Světelné znečištění
Světelné znečištění (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo[1]) je jev, který je možné pozorovat prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky umělého osvětlení[2].
Kde se vyskytuje[editovat | editovat zdroj]
Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění.
V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy). Lokálně (v rámci domácnosti) se světelné znečištění vyskytuje také v podobě záření z elektronických zařízení[3].
Jak jsou která místa ve světě světelně znečištěna lze dohledat v tzv. mapách světelného znečištění, např. zde.
Na co má vliv[editovat | editovat zdroj]
Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů[4]). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu[5]). Tzv. modré světlo, jež je součástí práce s elektronickými zařízeními, má na zdraví člověka často ještě ničivější dopady (podněcuje mnoho civilizačních chorob[6]). Dopad mohou mít různé typy světla i na psychiku různých živočišných druhů[7]. V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné. Zanedbatelné není ani snižování viditelnosti noční oblohy.
Legislativa[editovat | editovat zdroj]
V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit[8]. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky[9].
Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují[10]. Dlouhodobou nemožnost prosadit limity světelného znečištění v rámci zákona lze spojovat s tím, že případné limity by byly sledovány především u velkých developerských projektů, v jejichž rámci by muselo být zajištěno úsporné osvětlení, které je z hlediska počáteční investice ekonomicky náročné. Vlivné skupiny tedy nemají z ekonomického hlediska důvod tyto změny v zákonech podporovat.
Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP), občanských iniciativ nebo dalších organizací a informativních stránek (např. svetelneznecisteni.cz). V rámci MŽP je světelné znečištění podkapitolou rubriky "Příroda a krajina", do které spadá mimo jiné i problematika ohrožených druhů nebo ochrana půdy.
Problém z legislativního hlediska vyplývá i z toho, že světelné znečištění na určitém území může být zapříčiněno světlem z území jiné obce nebo státu. V roce 2019 byl tento případ řešen v Libereckém kraji, kdy znečištění způsobilo světlo ze skleníků v Polsku[11].
Jak ho zmírnit[editovat | editovat zdroj]
Mezi zásady, které zmiňují enviromentální portály v rámci doporučení, jež vedou ke snížení světelného nečištění patří:
- Svítit jen ve chvíli, kdy je to potřeba.
- Svítit lokálně, aby se světlo zbytečně nedostávalo do okolí (svítidla směřovat na zem).
- Instalovat světla s nízkou spotřebou energie.
- Instalovat světla se správnou intenzitou záření pro daný účel.
- Kontrolovat světla, zda správně fungují a svítí žádoucím způsobem.
- Instalaci složitějších svítidel nechat na odborníkovi[12].
V ČR je nejproblematičtějším místem z hlediska výskytu světelného znečištění Praha. Vzhledem k rytmu života v této metropoli by bylo třeba řešit především veřejné osvětlení. Odborníci se shodnou na tom, že ideální by bylo v zimě, kdy se stmívá už cca v 16:30 a ve městech je stále velký provoz, svítit z důvodu bezpečnosti ostrým bílým světlem, a pak v pozdních hodinách plynule přejít na méně intenzivní oranžové světlo, které by jednak spořilo energii a jednak mohlo pomoci zmírnit enviromentální dopady, jež světelné znečištění v současnosti má. V Praze by však muselo dojít k instalaci nového osvětlení, což by bylo z hlediska počáteční investice velice finančně náročné[13].
V roce 2019 přešla na tento typ ekologického osvětlení, jež se doporučuje pro Prahu a další města, první obec v ČR - Hrusice[14].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SVETELNEZNECISTENI. Co to je světelné znečištění [online]. Světelnéznecisteni.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné́ z WWW: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/.
- ↑ BENNIE, J. Global Trends in Exposure to Light Pollution in Natural Terrestrial Ecosystems. Remote Sens, 2015, 7, 2715-2730.
- ↑ MZP.CZ. Světelné znečištění. [online]. Mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: [online]. mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: http://mzp.cz/svetelne_znecisteni/.
- ↑ GASTON, K. J. The biological impacts of artificial light at night: the research challenge. Biological Sciences, 2015, vol. 370, no. 1667.
- ↑ FALCHI, F. Limiting the impact of light pollution on human health, environment and stellar visibility. Journal of Environmental Management, 2010, vol. 1, no. 3.
- ↑ DVOŘÁK, P. Vliv modrého světla na lidský organismus. Bakalářská práce. Brno: Vysoké učení technické. 2016.
- ↑ BENFIELD, J. A. A laboratory study of the psychological impact of light pollution in national parks. Journal of Environmental Psychology, 2018, vol. 57, no. 2, p. 67- 72.
- ↑ KOTEK, J. Snaha o legislativní úpravu světelného znečištění v České republice. [online]. Odbornecasopisy.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné z WWW: http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/casopis/tema/snaha-o-legislativni-upravu-svetelneho-znecisteni-v-ceske-republice--16806
- ↑ AKTUALNE.CZ. Světelné znečištění v Česku má omezit speciální skupina. [online]. Mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: [online]. Světelnéznecisteni.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/.
- ↑ Zákon č. 183/2006 Sb. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-183.
- ↑ KAR. Sírová záře nad Libereckem. Polské skleníky mohou za světelné znečištění v Česku [online]. Ct24.cz [cit. 2019-94-03]. Dostupné z WWW: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2740391-sirova-zare-nad-libereckem-polske-skleniky-mohou-za-svetelne-znecisteni-v-cesku.
- ↑ ENVISPOT. Sviťme správně aneb Jak snížit světelné znečištění [online]. Envispot.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné z WWW: http://envispot.cz/svitme-spravne-aneb-snizit-svetelne-znecisteni/.
- ↑ KROC, V. Vyplatí se obnovit veřejné osvětlení v Praze? [online]. Rozhlas.cz [cit. 2019-04-01]. Dostupné z WWW: https://radiozurnal.rozhlas.cz/vyplati-se-obnovit-verejne-osvetleni-v-praze-7575500?player=on#player
- ↑ KAR. První obec v Česku má ohleduplné veřejné osvětlení. V Hrusicích šetří energii i přírodu [online]. Ct24.cz [cit. 2019-94-03]. Dostupné z WWW: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2727587-prvni-obec-v-cesku-ma-ohleduplne-verejne-osvetleni-v-hrusicich-setri-energii-i-prirodu.
