Nápověda:Regionální případové studie –obsahová struktura

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

(Udržitelný) rozvoj společnosti je tématem poněkud abstraktních diskusí v oblasti strategického plánování, politik, ekonomie atd. Systémová opatření mají ovšem protiváhu v konkrétních aktivitách v místním kontextu, které se často vymykají teoretickému či vědeckému uchopení. Naopak také místní problémy související s udržitelným rozvojem představují často výzvy, které je třeba teprve reflektovat a poté vytvářet relevantní koncepty. Případové studie tak mohou být cenným zdrojem informací pro strategické plánování, výuku i teoretické úvahy a výzkum, musí ovšem tuto vypovídací hodnotu pro různé „cílové skupiny“ mít, což zaručuje metodický postup jejich vytváření.

Případové studie (PS) regionálních problémů udržitelného rozvoje (UR) mohou sloužit jakožto zajímavý „žánr“ určený pro výměnu zkušeností a případně výuku „místně zakotveného“ poznání, i nástroj výzkumu místních podmínek pro udržitelný rozvoj. V tomto ohledu se dále zaměřujeme na zkoumání procesů komunikace mezi různými názory a jejich představiteli – společenskými skupinami, jichž se problémy dotýkají.

Hlavní instrukce[editovat | editovat zdroj]

Zaměření, téma PS regionálních problémů UR:[editovat | editovat zdroj]

  • především nejednoznačné problémy rozvoje, kde je přítomen konflikt mezi různými zájmy
    • zkušenosti s vývojem problému a hlavní faktory, které jej ovlivňují
    • chyby minulosti a jejich důsledky
    • „dobrá“ řešení nejednoznačných problémů vyhovující více zájmovým skupinám.

Kdo a jak píše případové studie[editovat | editovat zdroj]

  • PS se týkají zkušeností – jejich autoři by měli být přímými účastníky dění
  • jde-li o tzv. akční výzkum, účast výzkumníka se řídí jeho pravidly
  • autor reflektuje (vlastní) aktivity v praxi, reflexe mu pomáhá tuto praxi zlepšit

Metoda popisu[editovat | editovat zdroj]

  • sledujeme spíše procesy, než jejich výsledky
  • zaměřujeme se na vztahy a jejich povahu (hierarchie atd.), komunikaci mezi aktéry a jiné sociální charakteristiky
  • primárně se snažíme složitý případ zjednodušit a sdělit jeho podstatu čtenáři, který daný kontext nezná, například zahraničnímu
  • výsledkem je „příběh“, postavený ovšem na ověřených datech a informacích.

Celkové vyznění souboru regionálních PS[editovat | editovat zdroj]

  • hledáme způsob, jak zlepšit komunikační rámce tak, aby se využil potenciál jednotlivých aktérů (jejich znalosti a zkušenosti)
  • s ohledem na roli vědy a vědců se snažíme zjistit, jak vytvářet policy rámce pro uplatnění jejich expertizy

Osnova[editovat | editovat zdroj]

Postup psaní viz též vymezení žánru PS

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Popis regionálního kontextu a možností udržitelného rozvoje v jeho rámci.

Výběr a stručné vymezení regionálního (environmentálně relevantního) problému, možné alternativní přístupy k řešení. Z hlediska životního prostředí nás zajímají rizika a ohrožení na regionální úrovni, a/nebo možné aktivity směřující k udržitelnému rozvoji. Jedná se o aktivity, které jsou realizované v daném regionu, nemusí však nutně řešit pouze konkrétní místní problém (mohou se týkat např. výroby biouhlu).

Příkladem je environmentální kauza, jež je specifická pro zcela konkrétní (regionální) kontext, její význam je ale ideálně nadregionální – jako například kůrovec na Šumavě, nebo tradiční hospodaření v Hostětíně.

Metoda - vymezení tématu / problému[editovat | editovat zdroj]

Toto je nejdůležitější část práce – pisatelé si musí položit „výzkumnou“ otázku, kolem které další popis rozvinou, na základě které jej uchopí. Otázka by měla specifikovat problém tak, aby další části byly směřovány k jeho porozumění.

Na základě této otázky pak jsou shromažďovány další informace o (regionálně relevantním) kontextu, např. stručná historie, stav před vznikem problému a příčiny jeho vzniku.

Hlavní události a současný stav „řešení“ problému[editovat | editovat zdroj]

S ohledem na Vámi zvolenou otázku prosím popište vymezený problém v historických souvislostech. Ukažte, jak se vyvíjely události s ním související, okolnosti zvláštních situací, vliv na život obyvatel, pokuste se najít kauzální souvislosti, popište, jak se vaše kauza postupně měnila v čase a jaká je situace v současnosti. Pokud možno, zdůrazněte různé pohledy a zájmy, které se u problému střetávají – inspirujte se otázkami v analytické části.

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

V této části analyzujte vliv různých faktorů na tento vývoj – roli společenských aktérů, působení prostředí, (omezenosti) zdrojů, dopad politiky nadregionálního dosahu… viz Analytické otázky.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

(Znovu) popište výsledný stav, rekapitulujte milníky, zdůrazněte sporné body, způsob komunikace o problému a jeho výsledky. Specifikujte vliv jednotlivých aktérů na vývoj situace, jejich (nevyužitý potenciální) přínos (zkušeností, expertiza atd.).

Zdůrazněte hlavní pozitiva a negativa současného řešení a předpokládaný vliv na budoucnost. Můžete ukázat perspektivy či navrhnout scénáře budoucího vývoje a posoudit je ve světle zkušeností získaných v případové studii.

Jaké jsou nejdůležitější zkušenosti v rámci dosavadního řešení kauzy? Existují podobné případy jinde, se kterými lze případovou studii srovnat?

Analytické otázky[editovat | editovat zdroj]

Autorům PS mohou analytické otázky pomoci zaměřit svou pozornost směrem žádoucím z hlediska celku vznikajícího souboru PS s regionální tematikou, ukázat souvislosti a vnitřní logiku konkrétního případu (pro popis v bodě 2), a také formulovat závěry (v bodě 4). Jejich zohlednění umožní případovou studii později analyzovat a srovnat s případy jinými. Výsledkem tvorby regionálních případových studií tak bude nejen čtivý text pro praxi, ale též základ pro analýzu ukazující obecné zákonitosti.

Z těchto důvodů se prosím pokuste během psaní PS stručně zodpovědět na tyto specifické otázky:

Identifikace (popis) hlavních aktérů[editovat | editovat zdroj]

Zde věnujeme pozornost různým pohledům a přístupům, které se u našeho problému střetávají.

  • Identifikujte prosím nejdůležitější aktéry, kteří mají zájem na řešení problému a aktivně v tomto směru působí, např. státní instituce, soukromý sektor, nevládní organizace, místní občané, vysoké školy.
  • Z jejich popisu by mělo být zřejmé, jaké jsou jejich zájmy a motivy těchto zájmů,

Vymezení vztahů mezi těmito hráči[editovat | editovat zdroj]

Zde se prosím vyjádřete k tomu, jak vidíte vzájemné vztahy mezi důležitými hráči – mocenské vztahy a hierarchie, sítě spolupráce atd.

  • Kdo je iniciátorem a jaký je jeho motiv a cíl? Má zájem na zachování nebo zlepšení kvality životního prostředí? Orientuje se na dlouhodobý přínos pro region a jeho udržitelný rozvoj, nebo preferuje krátkodobý užitek?)
  • Kdo je kompetentní vynést platné rozhodnutí? Má jasný motiv, cíl nebo preference, nebo je spíše neutrální? (stejně jako u iniciátora)
  • Jaké mají jednotliví aktéři prostředky k ovlivnění situace?

Role hráčů v rozhodování a při hledání řešení[editovat | editovat zdroj]

  • Jak otevřený/uzavřený je rozhodovací proces = účastní se jej všichni zainteresovaní aktéři, kdo konkrétně a jakým způsobem?
  • Mají všichni zúčastnění stejný přístup k důležitým informacím?
  • Jedná se o princip rozhodování „shora“ nebo jsou brány v potaz i postoje a zájmy různých aktérů? Jakým formami a s jakým vlivem na konečné rozhodnutí? (např. od autokratického rozhodnutí jediným člověkem, po naprosto jednomyslné rozhodování, kde má každý právo veta)
  • Proměnil se nějak významně způsob/forma rozhodování v jeho průběhu? Je transparentní i pro nezúčastněné strany?
  • Participuje ten, kdo ponese odpovědnost za implementaci řešení? Hrají významnou úlohu názoroví vůdci?

Procesy komunikace[editovat | editovat zdroj]

  • Funguje komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými skupinami?
  • Existuje prostor pro dialog? Dohází k dialogu tváří v tvář?
  • Jaké formy komunikace volí jednotliví aktéři a proč?
  • Je zde vzájemný respekt, sdílení zkušeností?
  • Mají možnost předložit všechny argumenty, které považují za relevantní?
  • Jedná se spíše o střet zájmů, který vede ke konfliktu nebo se daří hledat společné cesty řešení?

Role akademické sféry[editovat | editovat zdroj]

  • Zvláštní pozornost prosím věnujte případné roli akademické a vědecké sféry. Jakou roli hrají vědci ve Vašem případě?
  • Mají všichni aktéři přístup k expertnímu (vědeckému) poznání řešeného problému? Je tato znalost brána v potaz?
  • Lze také popsat případ, kde tento aktér chybí, a poukázat na tuto chybějící nenaplněnou úlohu

Dosavadní výsledky komunikace mezi aktéry[editovat | editovat zdroj]

  • Dospěli aktéři k jasnému řešení situace? K jakému konkrétně. Jak je naplňováno?
  • Jaký měli jednotliví aktéři vliv ve vyjednávání?
  • Reprezentuje současný stav shodu mezi jednotlivými aktéry; seznámil se iniciátor/rozhodovací orgán se zájmy ostatních aktérů a byly brány do úvahy?
  • Došlo k zmírnění nebo k eskalaci střetu zájmů, či k vytvoření nového konfliktu? Nebo v opačném případě: přineslo proces vyjednávání potenciál pro budoucí spolupráci? Změnil se nějak přístup a chování jednotlivých aktérů?
  • Došlo k získání nějakého nového poznání na základě dosavadního řešení problému, případně k nalezení nějakého inovativního přístupu?
  • Jaký má současný stav řešení kauzy dopad na kvalitu životního prostředí a místní udržitelný rozvoj (včetně ekonomického hlediska, případně dopadů na lidské zdraví, vztahů mezi aktéry).

Scénáře budoucího vývoje[editovat | editovat zdroj]

  • Jaké jsou možnosti vývoje v dané kauze, a co ve světle předchozích zkušeností znamenají?
  • Jak nejlépe zúročit zkušenosti z popsaného případu?