Superorganismus: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Superorganismus''' (''anglicky: superorganism'') je organismus, jenž se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek. Koncepce superorganismu úzce souvisí se [[Systémová teorie v ekologickém myšlení|systémovou teorií]].
'''Superorganismus''' (''anglicky: superorganism'') je organismus, jenž se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek. Koncepce superorganismu úzce souvisí se [[Systémová teorie v ekologickém myšlení|systémovou teorií]].


První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus a označil jej proto jako superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog [[w:cs:Herbert Spencer|Herbert Spencer]] patří mezi první, kdo aplikovali koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším zastáncem geofyziologie a teorie planety jako superorganismu se stal známý britský [[Rozdíl mezi ekologem a environmentalistou|ekolog a environmentalista]], sir [[w:cs:James Lovelock|James Lovelock]], který etabloval [[w:cs:Teorie Gaia|Teorii Gaia]]. Pojem dále proslavil britský evoluční biolog [[w:cs:Edward Osborne Wilson|Edward Osborne Wilson]], který demonstruje fungování superorganismu na kooperaci uvnitř společenstva mravenců.
První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus a označil jej proto jako superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog [[w:cs:Herbert Spencer|Herbert Spencer]] patří mezi první, kdo aplikovali koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším zastáncem geofyziologie a teorie planety jako superorganismu se stal známý britský ekolog a environmentalista, sir [[w:cs:James Lovelock|James Lovelock]], který etabloval [[w:cs:Teorie Gaia|Teorii Gaia]]. Pojem dále proslavil britský evoluční biolog [[w:cs:Edward Osborne Wilson|Edward Osborne Wilson]], který demonstruje fungování superorganismu na kooperaci uvnitř společenstva mravenců.


S [[ekologická katastrofa|globálními ekologickými problémy a katastrofami]] nabývá ekologie superorganismu na aktuálnosti. V [[antropocén|antropocénu]] se ukazuje, že jsme propojeni více než dříve a i nepatrné vychýlení jednoho organismu (či spíše části superorganismu) může mít značné následky na další procesy. Britská novinářka a popularizátorka vědy Gaia Vince přichází ve své nejnovější knize (''Adventures in the Anthropocene: A Journey to the Heart of the Planet we Made'') s tezí, že v minulých letech došlo ke zlomové evoluční události, která zapříčinila, že se jednotlivé lidské organismy spojují do superorganismu; ten pak chápe jako vyšší vývojové stadium, přičemž pro něj vymyslela výstižný název Homo omnis, nebo zkráceně Homni. <ref>http://www.bbc.com/future/story/20140701-the-superorganism-engulfing-earth</ref>
S [[ekologická katastrofa|globálními ekologickými problémy a katastrofami]] nabývá ekologie superorganismu na aktuálnosti. V [[antropocén|antropocénu]] se ukazuje, že jsme propojeni více než dříve a i nepatrné vychýlení jednoho organismu (či spíše části superorganismu) může mít značné následky na další procesy. Britská novinářka a popularizátorka vědy Gaia Vince přichází ve své nejnovější knize (''Adventures in the Anthropocene: A Journey to the Heart of the Planet we Made'') s tezí, že v minulých letech došlo ke zlomové evoluční události, která zapříčinila, že se jednotlivé lidské organismy spojují do superorganismu; ten pak chápe jako vyšší vývojové stadium, přičemž pro něj vymyslela výstižný název Homo omnis, nebo zkráceně Homni. <ref>http://www.bbc.com/future/story/20140701-the-superorganism-engulfing-earth</ref>

Verze z 5. 4. 2017, 13:29

Superorganismus (anglicky: superorganism) je organismus, jenž se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek. Koncepce superorganismu úzce souvisí se systémovou teorií.

První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus a označil jej proto jako superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog Herbert Spencer patří mezi první, kdo aplikovali koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším zastáncem geofyziologie a teorie planety jako superorganismu se stal známý britský ekolog a environmentalista, sir James Lovelock, který etabloval Teorii Gaia. Pojem dále proslavil britský evoluční biolog Edward Osborne Wilson, který demonstruje fungování superorganismu na kooperaci uvnitř společenstva mravenců.

S globálními ekologickými problémy a katastrofami nabývá ekologie superorganismu na aktuálnosti. V antropocénu se ukazuje, že jsme propojeni více než dříve a i nepatrné vychýlení jednoho organismu (či spíše části superorganismu) může mít značné následky na další procesy. Britská novinářka a popularizátorka vědy Gaia Vince přichází ve své nejnovější knize (Adventures in the Anthropocene: A Journey to the Heart of the Planet we Made) s tezí, že v minulých letech došlo ke zlomové evoluční události, která zapříčinila, že se jednotlivé lidské organismy spojují do superorganismu; ten pak chápe jako vyšší vývojové stadium, přičemž pro něj vymyslela výstižný název Homo omnis, nebo zkráceně Homni. [1]

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Superorganism na anglické Wikipedii.

Reference

Literatura

  • HÖLLDOBLER, Bert a WILSON, Edward O. The superorganism: the beauty, elegance, and strangeness of insect societies. 1st ed. New York: W.W. Norton, 2009. xxi, 522 s. ISBN 978-0-393-06704-0.
  • TAUTZ, Jürgen. The buzz about bees: biology of a superorganism [online]. Berlin: Springer, ©2008 [cit. 2014-07-11]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10284768.

Další zdroje