Komunitou podporované zemědělství

Z Enviwiki
Verze z 11. 1. 2021, 10:04, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (→‎Externí odkazy)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Komunitou podporované zemědělství je forma partnerství mezi producentem zemědělských výrobků, tedy zemědělcem a spotřebiteli. Tento model partnerství tak vynechává třetí stranu v podobě distributora produktů, v tomto případě supermarkety a velkosklady. Rizika a přínosy zemědělství jsou tak plně v rukách zemědělců a odběratelů jejich produkce. Riziko je tak spravedlivě rozděleno a nezasahují do něj obchodní řetězce. Pro zjednodušení můžeme říci, že je toto partnerství založeno na závazku spotřebitele i zemědělce k hospodaření, které si obě strany přejí. (3)

Výhody KPZ[editovat | editovat zdroj]

Výhodou KPZ je jeho volnost. Je to velmi demokratický systém řízený místními osobami na základě principu solidarity, ekonomické lokalizace, udržitelnosti, a především soběstačnosti v zemědělství pro zemědělce a v získávání kvalitních surovin pro spotřebitele na straně druhé. (3)

Tento způsob produkce a spotřeby potravin vytváří příznivější potravinový systém – umožňuje spotřebitelům získat lokální, zdravé, většinou ekologicky šetrně pěstované jídlo, produkované s péčí a radostí. Drobným sedlákům umožňuje soběstačnost, možnost zajistit kvalitu potravin i procesu jejich výroby, možnost svým uvědomělým pěstováním udržovat zdravou krajinu a stát se respektovaným členem/členkou místních společenství. (4)

Model KPZ v zahraničí již spolehlivě funguje, v ČR se dynamicky rozvíjí. Spotřebitelé a zemědělec se stávají partnery: spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má pravidelné odběratele, může snadno plánovat úrodu

Principy KPZ[editovat | editovat zdroj]

Principy komunitou podporovaného zemědělství jsou (4):

  1. Potravinová suverenita-je právo na zdravé a kulturně specifické potraviny, produkované ekologicky šetrně a trvale udržitelně. Zároveň znamená právo místních obyvatel ovlivnit environmentální, sociální, hospodářské a kulturní dopady produkce jejich potravin: vybrat si ty, kteří potraviny produkují; zvolit si, jaké potraviny chtějí, v jakém množství, za jakou cenu a prosadit si jejich ekologicky šetrné pěstování. Potravinová suverenita staví ty, kteří potraviny produkují, distribuují a konzumují do centra potravinového systému.
  2. Solidární ekonomika-KPZ staví na kooperaci a solidaritě, nejedná se tedy o čistě obchodní vztah. Zemědělci a spotřebitelé vytváří KPZ s ohledem na možnosti každého z členů a jejich fungování je založeno na vzájemné důvěře. Solidarita komunity se zemědělcem je vyjádřena platbou zemědělci předem na celou sezónu, čímž má zemědělec zajištěn odbyt i výdělek a může lépe plánovat sezónu. Výše platby je stanovena tak, aby zajistila zemědělci důstojný život. Komunita podporuje udržení pracovních míst v zemědělství na venkově a tím i místní ekonomiky.
  3. Ekologicky šetrné hospodaření-je spojováno s tradičním způsobem hospodaření, ve skutečnosti se však jedná o poměrně nový přístup, který zohledňuje možnosti daného území, nepřekračuje jeho limity za účelem většího výdělku, pracuje s šetrnými postupy, využívá spolupráci rostlin a živočichů a podporuje druhovou rozmanitost. Hlavními hodnotami v ekologickém zemědělství jsou zdravá a především živá půda bez syntetických pesticidů a umělých hnojiv. Pouze zdravá půda může vytvářet zdravé jídlo, které neobsahuje chemické látky.

Příklady z praxe[editovat | editovat zdroj]

A)     Komunitou podporované zemědělství se v České republice rozrůstá, za posledních 5 let stouplo počet členů z 20 na 70 (4).  Mapa lokálních KPZ je dostupná zde: https://kpzinfo.cz/spotrebitel/chci-se-zapojit-do-kpz/

B)     Farmářské bedýnky

Bedýnky jsou již připravená množství, které si musí spotřebitel koupit již hotové, nemůže si navážit svůj podíl při odběru a především zde neexistuje komunita lidí, kteří spolupracují s farmářem a platí přímo jemu své podíly. Často zde existuje opět třetí strana, která prodej bedýnek zprostředkovává. (5) V ČR jsou dostupné různé bedýnkového prodeje jako např.:

www.svetbedynek.cz;

www.farmarskabedna.cz;

www.freshbedynky.cz;

https://www.badeko.cz/eshop/bedynky/;

https://zeleninaolesna.cz/biobedynky/;

C)     Sítě lokálních producentů

V adresáři farmářů je možné najít si lokálního producenta, od kterého můžu nakupovat ve formě KPZ nebo bedýnky: https://www.adresarfarmaru.cz/

V ČR vznikla síť producentů ve formě online platformy - SZUK, která propojuje výrobce a spotřebitele a  zprostředkovává prodej přímo od farmářů prostřednictvím široké sítě výdejných míst po celé ČR. Více informací na: https://www.scuk.cz/

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

(1)   Hines, C. (2000): Localization – a global manifesto. London: Earthscan

(2)   Zíka M. (): Principy lokální ekonomiky. Dostupné z: http://www.lokalni-ekonomika.cz/le/principy-lokalni-ekonomiky.html

(3)   Valeška, J., (ed) (2016). Evropská výzkumná skupina KPZ. Komunitou podporované zemědělství v Evropě – zkrácená verze v češtině. 1 vydání. Praha: Ekumenická akademie

(4)   Asociace místních potravinových iniciativ a PRO-BIO LIGA. (). Dostupné z: https://kpzinfo.cz/

(5)    Chvostová L. (). Farmářské bedýnky: Kde je sehnat, co všechno mohou obsahovat a kolik stojí? Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/farmarske-bedynky-kde-je-sehnat-co-vsechno-mohou-obsahovat-a-kolik-stoji

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.