Městská zeleň

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován.

Městská zeleň v Praze 6

Definice pojmu

V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,[1] golfová hřiště,[2] pobřeží, hřbitovy,[3] jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;[4] můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).[5] Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]

Funkce zeleně

O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam.

Ekologické funkce zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, [13] transpirací [14] apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,[6] přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu[15] [13] regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,[11] [16] [17] produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.[11] Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.[17]

Ze sociálních funkcí bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;[6] [18] pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.[16] [17]

Zeleni bývají někdy přisuzovány také ekonomické funkce,[6] [19] je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).

Co zeleň ve městě ohrožuje

Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.[19] [9] [20] [11] [12]

Zeleň v územním plánování

Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.[18] [21] V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu (územní systém ekologické stability) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.[7] Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.

Čím může městská zeleň škodit

Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.[12]

Zdroje

  1. Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42
  2. Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68
  3. Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461
  4. Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004
  5. Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138
  6. 6,0 6,1 6,2 6,3 Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava
  7. 7,0 7,1 Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003
  8. Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211
  9. 9,0 9,1 Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157
  10. Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298
  11. 11,0 11,1 11,2 11,3 Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349
  12. 12,0 12,1 12,2 Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198
  13. 13,0 13,1 Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)
  14. Biologie
  15. Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123
  16. 16,0 16,1 Biom
  17. 17,0 17,1 17,2 Brontosaurus
  18. 18,0 18,1 Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308
  19. 19,0 19,1 Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336
  20. Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883
  21. Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

  • Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str.
  • McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237
  • Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.