Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox případ |obrázek = Vestonicka nadrz.jpg |rozsah = Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regio…“)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox případ
{{Infobox případ
|obrázek    = Vestonicka nadrz.jpg
|obrázek    = Vestonicka nadrz.jpg
Řádek 16: Řádek 18:
|poznámka    =  
|poznámka    =  
}}
}}
==Podstata případu==
[[w:cs:Vodní dílo Nové Mlýny|Novomlýnské nádrže]] se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: [[w:cs:Mušovská nádrž|Horní (Mušovské) nádrže]], [[w:cs:Věstonická nádrž|Střední tzv. Věstonické]], která je významnou ptačí rezervací a [[w:cs:Novomlýnská nádrž|Dolní (Novomlýnské) nádrže]].
Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována [[w:cs:Vodní elektárna|vodní elektrárna]].
V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1 200 ha [[w:cs:Lužní les|lužních lesů]]. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní [[w:cs:biocenóza|biocenózy]] a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice [[w:cs:Mušov|Mušov]], po které zůstal jen kostel sv. Linharta.
Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.
V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.
==Aktéři – místní hráči==
===Zastánci nádrží===
;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
:Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.<ref>Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)</ref>
;Občanské iniciativy
:Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
===Odpůrci nádrží===
;Vědecká pracoviště
:Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
:Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.<ref name="Jurišová">Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]</ref>
;Občanské iniciativy
:V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru  a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.<ref name="Jurišová" />
:Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
==Komunikace==
Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.
Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref>  odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" />
==Úloha vědy a vědců==
MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.
*První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
*V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
*Koncem roku 1991 zadalo MŽP  studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.
==Závěr==
Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.
Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět zvýšena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.
==Odkazy/Literatura==
===Reference===
<references />
===Literetura===
*Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
*Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
*Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
*Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
*Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]
===Externí odkazy===
*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012
{{licence cc|Lehečková, Tereza}}
{{TAČRAA}}

Aktuální verze z 4. 2. 2015, 21:26




Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny
Základní informace
Místo a rozsah Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regionální rozsah
Téma Využití krajiny pro účely člověka
Princip konfliktu nebo spolupráce Spor o samotnou realizaci stavby, poté o výšku vodní hladiny
Časový údaj 1975-dosud
Komunikace
Probíhá komunikace? probíhá
Jaká je komunikace smíšená
Forma komunikace zprostředkovaná
Úloha vědy a vědců
omezené zapojení
Výsledek
Kauza nedořešena
Dopad na žp smíšený
Dopad na místní komunitu smíšený
Kontakt
Stránky Povodí Moravy

Podstata případu[editovat | editovat zdroj]

Novomlýnské nádrže se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: Horní (Mušovské) nádrže, Střední tzv. Věstonické, která je významnou ptačí rezervací a Dolní (Novomlýnské) nádrže.

Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována vodní elektrárna.

V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1 200 ha lužních lesů. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, po které zůstal jen kostel sv. Linharta.

Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.

V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.

Aktéři – místní hráči[editovat | editovat zdroj]

Zastánci nádrží[editovat | editovat zdroj]

Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.[1]
Občanské iniciativy
Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.

Odpůrci nádrží[editovat | editovat zdroj]

Vědecká pracoviště
Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.[2]
Občanské iniciativy
V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.[2]
Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.

Musil v rámci sociologického výzkumu[3] odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.[2]

Úloha vědy a vědců[editovat | editovat zdroj]

MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.

  • První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
  • V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
  • Koncem roku 1991 zadalo MŽP studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.

Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět zvýšena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.

Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)
  2. 2,0 2,1 2,2 Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online
  3. Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.

Literetura[editovat | editovat zdroj]

  • Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
  • Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
  • Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
  • Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
  • Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]