Otevřené vzdělávání

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Otevřené vzdělávání (anglicky: open education) je termín používaný pro označení nových možností ve vzdělávání, jež přinesla digitální revoluce. Otevřené vzdělávání (OV) není možné zaměňovat s otevřeným vyučováním (open learning), reformním pedagogickým směrem, jenž vznikl v 70. letech 20. století.

Logo otevřených vzdělávacích zdrojů

Koncepce OV vznikla jako odpověď na rozvoj informačních a komunikačních technologií (zejm. internetu) a jejich masového průniku do všech složek společenského života. Je reakcí na nové možnosti získávání informací a vzdělávání přes internet, jež v akademickém a institucionálním prostředí nebyly do té doby příliš reflektovány. Teoretici otevřeného vzdělávání se proto snaží o zavádění nových technologií do starých institucí, jež se zabývají vzděláváním. OV pak čerpá: ,,z otevřených technologií, které usnadňují spolupráci, flexibilní učení a otevřené sdílení výukových postupů umožňující pedagogům využívat nejlepší nápady svých kolegů."[1]

Jednou ze základních složek OV jsou otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources - OER), materiály jež je možno využít ke vzdělávání a to jak individuálně, tak na institucionální úrovni. Definice OER se částečně liší, ale je možné je definovat např. jako: ,,jakékoli digitální materiály, které jsou určeny pro vzdělávací účely a které jsou zdarma volně dostupné k použití, šíření a modifikacím bez nutnosti souhlasu původního autora."[2] Ačkoli jsou OER důležitým předpokladem pro rozvoj OV, jejich kvalita bývá různá, vzhledem k tomu, že často chybí institucionální opora a kritéria kvality[3].

Významným přelomem v koncepci OV byla Kapská deklarace otevřeného vzdělávání (Cape Town Open Education Declaration)[4], jež byla přijata v roce 2007 na Konferenci otevřeného vzdělávání v Kapském městě. Do roku 2014 se k této deklaraci připojilo přes 2400 jednotlivců a 250 organizací.[5] Můžeme proto také hovořit o vzniku hnutí za OV, na němž se podílí aktéři z různých oblastí (vědecké, institucionální, neziskové i soukromé). V České republice tyto aktéry sdružuje Aliance pro otevřené vzdělávání.[6] Ta podporuje princip volného a otevřeného sdílení znalostí. Na stránkách Aliance je také možné stáhnout příručku, která poskytuje přehledný úvod do problematiky otevřeného vzdělávání.[7]


Reference

  1. http://www.capetowndeclaration.org/translations/czech-translation
  2. Kapitulčinová, D., et al. (2015). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu. AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.
  3. DLOUHÁ, Jana et al. Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality.Envigogika, [S.l.], v. 10, n. 4, pro. 2015. ISSN 1802-3061. Dostupné na: <https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503>. Datum přístupu: 23 bře. 2016 doi:http://dx.doi.org/10.14712/18023061.503.
  4. http://www.capetowndeclaration.org/read-the-declaration
  5. http://www.capetowndeclaration.org/list_signatures
  6. otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online. 
  7. otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.