Skleněné figurky - Dagmar Hálová

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Skleněné figurky - Dagmar Hálová
Základní informace
Název organizace Dagmar Hálová – skleněné figurky
Typ podnikatelské činnosti Výroba dekorativních výrobků a restaurování
Počet zaměstnanců 0
Rok založení 2000
Adresa 388 01 Lažánky 4
Kontakt dagmar.halova@centrum.cz
Další údaje
Název obce/města/regionu Lažánky
Obec s rozšířenou působností Strakonice
Katastrální výměra obce (km2) 258
Počet obyvatel 74


Paní Dagmar Hálová (rozená Fišerová) se soustavně věnuje tvorbě skleněných miniatur již dvě desetiletí. Nad sklářským plynovým kahanem dává tvar a podobu skleněným tyčinkám. Z její dílny vychází nádherné miniatury v nepřeberných druzích, jako jsou rozličná zvířátka, pohádkové bytosti, postavičky lidí, dekorace s velikonočními či vánočními motivy, figurky Betlému, květiny, rostliny a mnoho dalších. Paní Hálová také připravuje komponenty pro sklárnu pana Vlasáka z Bělčic, který vyrábí historické sklo a vytváří skleněné paličky pro Sedlickou krajku. V sortimentu paní Hálové najdeme také výrobky s motivem úzce regionálním (zdroj. www.regionalni-znacky.cz).

Další specializací paní Hálové je restaurování památek nekulturní povahy. Se svým manželem se této činnosti věnují mnoho let.

Východisko pro začátek podnikání[editovat | editovat zdroj]

Paní Hálová měla vždy k tvorbě výrobků ze skla blízko, pochází z Jablonce nad Nisou, kde byla od dětství obklopena skleněnou bižuterií, a vystudovala střední sklářskou školu v Železném Brodě – obor figurky. Výtvarnou profesi nikdy neopustila, pracovala například v oboru památkové péče a ve Státních restaurátorských ateliérech v Praze. Po přistěhování do Jižních Čech jí sklářská profese chyběla. Jakmile objevila, že v Jižních Čechách nemá ve výrobě skleněných figurek konkurenci, pustila se okamžitě do díla. Nyní je majitelkou malé dílny v Lažánkách u Blatné, nositelkou regionální značky a úspěšnou obchodnicí, prodávající své výrobky do kamenných obchodů, na jarmarcích, i prostřednictvím internetu po celých Čechách.

Její další činností je restaurování památek. K této profesi se paní Hálová dostala díky školení u svého manžela, který je akademický malíř a certifikovaný restaurátor, pracující v oboru celý život. Obě dvě činnosti zabírají paní Hálové rovnoměrně času. Jsou samozřejmě dny, kdy se věnuje více figurkám a dny, kdy musí sklářská výroba jít stranou, a na řadu přicházejí umělecké předměty na restaurování. Podle slov paní Hálové, vždy je důležitější restaurování památek, a to z prostého důvodu – prodejem skleněných figurek se nedá uživit.

Nápad a originalita[editovat | editovat zdroj]

Figurky jsem si vybrala díky oboru, který jsem vystudovala. V roce 2000 jsem si řekla, že je načase se k řemeslu vrátit. Navíc jsem měla pocit, že tento obor i u nás na severu úplně zaniká. V současnosti je to bohužel pravda, a tak se snažím o obnovu této tradiční české výroby.

Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace[editovat | editovat zdroj]

Sklářská výroba v malém měřítku je pojem, který náš stát zatím nezná. Regule a zákony se zaměřují pouze na větší podniky, a tak když si chce malý živnostník otevřít vlastní sklářskou dílnu, musí být z hlediska legalizace značně kreativní. I paní Hálová se nejprve vydala logickou cestou žádosti o živnostenský list s hlavní činností „výroba skla“. Vše ale fungovalo jen do té doby, než přišla první kontrola, která zjistila věcné nedostatky v provozu paní Halové: „Chtěli po mně, abych měla zvláštní prostory pro výrobu a hygienu – tedy záchody a dokonce sprchu. Předělat mé dosavadní prostory, tedy vlastně stodolu našeho domu, bylo z finančního hlediska naprosto nemožné. Navíc když uvážíme, že pracuji v takto malém měřítku“, uvádí paní Halová.

Rozhodla se proto změnit svou činnost v živnostenském listu na činnost „výroba dekorativních předmětů“, kam prakticky skleněné výrobky spadají. Od této změny je vše v pořádku a paní Hálová se může věnovat své práci a umění. Jediné, co ji trápí a ohrožuje budoucnost její živnosti, je zavedení elektronických pokladen: „Pro živnostníky jako jsem já, je to úplně směšný nápad. Jsem zvědavá, jak se taková věc bude implementovat např. na jarmarcích a trzích, efekt bude z mého hlediska nulový a jen nás – malé živnostníky – neúměrně finančně zatíží.

Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika malé sklářské dílny odráží v zásadě nutnost nakoupit materiál, vyrobit a následně prodat výrobek s dosažením alespoň malého zisku. „Počáteční investice provozu je vysoká a podnikatelský plán je to, co dá podnikateli jistý řád a strukturu, mít jen něco v hlavně nestačí“, tvrdí paní Hálová. „Já sama bych do toho znovu bez podnikatelského plánu nešla. Bylo to riskantní, ale měla jsem podporu v muži, který mi veškeré vybavení prakticky vyrobil a tím snížil potřebu investice. Navíc jsem věděla, že v Jižních Čechách nemám prakticky konkurenci. To byly dvě velké výhody. Jediné co tedy v současnosti řeším, je neustále se zvyšující cena skla.

Náročnost výroby je ovšem faktorem, který zásadně ovlivňuje cenu výrobků a konkurenceschopnost živnostníka. Ti co měli možnost vidět skláře figurek v akci, jistě uznají, že ceny za tyto malé a detailně propracované výrobky nejsou přehnané a ve většině případů ani nedosahují toho, co by si podnikatel za výrobu zasloužil. Problematika prodeje je ovšem složitá. Výkupní ceny maloobchodníků podobných předmětů jsou nízké a nedokáží pokrýt ani výrobní náklady výrobce. Muselo by z jejich strany dojít ke zdražení, čímž by se ale výrobek stal neprodejným. Paní Halová tak prakticky prodává nejčastěji ze dvora nebo přes internet. Dále dodává: „Ven do obchodů v této době nedodávám. Jezdím jen po akcích, kde mohu předvádět – tedy dělat výrobky na místě. Nemohla bych jet někam, kde budu jen 8 hodin postávat. Pro lidi je samotná výroba velice zajímavá a můžu říct, že pokud mě vidí dělat výrobky, pak lépe ocení mou práci a pochopí i cenu výrobku. Kolikrát se stalo, že mi pak zákazník dával i více peněz, než jsem si původně řekla.“ , I paní Halová přemýšlí o expanzi své výroby, ale sama si uvědomuje překážky, které jí brání pokročit dále: „ Z finančního hlediska je provoz nerentabilní, spíše do práce stále vkládám vlastní finanční prostředky. Je to ale moje chyba, kdybych se věci více věnovala, jde to výrazněji lépe. Často přemýšlím o zavedení internetového obchodu. Pomohlo by to v mnoha směrech, dokonce by bylo možné i zvýšit prodejní cenu výrobků. Mé plánování vždy ale skončí nad praktickou stránkou věci. V současnosti se totiž nemohu vzdát restaurování a kdybych zavedla internetový obchod, bála bych se, že bych nemohla splnit oba závazky. Nejspíš bych nebyla schopná uspokojit veškerou poptávku a přání zákazníků. Proto se v současnosti spíše snažím o exkluzivní výrobu a své výrobky diverzifikovat. Mám ráda, když jsou mé výrobky perfektní, nedotažená věc mne netěší.

Vztah podnikatele k okolnímu prostředí[editovat | editovat zdroj]

Sklářská i restaurátorská činnost mají na venkově tradiční roli a postavení“, říká paní Hálová. „S obcí proto máme dobrý vztah a život jinde ve větším městě si už ani neumíme představit. Pro obci děláme mnoho, opravujeme např. kapličky a památky v obci, nebo místním dětem umožňuji 1x týdně vyzkoušet si sklářskou výrobu. Ráda podobné věci podporuji“, dodává paní Hálová.

Doporučení a inspirace[editovat | editovat zdroj]

Dle slov paní Hálové podpora začínajících podnikatelů obecně neexistuje a brání tak rozvoji této důležité ekonomické skupiny. „Začátky jsou těžké a dnešní systém hází podnikatelům klacky pod nohy. O malé podnikatele není zájem, administrativa je složitá a bez zkušeností to nejde zvládnout. Doporučila bych, aby obce začaly s místními podnikateli více spolupracovat, vyslechly si a podpořily jejich podnikatelské záměry a pomohly jim např. s místem podnikání. Také by byla dobrá větší informovanost, nebo existence sítě, do které by se podnikatelé mohli zapojit a vyměňovat si zkušenosti a informace.

Pozitiva a negativa podnikání na venkově[editovat | editovat zdroj]

Na venkově se podnikat dá, ale člověk musí být soběstačný – nebo mít alespoň něco do začátku. Nelze být závislý čistě na prodeji. Problematická je samozřejmě izolovanost venkova, malá kupní síla a s tím spojený odbyt výrobků. To je ovšem dobře řešitelné pomocí internetu, který je v současnosti kvalitním a téměř nezbytný propagačním nástrojem. Podnikatel na venkově musí využít všechny dostupné cesty a nástroje k tomu, aby byl úspěšný. Velkou roli také hraje sezónnost. Určitě je podnikání na venkově složitější, ale zase je zde prostor pro tradiční výrobu a to je něco, co se dá využít k prospěchu malých podnikatelů.

Média a propagace[editovat | editovat zdroj]

Propagace je pro paní Hálovou důležitým aspektem podnikání. Své výrobky propaguje na internetu a pomocí Regionální značky, která jí byla v minulosti udělena a která jí pomáhá nacházet nové zákazníky a udržet kontakt s trhem – a to nejen se zákazníky, ale i s pořadateli tradičních trhů a starosty malých obcí.



Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Spolupráce škol a stipendia (CZ07)