Editace stránky Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny

{{Infobox případ
|obrázek     = Vestonicka nadrz.jpg
|rozsah      = Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regionální rozsah
|téma        = Využití krajiny pro účely člověka
|konflikt    = Spor o samotnou realizaci stavby, poté o výšku vodní hladiny
|výsledek    = ???
|trvání      = 1975-dosud
|úloha vědy  = omezené zapojení
|komunikace probíhá = probíhá
|komunikace konstruktivní = smíšená
|forma komunikace = zprostředkovaná
|dořešena     = nedořešena
|dopad na žp     = smíšený
|dopad na komunitu       = smíšený
|kontakt     = [http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/nove-mlyny-dolni/ Stránky Povodí Moravy]
|poznámka    = 
}}
==Podstata případu==
Novomlýnské nádrže se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: Horní nádrže, Střední tzv. Věstonické, která je významnou ptačí rezervací a Dolní nádrže.
 
Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována vodní elektrárna. 

V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1200 ha lužních lesů. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, po které zůstal jen kostel sv. Linharta.

Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev. 

V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.
==Aktéři – místní hráči==
===Zastánci nádrží===
;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
:Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.<ref>Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)</ref> 
;Občanské iniciativy
:Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
===Odpůrci nádrží===
;Vědecká pracoviště
:Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
:Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.<ref name="Jurišová">Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]</ref> 
;Občanské iniciativy
:V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru  a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.<ref name="Jurišová" /> 
:Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
==Komunikace==
Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.
Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref>  odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" /> 
==Úloha vědy a vědců==
MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě. 
*První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
*V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
*Koncem roku 1991 zadalo MŽP  studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.
==Závěr==
Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.

Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět snížena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.

==Odkazy/Literatura==
===Reference===
<references />
===Literetura===
*Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
*Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
*Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
*Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
*Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]
===Externí odkazy===
*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012