| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
|
| |
|
| |
| {{Infobox případ | | {{Infobox případ |
| |obrázek = Vestonicka nadrz.jpg | | |obrázek = Vestonicka nadrz.jpg |
| Řádek 18: |
Řádek 16: |
| |poznámka = | | |poznámka = |
| }} | | }} |
| ==Podstata případu==
| |
| [[w:cs:Vodní dílo Nové Mlýny|Novomlýnské nádrže]] se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: [[w:cs:Mušovská nádrž|Horní (Mušovské) nádrže]], [[w:cs:Věstonická nádrž|Střední tzv. Věstonické]], která je významnou ptačí rezervací a [[w:cs:Novomlýnská nádrž|Dolní (Novomlýnské) nádrže]].
| |
|
| |
| Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována [[w:cs:Vodní elektárna|vodní elektrárna]].
| |
|
| |
| V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1 200 ha [[w:cs:Lužní les|lužních lesů]]. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní [[w:cs:biocenóza|biocenózy]] a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice [[w:cs:Mušov|Mušov]], po které zůstal jen kostel sv. Linharta.
| |
|
| |
| Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.
| |
|
| |
| V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.
| |
| ==Aktéři – místní hráči==
| |
| ===Zastánci nádrží===
| |
| ;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
| |
| :Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.<ref>Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)</ref>
| |
| ;Občanské iniciativy
| |
| :Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
| |
| ===Odpůrci nádrží===
| |
| ;Vědecká pracoviště
| |
| :Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
| |
| :Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.<ref name="Jurišová">Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]</ref>
| |
| ;Občanské iniciativy
| |
| :V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.<ref name="Jurišová" />
| |
| :Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
| |
| ==Komunikace==
| |
| Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.
| |
|
| |
| Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref> odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" />
| |
| ==Úloha vědy a vědců==
| |
| MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.
| |
| *První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
| |
| *V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
| |
| *Koncem roku 1991 zadalo MŽP studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.
| |
| ==Závěr==
| |
| Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.
| |
|
| |
| Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět zvýšena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.
| |
|
| |
| ==Odkazy/Literatura==
| |
| ===Reference===
| |
| <references />
| |
| ===Literetura===
| |
| *Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
| |
| *Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
| |
| *Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
| |
| *Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
| |
| *Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]
| |
| ===Externí odkazy===
| |
| *Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012
| |
|
| |
| {{licence cc|Lehečková, Tereza}}
| |
|
| |
| {{TAČRAA}}
| |