Planetární meze: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen planetárními mezemi environmentální povahy. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo závažným devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologické katastrofy|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení . Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''např. procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
 
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen planetárními mezemi environmentální povahy. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo závažným devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologické katastrofy|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení . Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''např. procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
  
== Seznam planetárních mezí ==
+
== 9 planetárních mezí ==
  
 
* '''Změna klimatu'''
 
* '''Změna klimatu'''

Verze z 18. 4. 2014, 19:14

Koncepci planetárních mezí, (anglicky: Planetary boundaries) přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (Stockholm Resilience Centre) v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (A Safe Operating Space for Humanity). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen planetárními mezemi environmentální povahy. Lidská činnost přitom začala v antropocénu prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo závažným devastacím ekosystémů, omezování ekosystémových služeb a závažným ekologickým katastrofám. Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení . Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o udržitelném rozvoji, v její perspektivě je: udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace). Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (např. procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody).

9 planetárních mezí

  • Změna klimatu

Za hlavní příčinu globální změna klimatu byly označeny emise skleníkových plynů, koncentrace jednoho z hlavních skleníkpvých plynů, oxidu uhličitého (CO2) se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. dnes o 40% více CO2 než v okolo roku 1900, asi 389 ppm (parts per million). Vychází se z podrobných měření, které pravidelně shrnují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC). Nejvyšší hodnota CO2 byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. CO2 je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez CO2 je navrhována na 350 ppm. Generální tajemník OSN pan Gurria: žádá, aby se ve 2. pol. tohoto století dosáhlo nulových emisí skleníkových plynů.

  • Acidifikace oceánu

současné ph he 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2 bylo pohlceno 25% emisí z fosilních paliv, zbytek v atmosféře, nebo zachycen zelenými rostlinami navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti aragonitu, navrhuje se, aby to bylo 2,75, pokud by bylo méně než 1, již by se aragonit v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je to 2,9

  • Poškození stratosférické ozonové vrstvy

Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 – tady čím víc tím líp. Dobsonova jednotka měří tloušťku ozónové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.

  • Biogeochemické toky fosforu a dusíku

indikátory dusíku: měly by být z atmosféry odebírány milióny za rok, navrhovaná hranice 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno 121 miliónu za rok fosfor: zhodnotit kolik fosforu se dostává do oceánu

  • Zdroje sladké vody

neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok

  • Využití území

jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu maximální procento této plochy se navrhuje 15%, počítá se to z produktivní v současné době je to 11,7%

  • Ztráta biologické rozmanitosti

Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, kteří vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti biodiverzity velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že velmi trpí, především nadměrným rybolovem: mění se systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není jasné, k jaké změně dojde, ale jistě dojde k výraznému ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na konference v Nagoji – Aichi se ustanovilo celkem 20 cílů, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes jecelých 50 % mořských korálů je do určité míry poškozeno (acidifikace, vliv turistiky atd.), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES). [1]

  • Atmosférický aerosol

ovlivňuje zdraví, nejnebezpečnější faktor životního prostředí, karcinogenní látky black carbon – aerosol, který má charakter sazí, posiluje změnu klimatu těžké stanovit index, i stanovit původ částic je velice obtížné

  • Chemická kontaminace

REACH – politika EU, podchycení jakýchkoliv vyráběných chemikálií toxicita látek se těžko dokazuje

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Planetary boundaries na anglické Wikipedii.

Reference

Literatura


Další zdroje

Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)

Prezentace přednášky prof. Rockströma - Human development within the Planetary Boundaries

Představení nového vědeckého konceptu "Planetární meze" na stránkách COŽP

,,S uhlím vypouštíme džina z lahve, říká švédský ekolog" rozhovor s prof. Rockströmem na lidovky.cz

Uvedení do planetárních mezí na stránkách Stockholm Resilience Center

prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)