Editace stránky Kořenová čistírna odpadních vod
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]] | [[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]] | ||
| − | ==Definice== | + | == '''Definice''' == |
| − | Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace|vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí pomocí [[ | + | Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5</ref> |
| − | ==Základní charakteristika== | + | =='''Základní charakteristika'''== |
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na: | Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na: | ||
| − | *[[wikipedia:cs:Mokřad|mokřady]] s plovoucími rostlinami | + | * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami |
| − | *mokřady se [[ | + | * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami |
| − | *mokřady s [[ | + | * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami |
Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na: | Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na: | ||
| − | *mokřady s povrchovým tokem | + | * mokřady s povrchovým tokem |
| − | *mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem | + | * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem |
| − | *mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem | + | * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem |
| − | Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs:Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs:Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné | + | Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.</ref> |
[[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]] | [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]] | ||
| − | ===Předčištění=== | + | === Předčištění === |
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]]. | V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]]. | ||
| − | ===Filtrační lože=== | + | === Filtrační lože === |
Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. | Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. | ||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
| − | ===Vegetace=== | + | === Vegetace === |
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří: | V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří: | ||
| − | * | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)] |
| − | |||
| − | |||
| − | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] |
| + | |||
| + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] | ||
| + | |||
| + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)] | ||
| − | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)] |
| − | *[[ | + | * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]] |
| − | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)] |
| − | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)] |
| − | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)] |
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu. | Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu. | ||
| − | ==Použití== | + | == '''Použití''' == |
| − | Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ | + | Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m<sup>2</sup>, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m<sup>2</sup> na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]]. |
| − | ==Současný stav v ČR== | + | == '''Současný stav v ČR''' == |
| − | V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..<ref>Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref> | + | V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..<ref> Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref> |
[[Soubor:rokvystavby.jpg]] | [[Soubor:rokvystavby.jpg]] | ||
| − | ==Výhody a nevýhody== | + | == '''Výhody a nevýhody''' == |
| − | |||
*'''Výhody''': | *'''Výhody''': | ||
**nenarušují ráz krajiny | **nenarušují ráz krajiny | ||
| Řádek 88: | Řádek 89: | ||
**čištění nelze tak snadno regulovat | **čištění nelze tak snadno regulovat | ||
| − | ==Zdroje== | + | == Zdroje == |
| − | <references /> | + | <references/> |
| − | |||
| − | == | + | == Odkazy == |
| − | *[[Znečištění vody]] | + | === Související stránky === |
| − | *[[Ochrana vod]] | + | * [[Znečištění vody]] |
| + | * [[Ochrana vod]] | ||
| − | |||
| − | + | === Externí odkazy === | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [[ | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod] |
| − | [ | + | * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] |
| − | [ | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod] |
| − | [[ | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody] |
| + | * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod] | ||
| + | * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny] | ||
| + | * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny] | ||