Editace stránky Národní park a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití

[[Soubor:NP Sumava-vstup.jpg|náhled|Vstup do Národního parku Šumava]]
'''Národní park Šumava''' byl založen 20. 3. 1991 (nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. a status tohoto parku je upraven zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Česká republika má 4 [[w:cs:Národní park|národní parky]] a právě [[w:cs:Šumava]] je z nich svojí rozlohou největší (68 342 ha). Nachází se zde rozmanitá a jedinečná biologická společenstva jako jsou pralesní porosty, ledovcová a karová jezera či rašeliniště. Šumavský národní park je součástí [[w:cs:Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]] a je v něm vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a chráněných území. Nejvyšším bodem je hora [[w:cs:Plechý]] měřící 1378 m. Nejnižším bodem je řeka [[w:cs:Otava]] u [[w:cs:Rejštejn|Rejštejna]] 570 m. Procentuální složení parku je: 80 % lesy, 10 % obce a silnice, 9 % bezlesí a 1 % voda.

== Poloha ==
Park se nachází na jihozápadě České republiky. Geomorfologicky lze Šumavu rozdělit na – [[w:cs:Železnorudská hornatina|Železnorudskou]], [[w:cs:Želnavská hornatina|Želnavskou]], [[w:cs:Boubínská hornatina|Boubínskou]], [[w:cs:Trojmezenská hornatina|Trojmezenskou]] hornatinu s Vltavskou brázdou a [[w:cs:Šumavské pláně]]. Zasahuje i do sousedního Německa jako [[w:cs:Bavorský les]] s nejvyšším vrcholem [[w:cs:Velký Javor]] (1456 m) a na jihu ČR sousedí s [[w:cs:Rakousko|Rakouskem]].
[[Soubor:Topo boehmerwald engleder.jpg|náhled|Topografická mapa Šumavy]]

== Příroda ==

=== Řeky ===
Šumavou protékají řeky [[w:cs:Blanice (přítok Otavy)|Blanice]], [[w:cs:Chodská Úhlava|Chodská Úhlava]], Malá Mihela, [[w:cs:Křemelná|Křemelná]], [[w:cs:Menší Vltavice|Menší Vltavice]], [[w:cs:Otava|Otava]], [[w:cs:Řezná|Řezná]], [[w:cs:Spůlka]], [[w:cs:Studená Vltava|Studená]] a [[w:cs:Teplá Vltava]], [[w:cs:Úhlava]], [[w:cs:Vltava]], [[w:cs:Volyňka]] a [[w:cs:Vydra (řeka)|Vydra]].

=== Jezera ===
Jezera na Šumavě jsou převážně ledovcového původu. Vznikla táním ledovců na konci třetihor.  [[w:cs:Černé jezero|Černé]] a [[w:cs:Čertovo jezero]] na železnorudsku, [[w:cs:Plešné jezero|Plešné]], [[w:cs:Prášilské jezero|Prášilské]] a [[w:cs:Laka|jezero Laka]]. Na německé straně se nachází [[w:cs:Velké Javorské jezero|Velké Javorské jezero]] a [[w:cs:Malé Javorské jezero|Malé Javorské jezero]].
[[Soubor:Chalupská slať (10).jpg|náhled|Chalupská slať]]

=== Rostliny a živočichové ===
Na území CHKO roste více než 1 200 druhů flóry. Více než 60 % tohoto území pokrývají lesy s hlavním zastoupením [[w:cs:Smrk|smrků]] (70 %), dále [[w:cs:Buk|buky]] a [[w:cs:jedle|jedle]]. Pro Šumavu jsou typické porosty pralesovitého charakteru, jejichž stáří je až 400 let ([[w:cs:Boubínský prales|Boubínský prales]]). Hojně se vyskytuje [[w:cs:brusnice borůvka|brusnice borůvka]], [[w:cs:zimolez černý|zimolez černý]] či [[w:cs:líska obecná|líska obecná]]. Rašeliniště a mokřady obývá např. [[w:cs:rosnatka okrouhlolistá|rosnatka okrouhlolistá]], masožravá rostlina. Vzhledem k blízkosti masivu Alp zde můžeme najít i [[w:cs:hořec panonský|hořec panonský]] nebo [[w:cs:Psineček|psineček skalní]]. V šumavských lesích samozřejmě roste nespočet druhů hub, lišejníků a mechů. Jmenujme alespoň [[w:cs:Liška obecná (houba)|lišku obecnou]], [[w:cs:hřib hnědý|hřib hnědý]] či [[w:cs:Provazovka|provazovku]].

V polovině 19. století lidé vyhubili divoce žijící [[w:cs:Medvěd hnědý|medvědy]], kteří společně s vlky toto území obývali. [[w:cs:Vlk|Vlci]] se na Šumavu opět začínají vracet mezi dlouhodobě žijící středoevropskou lesní zvířenu ([[w:cs:srnec obecný|srnec obecný]], [[w:cs:jelen evropský|jelen evropský]], [[w:cs:prase divoké|prase divoké]] či [[w:cs:Liška obecná (šelma)|liška obecná]]). Přísně chráněný [[w:cs:rys ostrovid|rys ostrovid]] a ohrožený [[w:cs:tetřev hlušec|tetřev hlušec]] bojují o své postavení v divoké přírodě. Z ptáků můžeme zmínit třeba [[w:cs:Sýc rousný|sýce rousného]], [[w:cs:Datlík tříprstý|datlíka tříprstého]] či [[w:cs:Kos horský|kosa horského]]. Ve Vltavě či Lipenském jezeře můžeme spatřit [[w:cs:Škeble rybničná|škebli rybničnou]], [[w:cs:Velevrub nadmutý|velevruba nadmutého]]. Horské toky brázdí [[w:cs:Pstruh obecný potoční|pstruh obecný]] a [[w:cs:lipan podhorní|lipan podhorní]], kteří mimo jiné slouží jako potrava pro nejpočetnější populaci [[w:cs:Vydra říční|vydry říční]] České republiky právě na Šumavě. V těchto říčkách nalezneme chráněné [[w:cs:Perlorodka říční|perlorodky říční]] či raky. Žije zde i ohrožený [[w:cs:mlok skvrnitý|mlok skvrnitý]] a v poslední době se začíná více množit poměrně jedovaný brouk [[w:cs:majka fialová|majka fialová]]. V posledních dvaceti letech je hodně skloňován [[w:cs:Kůrovci|kůrovec]], vlastním jménem [[w:cs:lýkožrout smrkový|lýkožrout smrkový]]. Tento 5 mm velký brouk je škůdcem, který ničí stromy českých lesů jako kalamita. V boji proti němu se střetávají dva proudy – ekologové, kteří jsou pro přirozený proces obnovy lesa, a odpůrci tohoto směru, kteří prosazují likvidaci padlých stromů zasažených kůrovcem a to dokonce i v [[w:cs:Národní parky v Česku|1. zónách národního parku]]. Nutno říci, že velké množství padlého nezpracovaného dřeva je ideální živnou půdou pro množení populace kůrovce.

=== Vrcholy ===
Většina vrcholů se nachází na českém území. [[w:cs:Plechý|Plechý]] (nejvyšší vrchol Šumavy 1 378 m), [[w:cs:Blatný vrch|Blatný vrch]] (1 376 m), [[w:cs:Boubín|Boubín]] (1 362 m), [[w:cs:Jezerní hora|Jezerní hora]] (1 343 m), [[w:cs:Plesná (Šumava)|Plesná]] (1 337 m), [[w:cs:Poledník (Šumava)|Poledník]] (1 315 m).

== Šumava a sport ==
[[Soubor:Lipno nad Vltavou, lanovka Jezerní.jpg|náhled|Sjezdovky Kramolín]]

=== Zima ===
Co se zimních radovánek týče, nabízí Šumava mnoho možností k vyžití. Pro [[w:cs:Alpské lyžování|sjezdové lyžování]] jsou v případě vhodných sněhových podmínek připraveny areály Špičák, Javor (v Německu Arber), Belveder či Samoty na železnorudsku, Zadov, Nové hutě nebo samotné Lipno na jihu Čech a [[w:cs:Hochficht|Hochficht]] v Rakousku. [[w:cs:Běh na lyžích|Běžecké lyžování]] se dá provozovat prakticky všude, kde to podmínky a zóny NP dovolí. Upravené tratě pro pravé nadšence najdeme třeba z Modravy na Březník a zpět, stopy poblíž Kvildy, areál Brettenschachten na železnorudsku, v okolí Zadova či opět samotné Lipno a jeho okolí. Asi nejvýznamnější je v tomto ohledu Šumavská magistrála, která v celé délce, v obou alternativách a včetně přístupových míst z obcí mimo trasu magistrály, nabízí v celkově 138 km pravidelně udržovaných běžeckých tras. Začíná v [[w:cs:Železná Ruda|Železné Rudě]] u [[w:cs:Debrník (Železná Ruda)|Debrníku]] a pokračuje téměř přes celý NP až do [[w:cs:Zvonková|Zadní Zvonkové]], odkud se dá dojet až do Rakouska. Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro absolvování této trasy jak v zimě na běžkách, tak i v létě na kole je celková ohleduplnost k samotnému okolí parku, kterým tato dlouhá, místy poněkud náročná cesta plná překrásných přírodních scenérií vede.

=== Léto ===
Léto je pro sport v NP Šumava jako stvořené. Na kole ho lze projet [[w:cs:Cyklistická trasa 33|Šumavskou magistrálou]] stejně tak jako v zimě na běžeckých lyžích. Pokud někoho putování omrzí, může si na kole k tomu stvořeném projet bike park Kona na Špičáku, kde se konaly i poháry evropské úrovně. Další cykloakcí, která se každým rokem rozrůstá co do počtu účastníků, je „[[w:cs:Král Šumavy (cyklistika)|Král Šumavy]]“, kde si každý může vybrat délku trasy, podle svých fyzických možností. Pěší turistika je na Šumavě díky skvělému značení tras v celé ČR velmi oblíbenou, zvlášť ve spojení s krásnými místy, které se v celém parku nacházejí. Samotná jezera, řeky, vrcholy nabízejí úžasné výhledy. Lidé se však mohou vydat i za místy, které byly před a během II. světové války vylidněny a opuštěny. Od té doby chřadnou, ale vytvářejí místa s určitým kouzlem (Horní Žďánidla, Přední Paště aj.). Vodní turistika je oblíbená především v oblastech, kde protékají řeky Otava a Vltava, nebo u vodní nádrže Lipno, ve které se konalo i mnoho mistrovských soutěží vodních sportů.

== NP Šumava a ekologie ==
[[Soubor:Ips.typographus.jpg|náhled|Lýkožrout smrkový]]

=== Kůrovec ===
Asi nejvíce diskutované téma, které se týká ekologických potíží na Šumavě, je kůrovcová kalamita. [[w:cs:Lýkožrout smrkový|Lýkožrout smrkový]], lidově kůrovec má na svědomí hromadné kácení a likvidaci převážně smrkových porostů po celé ČR. Jaká je ale doopravdy situace a její řešení? Existují dva různé názorové proudy. První proud zastává stanovisko, že lesy napadené kůrovcem by měly být ošetřeny lidským zásahem. To znamená rozmístění lapačů, trojnožek, odklizení a zpracování napadeného dřeva či feromonové návnady. Naproti tomu druhá skupina lidí prosazuje názor, že příroda si dokáže poradit sama, jelikož má samovolné obnovovací schopnosti. To je do jisté míry pravda. Jedním z mnoha problémů je, že spousta vlastníků lesů nemá ani ponětí, proč svůj les získali (většinou skrze dědictví), a proto se o les ani nestarají. Napadený les často slouží kůrovci jako zázemí, ve kterém se rozmnožuje a šíří do okolních pozemků. Další problémem může být i to, že lýkožroutovi vyhovuje sucho. [[w:cs:Smrk ztepilý|Smrk ztepilý]] má velmi mělké kořeny (v řádu desítek centimetrů) a proto většinu vody, která naprší, získá právě smrk. Dešťová voda se však nedostane hlouběji a podzemní vody vysychají, což má za následek šíření kůrovce následkem nepříznivých podmínek souvisejících s vysycháním půdy. Boj s kůrovcem je tedy téma, nad kterým bychom se měli zamyslet a začít konat. Lze vyhrát tím, že místo smrčin budeme sázet v lesích i listnáče či jiné jehličnany? Nebo snad necháme přírodu, ať tuto otázku vyřeší sama?

=== Usmrcená zvěř ===
Houstnoucí provoz a vysoká rychlost na silnicích si vybírají svojí daň i v NP Šumava. Pracovníci Správy Národního parku Šumava evidují v roce 2019 (k 15.10.2019) již 18 zvířat a to jsou pouze zvířata, která byla ohlášena ze státní honitby. Mezi nimi jsou i 2 chránění rysi, jezevci, srny či divočáci. Souvisí to i s vyšší návštěvností národního parku. Nejúčinnější prevencí před srážkou motorového vozidla se zvěří tak zůstávají opatrná jízda, plná soustředěnost řidiče a nižší rychlost.

== Odkazy ==

=== Reference ===

=== Zdroje ===

==== Literární: ====
*{{Citace monografie
| titul = Degradace a regenerace dílčích krajinných sfér
| url = https://www.worldcat.org/oclc/847728138
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Mendelova univerzita v Brně
| místo = Brno
| počet stran = 129 s.
| isbn = 978-80-7375-687-1
| isbn2 = 80-7375-687-0
| oclc = 847728138
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Hubený, Pavel, 1963-
| titul = CHKO Šumava : padesátiletá--
| url = https://www.worldcat.org/oclc/864848941
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
| místo = Vimperk
| počet stran = 223 s.
| isbn = 978-80-87257-16-6
| isbn2 = 80-87257-16-2
| oclc = 864848941
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Kučerová, Martina.
| titul = Světem šumavské přírody
| url = https://www.worldcat.org/oclc/972608273
| místo = [Vimperk]
| počet stran = 204 stran
| isbn = 978-80-87257-34-0
| isbn2 = 80-87257-34-0
| oclc = 972608273
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Patzelt, Zdeněk, 1960-
| titul = Národní parky České republiky = National parks in the Czech Republic = Nationalparks der Tschechischen Republik
| url = https://www.worldcat.org/oclc/757677511
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Granit
| místo = Praha
| počet stran = 317 s.
| isbn = 978-80-7296-077-4
| isbn2 = 80-7296-077-6
| oclc = 757677511
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Středová, Hana.
| titul = Úvod do environmentální bezpečnosti a ekosystémových služeb
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1100766635
| vydání = Vydání: první
| místo = Brno
| počet stran = 60 stran
| isbn = 978-80-7509-614-2
| isbn2 = 80-7509-614-2
| oclc = 1100766635
}}
==== Elektronické: ====
*http://www.npsumava.cz
*http://www.sumavanet.cz
*http://www.visitsumava.cz
*https://sumava21.cz/2019/04/06/ekologicka-katastrofa-v-np-sumava/
*http://bilastopa.cz/cs/lyzarske-trasy/mapy-bila-stopa-sumava/
*http://www.npsumava.cz/cz/5692/10472/clanek/sprava-np-sumava-letos-zpracovala-pres-180-000-m3-kurovcem-napadeneho-drivi/</nowiki> <nowiki>http://www.npsumava.cz/cz/5692/10465/clanek/v-narodnim-parku-sumava-pribyva-stretu-automobilu-se-zveri/
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:NP Sumava-vstup.jpg|náhled|Vstup do Národního parku Šumava]]
-'''Národní park Šumava''' byl založen 20. 3. 1991 (nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. a status tohoto parku je upraven zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Česká republika má 4 [[w:cs:Národní park|národní parky]] a právě [[w:cs:Šumava|Šumava]] je z nich svojí rozlohou největší (68 342 ha). Nachází se zde rozmanitá a jedinečná biologická společenstva jako jsou pralesní porosty, ledovcová a karová jezera či rašeliniště. Šumavský národní park je součástí [[w:cs:Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]] a je v něm vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a chráněných území. Nejvyšším bodem je hora [[w:cs:Plechý|Plechý]] měřící 1378 m. Nejnižším bodem je řeka [[w:cs:Otava|Otava]] u [[w:cs:Rejštejn|Rejštejna]] 570 m. Procentuální složení parku je: 80 % lesy, 10 % obce a silnice, 9 % bezlesí a 1 % voda.
+'''Národní park Šumava''' byl založen 20. 3. 1991 (nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. a status tohoto parku je upraven zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Česká republika má 4 [[w:cs:Národní park|národní parky]] a právě [[w:cs:Šumava]] je z nich svojí rozlohou největší (68 342 ha). Nachází se zde rozmanitá a jedinečná biologická společenstva jako jsou pralesní porosty, ledovcová a karová jezera či rašeliniště. Šumavský národní park je součástí [[w:cs:Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]] a je v něm vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a chráněných území. Nejvyšším bodem je hora [[w:cs:Plechý]] měřící 1378 m. Nejnižším bodem je řeka [[w:cs:Otava]] u [[w:cs:Rejštejn|Rejštejna]] 570 m. Procentuální složení parku je: 80 % lesy, 10 % obce a silnice, 9 % bezlesí a 1 % voda.
 == Poloha ==
-Park se nachází na jihozápadě České republiky. Geomorfologicky lze Šumavu rozdělit na – [[w:cs:Železnorudská hornatina|Železnorudskou]], [[w:cs:Želnavská hornatina|Želnavskou]], [[w:cs:Boubínská hornatina|Boubínskou]], [[w:cs:Trojmezenská hornatina|Trojmezenskou]] hornatinu s Vltavskou brázdou a [[w:cs:Šumavské pláně|Šumavské pláně]]. Zasahuje i do sousedního Německa jako [[w:cs:Bavorský les|Bavorský les]] s nejvyšším vrcholem [[w:cs:Velký Javor|Velký Javor]] (1456 m) a na jihu ČR sousedí s [[w:cs:Rakousko|Rakouskem]].
+Park se nachází na jihozápadě České republiky. Geomorfologicky lze Šumavu rozdělit na – [[w:cs:Železnorudská hornatina|Železnorudskou]], [[w:cs:Želnavská hornatina|Želnavskou]], [[w:cs:Boubínská hornatina|Boubínskou]], [[w:cs:Trojmezenská hornatina|Trojmezenskou]] hornatinu s Vltavskou brázdou a [[w:cs:Šumavské pláně]]. Zasahuje i do sousedního Německa jako [[w:cs:Bavorský les]] s nejvyšším vrcholem [[w:cs:Velký Javor]] (1456 m) a na jihu ČR sousedí s [[w:cs:Rakousko|Rakouskem]].
 [[Soubor:Topo boehmerwald engleder.jpg|náhled|Topografická mapa Šumavy]]
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 === Řeky ===
-Šumavou protékají řeky [[w:cs:Blanice (přítok Otavy)|Blanice]], [[w:cs:Chodská Úhlava|Chodská Úhlava]], Malá Mihela, [[w:cs:Křemelná|Křemelná]], [[w:cs:Menší Vltavice|Menší Vltavice]], [[w:cs:Otava|Otava]], [[w:cs:Řezná|Řezná]], [[w:cs:Spůlka|Spůlka]], [[w:cs:Studená Vltava|Studená]] a [[w:cs:Teplá Vltava|Teplá Vltava]], [[w:cs:Úhlava|Úhlava]], [[w:cs:Vltava|Vltava]], [[w:cs:Volyňka|Volyňka]] a [[w:cs:Vydra (řeka)|Vydra]].
+Šumavou protékají řeky [[w:cs:Blanice (přítok Otavy)|Blanice]], [[w:cs:Chodská Úhlava|Chodská Úhlava]], Malá Mihela, [[w:cs:Křemelná|Křemelná]], [[w:cs:Menší Vltavice|Menší Vltavice]], [[w:cs:Otava|Otava]], [[w:cs:Řezná|Řezná]], [[w:cs:Spůlka]], [[w:cs:Studená Vltava|Studená]] a [[w:cs:Teplá Vltava]], [[w:cs:Úhlava]], [[w:cs:Vltava]], [[w:cs:Volyňka]] a [[w:cs:Vydra (řeka)|Vydra]].
 === Jezera ===
-Jezera na Šumavě jsou převážně ledovcového původu. Vznikla táním ledovců na konci třetihor.  [[w:cs:Černé jezero|Černé]] a [[w:cs:Čertovo jezero|Čertovo jezero]] na železnorudsku, [[w:cs:Plešné jezero|Plešné]], [[w:cs:Prášilské jezero|Prášilské]] a [[w:cs:Laka|jezero Laka]]. Na německé straně se nachází [[w:cs:Velké Javorské jezero|Velké Javorské jezero]] a [[w:cs:Malé Javorské jezero|Malé Javorské jezero]].
+Jezera na Šumavě jsou převážně ledovcového původu. Vznikla táním ledovců na konci třetihor.  [[w:cs:Černé jezero|Černé]] a [[w:cs:Čertovo jezero]] na železnorudsku, [[w:cs:Plešné jezero|Plešné]], [[w:cs:Prášilské jezero|Prášilské]] a [[w:cs:Laka|jezero Laka]]. Na německé straně se nachází [[w:cs:Velké Javorské jezero|Velké Javorské jezero]] a [[w:cs:Malé Javorské jezero|Malé Javorské jezero]].
 [[Soubor:Chalupská slať (10).jpg|náhled|Chalupská slať]]
@@ Řádek 111: / Řádek 111: @@
 *http://bilastopa.cz/cs/lyzarske-trasy/mapy-bila-stopa-sumava/
 *http://www.npsumava.cz/cz/5692/10472/clanek/sprava-np-sumava-letos-zpracovala-pres-180-000-m3-kurovcem-napadeneho-drivi/</nowiki> <nowiki>http://www.npsumava.cz/cz/5692/10465/clanek/v-narodnim-parku-sumava-pribyva-stretu-automobilu-se-zveri/
-{{FTVS|Denní studium 2020|Daniel Follprecht: Národní park a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití}}
-[[Kategorie:Národní parky]]
-[[Kategorie:Turistika]]
-[[Kategorie:Vodní sporty]]
-[[Kategorie:Lyžování]]
-[[Kategorie:Cyklistika]]