Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'' | |||
== Změny == | |||
''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“'' | |||
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ||
*[[Globální environmentální problémy]] | |||
== Projevy změn == | |||
*[[Krajina]] | |||
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | |||
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]] | |||
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | |||
== „Syndromový přístup“ == | |||
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a | Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům. | ||
Viz též '''[[Syndromy globálních změn]]''' | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| Řádek 10: | Řádek 25: | ||
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | *Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | ||
== | == Hnací síly změn prostředí - sektory== | ||
[[Zemědělství]] - [[Energetika]] - [[Doprava]] - [[Turistika]] - [[Průmyslová výroba]] - [[Hluk]] atd. | |||
=== | === Náprava === | ||
*[[ | *[[Praktické nástroje politiky ]] | ||
*[[ | *[[Etika]] | ||
*[[Udržitelná spotřeba]] | *[[Udržitelná spotřeba]] | ||
{{upravit}} | {{upravit}} | ||
Verze z 21. 2. 2008, 17:31
Změny
„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“
Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti. (Hák, Rynda, 2001)
Projevy změn
Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka
„Syndromový přístup“
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
Viz též Syndromy globálních změn
Zdroje
- In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy. Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.
- Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
Hnací síly změn prostředí - sektory
Zemědělství - Energetika - Doprava - Turistika - Průmyslová výroba - Hluk atd.
Náprava
