Lyžařský vosk a jeho vliv na životní prostředí
Voskování skluznic lyží a snowboardů lyžařskými vosky je neodmyslitelnou součástí těchto sportů. Správně zvolený vosk je zásadní pro ten nejlepší prožitek z jízdy a bez vosku si zkrátka lyžař nezalyžuje. Podle studií však škodí životnímu prostředí, včetně našeho organismu. Podle Statista.com je jen v Evropě přes 3500 lyžařských středisek, které každou zimu navštíví asi 66 milionů lyžařů a snowboardistů.[1] Jak veliký jsou tedy lyžařské vosky problém?
Druhy lyžařských vosků[editovat | editovat zdroj]
Fluorované vosky[editovat | editovat zdroj]
Fluorované lyžařské vosky se vytvářejí stripováním uhlovodíkových molekul, přičemž dochází k nahrazení vodíku fluoru. Fungují tak dobře, protože mají schopnost odpuzovat vodu a snižovat tření. Fluorované vosky jsou stinnou stránkou závodního lyžování. Jsou nejvíce škodlivé, jak člověku, tak životnímu prostředí. Díky vysoké ceně však nejsou masivně využívány. Nebezpečí těchto vosků spočívá ve využití perfluorovaných chemikálií známých také jako PFC. Voskové usazeniny po lyžování ve sněhu umožňují proniknout PFC do vodních systémů a půdy při tání sněhu. Studie na zvířatech ukázaly nepříznivý dopad PFC látek na imunitní systém, játra a endokrinní systém. Nebezpečí jsou vystaveni hlavně servismani. Zahřívání fluorovaného vosku během procesu voskování uvolňuje částice PFC do vzduchu a dochází tak k jeho vdechování.[2] Toho si je vědoma i Mezinárodní lyžařská federace (FIS), která oficiálně rozhodla o zákazu používání fluorovaných vosků pro sezonu 2020/2021 pro všechny disciplíny.[3]
Uhlovodíkové vosky[editovat | editovat zdroj]
Nejhojněji využívané jsou uhlovodíkové vosky. Jsou mnohem méně škodlivé, než závodní (fluorované) vosky, ale stále představují určité riziko. Uhlovodíkový vosk se vyrábí pomocí parafinu a mikrokrystalického oleje, což jsou vedlejší produkty ropy. To znamená, že vosk je to, co zůstane po oddělení benzínu a nafty od ropy. Vědecký výzkum o účincích lyžařského vosku na životní prostředí je minimální, stále se však jedná o ropný produkt uložený v přírodě, který se dále dostane do půdy a vodních systémů. Rostoucí znalost o těchto nebezpečích byl impulsem ke vzniku průmyslu přírodních (ekologických) vosků.[4][5]
Ekologické vosky[editovat | editovat zdroj]
Ekologické lyžařské vosky stále nedosahují požadovaných kvalit. Mnoho produktů, často na bázi sóji, se na trhu neuchytilo. Trvanlivost, odolnost a rychlost jsou faktory, které těmto voskům chybí a zaostávají za výše zmiňovanými vosky. Nicméně by to mohla být cesta za méně škodlivým lyžováním a postupem času se kvalita těchto biologicky odbouratelných vosků bude zvyšovat.
K diskusi[editovat | editovat zdroj]
Nový „trend“ ochrany planety se tedy dostal i do lyžování a je to jenom dobře, že se o takovéto témata zajímáme. Je správné chovat se ekologicky, šetrně, zodpovědně k planetě a přemýšlet o důsledcích našeho chování, našich činů a hledat řešení. Otázka ale zní, jak veliký jsou lyžařské vosky problém v odvětví, kde se běžně používá syntetický (umělý) sníh, odčerpává se voda z povrchových minerálních vod, kácí se lesy, dopravuje se na závody letadly a mnoho dalšího.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
- Negativní vliv běžeckých vosků na přírodní prostředí
- Lyžování a ochrana přírody
- Nebezpečné látky ve sportovním oblečení
- Vliv přípravy závodních běžeckých lyží na životní prostředí
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Europe: number of ski areas by country 2019. Statista [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KATZ, Cheryl. Ski Wax Chemicals Can Build Up in Blood. Scientific American [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIS Moves to Ban Fluorinated Ski Waxes for the 2020/2021 Season. FasterSkier.com [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KARYDAS, Thanos. The Environmental Impact of Wax. www.dominatorwax.com [online]. Dominator Wax [cit. 2020-05-12]. Dostupné online.
- ↑ PRINCE, Eliot. How damaging is ski wax to the environment? [online]. One Tree at a Time, 2019-10-17 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
