton a Helton, 2005 cit. z Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>. Výzkumy totiž uvádí souvislost s raným týráním zvířat a pozdější agresí proti lidem (Kelletf, Felthous, 1985 nebo Ascione, 1993 cit. z Helton, Helton, 2007<ref name="HELTON"/>). Omezení celkové agresivity mezi studenty je možné docílit prostřednictvím zvýšení (vštěpování) citlivosti k morálním závazkům a úcty ke všemu živému (stvoření). V našem (tradičně křesťanském) prostředí může být jednou z vhodných strategií navázání na křesťanské tradice a křesťanskou morálku.
Nicméně je vhodné, aby pedagogové pěstovali v žácích a studentech respekt nejen k lidskému, ale také k nelidskému životu (Ascione, 1997, Helton a Helton, 2005 cit. z Helton, Helton, 2007)<ref name="HELTON"/>. Výzkumy totiž uvádí souvislost s raným týráním zvířat a pozdější agresí proti lidem (Kelletf, Felthous, 1985 nebo Ascione, 1993 cit. z Helton, Helton, 2007<ref name="HELTON"/>). Omezení celkové agresivity mezi studenty je možné docílit prostřednictvím zvýšení (vštěpování) citlivosti k morálním závazkům a úcty ke všemu živému (stvoření). V našem (tradičně křesťanském) prostředí může být jednou z vhodných strategií navázání na křesťanské tradice a křesťanskou morálku.


Řádek 14: Řádek 13:
<references/>
<references/>
[[Kategorie:Propojení morální a environmentální výchovy]]
[[Kategorie:Propojení morální a environmentální výchovy]]
[[Kategorie:Učebnice Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce:

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Základy_ekologie_a_problematiky_životního_prostředí_pro_pedagogy/Environmentální_výchova/Propojení_morální_a_environmentální_výchovy/Vztah_náboženství_a_environmentální_výchovy“