Slaměný dům: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro nízkoenergetické domy a některé i pro domy pasivní.<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>
Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>


== Sláma - jako stavební materiál ==
== Sláma - jako stavební materiál ==
Řádek 9: Řádek 9:


===Hygiena===
===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> Hliněné omítky ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří ideální příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií, je i vnitřní prostředí těchto budov čistší. <ref name="steen"/>
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií, je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]g čistší. <ref name="steen"/>


== Typy  konstrukcí ==
== Typy  konstrukcí ==
Řádek 25: Řádek 25:
== Průběh stavby ==
== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které  chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je používána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>
Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které  chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>


== Sociální aspekt==
== Sociální aspekt==

Verze z 24. 11. 2008, 22:09

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro nízkoenergetické domy a některé i pro domy pasivní.[1]

Sláma - jako stavební materiál

Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“. Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.[2]

Požární bezpečnost

Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. [3]

Hygiena

Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. [3] Hliněné zdi ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií, je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]g čistší. [2]

Typy konstrukcí

  • Samonosná konstrukce

Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.[2]

  • Dřevěná konstrukce

Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. [1][2]

  • Lisovaná sláma

Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. [4] Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm. Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.[4]

Průběh stavby

Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.[2]. Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.[1]

Sociální aspekt

"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a Ekokomunitách. Dnes jsou populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí je celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. [2]


Zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008
  3. 3,0 3,1 http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]
  4. 4,0 4,1 http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Komentář autora

při další editaci přidám vlastní fotografie po dohodě s vlastníky objektů