Nízkoenergetický dům

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Nízkoenergetický dům

Většina novostaveb ve vyspělých zemích může být dnes označena jako nízkoenergetické domy. Znamená to, že dosahují jen velmi malé spotřeby tepla, a to zejména díky použitým materiálům (často jde o dřevostavby, ale používají se i jiné materiály, jejichž nabídka na trhu je relativně široká). Kromě samotné tepelné izolace je důležitá rovněž topná aparatura a způsob ohřevu vody (například solární panely), dále minimalizace spotřeby elektrického proudu[1]Stavby s nízkou spotřebou energie můžeme zařadit do nástrojů, které umožňují trvale udržitelný rozvoj a spadají do udržitelné (zelené) architektury, viz též Asimilace objektů v krajině.


Stavba a materiál

Aby bylo možné dům postavit, je třeba kromě architektonické studie také stavebně-energetická studie. Ta nabízí různé varianty, z nichž je předem propočteno, jaké budou investiční náklady a jaká bude spotřeba energie. Plášť budovy má být co nejjednodušší a nejmenší, rovněž vnitřní prostory nemají být příliš členité. Ušetřit se rozhodně nená na izolaci oken, podlahy a střechy. Ať už je stavba ze dřeva či zdiva, péče je věnována hlavně izolačním materiálům. Pěnový polystyren je málo odolný, nicméně levný, proto se jím tak hojně zateplují starší domy. Lépe je na tom s odolností a izolační schopností extrudovaný polystyren a polyuretan. Tato skupina je však ekologicky zcela nevhodná - vyrábí se z ropy za vysokých energetických nákladů a za vzniku karcinogenních látek. Přírodního původu a s dobrými vlastnostmi jsou naopak expandovaný perlit (z tzv. přírodního skla), papírové vločky (z recyklovaného papíru) a ovčí vlna. Dobré vlastnosti, avšak s problematickou výrobou, nabízí pěnové sklo. Existují ale další alternativy - rákos, seno, konopí, len... Téměř vždy je nutné instalovat paro-zábrany.[2]

Spotřeba tepla[3]

Potřeba tepla pro vytápění se u nízkoenergetických domů pohybuje do 50 kWh/(m2a). Nástupcem nízkoenergetického domu je pasivní dům a po něm nulový dům (potřeba tepla pro vytápění do 15, resp. 5 kWh/(m2a)).

Seznam vlivů na energetické vlastnosti domu:[4]

- volba pozemku a osazení budovy na něm - orientace budovy ke světovým stranám s ohledem na dopad slunečního záření a zastínění okolními objekty. - převládající směr a intenzita větru - velikost budovy - přiměřenost danému účelu - tvarové řešení budovy (kompaktnost) - vnitřní uspořádání s ohledem na soulad vytápěcích režimů - vlastnosti obvodových konstrukcí - velikost a vlastnosti prosklených ploch na fasádách - řešení výměny vzduchu - vnitřní tepelné zisky dle provozu budovy - vhodná volba otopné soustavy - zajištění pohody v teplé části roku - efektivnost ohřevu vody a energetická účinnost el. spotřebičů


Zdroje:

Hartlhaus : Otázky a odpovědi [online]. 2006 , 20.3.2008 [cit. 2008-03-25]. Český jazyk. Dostupný z WWW: <http://www.hartlhaus.cz/montovane-domy/otazky-a-odpovedi#x9>. IDP stavební společnost : Nízkoenergetické stavby [online]. [2006] [cit. 2008-03-25]. Český jazyk. Dostupný z WWW: <http://www.idp-stavby.cz/stavby.php>. České stavby : Tepelně-izolační materiály [online]. c2001 , 28.8.2006 [cit. 2008-03-25]. Český jazyk. Dostupný z WWW: <http://jiho.ceskestavby.cz/clanky/drevostavby/tepelne-izolacni-materialy-2584.html>.


Odkazy:

Odkazy

Externí odkazy