Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Informační a komunikační technologie ve vzdělávání

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zlepšování základních dovedností především v oblasti informačních technologií je hlavní prioritou vzdělávacích systémů Evropské Unie. Cílem je zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro každého, což zahrnuje podporu inovací výuky na všech úrovních. Také národní programy plánují dosaženo plné integrace ICT do procesu vzdělávání.

Dokumenty VŠ vzdělávací politiky[1] zdůrazňují inovační potenciál e-learningových metod výuky: v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol se v bodě 1.5 Progresivní formy a metody vzdělávání říká, že Ministerstvo „… bude podporovat další rozvoj moderních metod a kreativity vzdělávacích činností (např. projektově orientované metody vzdělávání, e-learning, blended learning) tak, aby odpovídaly také potřebám specifických cílových skupin studentů (studující při zaměstnání, zdravotně či sociálně znevýhodnění)“. Vysokým školám pak doporučuje „… podle charakteru vysoké školy a studijních programů podpořit zavádění neprezenčních forem studia; u těchto forem studia zajistit kvalitu shodnou s prezenční formou…“

Informační gramotnost rozvíjí kompetence podporující orientaci v problémech současného světa[2]

E-learningové metody výuky mají velký potenciál především v oblasti distančních forem studia a také co se týče rozšíření možností virtuální mobility studentů (cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou totiž extrémně ambiciózní[3] a tedy jejich naplňování mj. virtuální formou je žádoucí).

Mezi výhody e-learningu patří kromě běžně uváděných předností (časové a finanční úspory) také konzistentní kvalita kurzu a snadný monitoring účasti a pokroku studentů [4]. Mezi další výhody patří flexibilita, dostupnost, rovné příležitosti (rasové, genderové atd.), rozvoj ICT dovedností.

Ve světě je e-learning rychle narůstající formou vzdělávání především na vyšších stupních vzdělávacího systému. Například v USA došlo podle zprávy Sloan Foundation v letech 2004-2009 ročně k nárůstu přibližně o 12-14% nově přihlášených na plně on-line vzdělávání v terciárním sytému (pro srovnání: celkový počet zapsaných uchazečů se ve stejném období zvyšoval asi o 2% za rok). Celkově téměř čtvrtina všech studentů tohoto stupně vzdělávání tak bylo v roce 2008 zapsaných v plně on-line kurzech.[5]

Využití e-learningu v oblasti environmentální v ČR souvisí většinou s požadavky na školení různých cílových skupin (státní správy, podnikatelů, managerů) v této problematice[6]. Výhody pro běžnou vysokoškolskou výuku nebyly dosud systematicky analyzovány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ citované záměry jsou součástí Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, [online] dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodobe-zamery-a-jejich-aktualizace Tento „Dlouhodobý záměr ministerstva“ se zaměřuje na hlavní principy fungování moderních vysokých škol v náročném konkurenčním prostředí globálního světa a jeho hlavním posláním je zejména prognóza klíčových trendů ovlivňujících systém vysokého školství v ČR a vytýčení strategických cílů pro oblast vysokých škol pro dané období; je vedle dalších skutečností stanovených v § 18 odst. 3 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, rozhodný pro stanovení výše příspěvků ze státního rozpočtu a dotací ze státního rozpočtu.
  2. ↑ Dombrovská, M., Landová, H., Tichá, L. (2004) Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovnická revue, Rok 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [online] [cit 2010-11-30] dostuné na http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html
  3. ↑ Cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou následující:
    • v r. 2012 nejméně 15 % (generace 16-29 let),
    • v r. 2015 nejméně 30 %
    • v r. 2020 nejméně 50 % (asi 2 900 000 osob této generace ročně)
    • v r. 2008 to však bylo pouze 5 % (asi 300 000 osob této generace ročně).
    Report of the High Level Expert Forum on Mobility, 2008, [online] dostupné na http://ec.europa.eu/education/doc/2008/mobilityreport_en.pdf
  4. ↑ Holton III, E. F., Coco, M. L., Lowe, J. L., & Dutsch, J. V. (2006). Blended delivery strategies for competency-based training. Advances in Developing Human Resources, 8(2), p.: 214
  5. ↑ Viz: E-learning. (2010, November 25). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 10:06, November 29, 2010, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=E-learning&oldid=398864888
  6. ↑ Využití e-learningu v ČR: webportál Eko-net pro environmentální manažery http://www.cir.cz/aktualizovan-webportal-eko-net-pro-environmentalni-manazery a dále http://elearning.cir.cz/ ; http://elearning.eko-net.cir.cz/; aj.
ikona
Autor(ři): Dlouhá, Jana .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Dlouhá, Jana . Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Informační a komunikační technologie ve vzdělávání [online]. Enviwiki, ; [citováno 16. 4.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metodika_tvorby_text%C5%AF_v_otev%C5%99en%C3%A9m_internetov%C3%A9m_prostoru/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologie_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&oldid=11344>


Tento článek vznikl v rámci projektu VaV Ministerstva životního prostředí SP/4H6/142/08 E-V-Learn. Více informací o projektu

.


Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metodika_tvorby_textů_v_otevřeném_internetovém_prostoru/Informační_a_komunikační_technologie_ve_vzdělávání&oldid=11344“