Editace stránky Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně, bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod. 

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" /> 

*Minimalizace dopadů výroby
**Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
**Snižování dopadů produktu
**Snížení množství toxických látek
**Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
**Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
**Snižování spotřeby fosilních paliv
*Efektivní distribuce
**Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
**Přímá distribuce ke spotřebiteli
**Intenzita užívání
*Pronájem x prodej Kolektivní užití
**Životnost produktů
**Znovupoužití
**Technický upgrade
**Prodloužení doby života
**Opravitelnost
**Přepracování
*Recyklovatelnost materiálů
**Snížení materiálové diverzity
**Kaskáda materiálů
**Návrh pro demontáž
**Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&#x26;gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref> 

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako funkční koncept, což vyžaduje  strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). Vede k redesignu obchodního modelu, je proto zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využít a regenerovat odpad (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně systémů výroby a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a designéři jsou tak první, kdo jej zavádějí. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci jeho výroby, užívání a tvorby/využití odpadu. '''Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu ekonomickým systémem. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Design]]