Je současné hospodaření se zasněžovací vodou v lyžařských střediscích udržitelné?: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(založena nová stránka s textem „Fenoménom našej doby je klimatická zmena, s ktorou súvisí otepľovanie atmosféry. V dôsledku týchto zmien už nesneží tam, kde to ešte pred 30 rokmi bolo samozrejmosťou, resp. snehová nádielka nie je taká bohatá, a to ani vo vysokohorských lokalitách. Ľudstvo sa bohužiaľ vlastnou zásluhou za necelých 50 rokov dostalo zo stavu, v ktorom sme boli posledných 10 000 rokov a zmenilo  aj atmosféru našej planéty.   ''[Johan Rocks…“)
 
(překlad)
Řádek 1: Řádek 1:
Fenoménom našej doby je klimatická zmena, s ktorou súvisí otepľovanie atmosféry. V dôsledku týchto zmien nesneží tam, kde to ešte pred 30 rokmi bolo samozrejmosťou, resp. snehová nádielka nie je taká bohatá, a to ani vo vysokohorských lokalitách. Ľudstvo sa bohužiaľ vlastnou zásluhou za necelých 50 rokov dostalo zo stavu, v ktorom sme boli posledných 10 000 rokov a zmenilo  aj atmosféru našej planéty.   ''[Johan Rockstrom, Owen Gaffney: „Breaking Bounderies: The Sience of Our Planet“].''
Změna klimatu je fenoménem naší doby a souvisí s oteplováním atmosféry. V důsledku těchto změn nesněží tam, kde to bylo běžné před 30 lety, nebo sněhové srážky nejsou tak vydatné, a to i ve vysokohorských polohách. Bohužel se lidstvo vlastní zásluhou za necelých 50 let dostalo ze stavu, v němž jsme byli posledních 10 000 let, a změnilo také atmosféru naší planety [Johan Rockstrom, Owen Gaffney: "Breaking Boundaries: The Sience of Our Planet"].


Lyžovanie ako forma športu, zábavy a relaxu je v našich krajinách veľmi populárne. Napríklad len v Žilinskom samosprávnom kraji je viac ako 50 lyžiarských stredísk, z ktorých je väčšina vybavená systémom umelého zasnežovania.  
Lyžování jako forma sportu, zábavy a relaxace je v našich zemích velmi oblíbené. Například jen v Žilinském samosprávném kraji je více než 50 lyžařských středisek, z nichž většina je vybavena systémem umělého zasněžování.


Na zasnežovanie je potrebné  zabezpečiť prevádzkovateľom lyžiarskeho strediska dostatočné množstvo vody, keďže k  ''vytvoreniu 1 m<sup>3</sup> umelého snehu je potrebné 250 až 500 l vody, čo pri vrstve 20 až 35 cm predstavuje spotrebu 70 až 120 litrov vody na m<sup>2</sup> (teda 0,7 m<sup>3</sup> až 1 200 m<sup>3</sup> na jeden hektár zjazdovky)'' .   ''<nowiki>[https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2061616-umele-zasnezovani-proc-se-ekologove-boji-ze-nici-nasi-prirodu]</nowiki>.''Pre porovnanie uvádzam, že normovaná potreba vody v zmysle prílohy  č. 3 k Vyhláške Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 684/2006 Z.z.,  ktorou sa ustanovujú podrobnosti o technických požiadavkách na návrh, projektovú dokumentáciu a výstavbu verejných vodovodov a verejných kanalizácií je určená  priemerná špecifická potreba vody pre jedného športovca na športovom (zimnom)  štadióne  hodnotou 60 litrov vody za deň.
== Voda pro zasněžování ==
Provozovatelé lyžařských středisek musí zajistit dostatečné množství vody pro zasněžování, protože na výrobu 1 m3 umělého sněhu je potřeba 250 až 500 litrů vody, což při vrstvě 20 až 35 cm představuje spotřebu 70 až 120 litrů vody na m2 (tj. 0,7 m3 až 1 200 m3 na hektar sjezdovky).   <nowiki>[https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2061616-umele-zasnezovani-proc-se-ekologove-boji-ze-nici-nasi-prirodu]</nowiki>.Pro srovnání uvádím, že normovaná potřeba vody podle přílohy č. 3 vyhlášky MŽP SR č. 684/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o technických požadavcích na navrhování, projektovou dokumentaci a výstavbu veřejných vodovodů a veřejných kanalizací, stanovuje průměrnou specifickou potřebu vody pro jednoho sportovce na sportovním (zimním) stadionu na 60 litrů vody denně.


Problém pri odbere vody pre zasnežovanie predstavuje nielen  odoberané množstvo, ale aj obdobie, kedy sa realizuje. Väčšinou sa jedná o koniec novembra, a začiatok decembra kalendárneho roku, kedy sú v povrchových tokoch minimálne prietokyNezanedbateľnou skutočnosťou i situovanie odberného miesta na vodnom toku, kde vo väčšine prípadov sa jedná o horný úsek horského toku s nízkym prietokom a nízkou prirodzenou dotáciou z vlastného povodia. 
Problémem odběru vody pro zasněžování není jen množství odebrané vody, ale také roční období, kdy se odběr provádí. Většinou je to na přelomu listopadu a prosince kalendářního roku, kdy jsou průtoky povrchových vod nejnižšíDůležitým faktorem je také umístění místa odběru na vodním toku, kde se ve většině případů jedná o horní tok horského potoka s malým průtokem a nízkou přirozenou dotací z vlastního povodí.  


Ďalší problém nastupuje pri údržbe akumulačných nádrží, keď ich prevádzkovatelia po lyžiarskej sezóne nárazovo vypustia, aby ich mohli vyčistiť a zbaviť sedimentov. Tieto činnosti sú vo väčšine prípadov realizované v jarnom období, teda v období rozmnožovania vodných živočíchov. Necitlivým nárazovým vypustením takejto nádrže môže dôjsť  k poškodeniu biotopu, ktorý je priamo závislý na tomto vodnom útvare.
Další problém vzniká při údržbě akumulačních nádrží, kdy je provozovatelé po lyžařské sezóně vypouštějí, aby je vyčistili a odstranili sedimenty. Ve většině případů se tyto činnosti provádějí na jaře, což je období rozmnožování vodních živočichů. Necitlivé odstřely takové nádrže mohou poškodit biotop, který je na tomto vodním útvaru přímo závislý.


V prípade odberov podzemných vôd zas vystupuje do popredia problematika udržateľnosti a obnoviteľnosti útvaru podzemných vôd v  prípade týchto kvantitatívne veľkých a nárazových (neprirodzených) úbytkov vody z daného útvaru vôd.  
V případě odběrů podzemních vod vystupuje do popředí otázka udržitelnosti a obnovitelnosti útvaru podzemních vod v případě těchto kvantitativně velkých a náhlých (nepřirozených) ztrát vody z daného vodního útvaru.


Na zabezpečenie spoľahlivého zasnežovania musia byť snežné delá neustále zásobované nielen vodou ale ja stlačeným vzduchom. Preto je zasnežovací systém zostavený  nielen z čerpacej stanice vody, ale v mnohých prípadoch aj zo zásobnej nádrže na vodu, kompresorovej stanice a chladiacej  veže, keďže teplota vody predstavuje jeden z rozhodujúcich faktorov technického zasnežovania.  
Aby bylo zasněžování spolehlivé, musí být sněžná děla neustále zásobována nejen vodou, ale také stlačeným vzduchem. Proto se zasněžovací systém skládá nejen z čerpací stanice vody, ale v mnoha případech také ze zásobníku vody, kompresorové stanice a chladicí věže, protože teplota vody je jedním z rozhodujících faktorů pro technické zasněžování.


Z uvedeného je zrejmá nielen vysoká spotreba vody, ale ja energetická náročnosť tejto činnosti. Elizbeth Burakowski z Univerizty of  New Hampshire hovorí, že zasnežovacie prevádzky,  ktoré sa nespoliehajú na obnoviteľnú energiu riskujú, že sa stanú súčasťou problému klimatických zmien ''<nowiki>[https://www.wired.co.uk/article/snow-machines-ski-resorts]</nowiki>''.
To ukazuje nejen na vysokou spotřebu vody, ale také na energetickou náročnost této činnosti. Elizbeth Burakowski z University of New Hampshire tvrdí, že zasněžování, které nespoléhá na obnovitelné zdroje energie, se může stát součástí problému změny klimatu <nowiki>[https://www.wired.co.uk/article/snow-machines-ski-resorts]</nowiki>.


Ďalšou časťou zasnežovania s potenciálnym environmentálnym dopadom na životné prostredia, resp. vodné ekosystémy v oblasti zasnežovania je pridávanie chemických prípravkov tzv. aditív, ktoré fungujú ako kondenzačné jadrá, na ktorý sa nabalí voda a tá rýchlejšie zamrzne. Podľa všeobecne dostupných údajov  napr. prípravok Snowmax obsahuje proteíny z mŕtvych baktérií, ktoré si však údajne zachovávajú do istej miery  svoju aktivitu. Potenciálne účinky tejto „entity“ na biotopy, vodné ekosystémy, či pôdu ešte nie sú preskúmané''.<nowiki>[https://www.acs.org/content/acs/en/education/resources/highschool/chemmatters/past-issues/2018-2019/december-2018/artificial-snow-a-slippery-slope.html]</nowiki>''
Další součástí zasněžování s možným dopadem na životní prostředí nebo vodní ekosystémy v zasněžovacím průmyslu je přidávání chemických látek, tzv. aditiv, které fungují jako kondenzační jádra, na něž se voda nabaluje a rychleji zamrzá. Podle obecně dostupných údajů obsahuje např. Snowmax proteiny z mrtvých bakterií, které si však údajně zachovávají část své aktivity. Potenciální účinky této "entity" na stanoviště, vodní ekosystémy nebo půdu nebyly dosud prozkoumány <nowiki>[https://www.acs.org/content/acs/en/education/resources/highschool/chemmatters/past-issues/2018-2019/december-2018/artificial-snow-a-slippery-slope.html]</nowiki>.


Práva a povinnosti fyzických a právnických osôb k vodám a nehnuteľnostiam, ktoré s nimi súvisia pri ich ochrane, účelnom a hospodárnom využívaní, a ďalej oprávnenia a povinnosti orgánov štátnej vodnej správy  upravuje v Slovenskej republike zákon  č. 364/2004 Z.z. o vodách a o zmene zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení neskorších predpisov (vodný zákon).
Práva a povinnosti fyzických a právnických osob ve vztahu k vodám a nemovitostem s nimi souvisejícím při jejich ochraně, účelném a hospodárném využívání, jakož i práva a povinnosti orgánů státní vodní správy upravuje ve Slovenské republice zákon č. 364/2004 Z. z. o vodách. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon).


V zmysle tejto právnej úpravy je potrebné pre potreby zasnežovania povolenie na realizáciu vodnej stavby i povolenie na nakladanie s vodami, ktoré  vydáva miestne príslušný Okresný úrad, odbor starostlivosti o životné prostredie. Tento je nielen orgánom štátnej vodnej správy, ale aj špeciálnym stavebným úradom.  
Podle této legislativy je pro účely zasněžování nutné jak povolení k provádění vodní stavby, tak povolení k nakládání s vodami, které vydává místně příslušný okresní úřad, odbor ochrany životního prostředí. Ten je nejen státním vodoprávním úřadem, ale také speciálním stavebním úřadem.


V súlade s vodným zákonom bývajú pre potreby zasnežovania rozhodnutím orgánu štátnej vodnej správy  určené tieto najčastejšie podmienky:
V souladu s vodním zákonem jsou nejčastějšími podmínkami uloženými rozhodnutím vodoprávního úřadu pro účely zasněžování následující:


a)    Povolené množstvo odoberaných vôd (Q<sub>max.</sub> l/s, m<sup>3</sup>/deň a m<sup>3</sup>/rok )  
(a) Povolené množství odebírané vody (Qmax. l/s, m3/den a m3/rok)


b)   Určené obdobie , kedy je povolený odber (vo väčšine prípadov počas zimnej prevádzky, teda december, január, február)
b) Určené období, kdy je povolen odběr (ve většině případů během zimního provozu, tj. prosinec, leden, únor).


c)     Určený účel odberu (len pre potreby zasnežovania)
(c) Určený účel odběru (pouze pro účely zasněžování)


d)    Spôsob merania odobratého množstva vôd
d) Metoda měření množství odebrané vody


e)     Povinnosť vedenia evidencie o množstvách odoberaných vôd
(e) Povinnost vést záznamy o množství odebrané vody.


f)     Povinnosť zachovať počas odberov minimálny biologický prietok v povrchovom toku
(f) Povinnost udržovat minimální biologický průtok v povrchovém vodním toku během odběrů.


g)    Povinnosť oznamovať údaje o množstvách odoberaných vôd Slovenskému hydrometeorologickému ústavu
(g) povinnost oznamovat Slovenskému hydrometeorologickému ústavu množství odebrané vody.


h)    Časová platnosť povolenia (odber povrchových vôd i podzemných vôd je možné povoliť maximálne na 10 rokov).
(h) Časová platnost povolení (odběr povrchové a podzemní vody může být povolen maximálně na 10 let).


Podľa údajov, ktoré mi pre spracovanie tejto seminárnej práce poskytla Slovenská inšpekcia životného prostredia, Inšpektorát životného prostredia Žilina, odbor inšpekcie ochrany vôd,   za obdobie od roku 2018 vykonala na území Žilinského samosprávneho kraja kontrolu dodržiavania ustanovení vodného zákona v 14 lyžiarskych strediskách, ktoré odoberajú vody pre potreby zasnežovania,  a z ktorých 11 je situovaných v Chránených vodohospodárskych oblastiach. Pri týchto kontrolách zistila v 8 prípadoch porušenie ustanovení vodného zákona. Za zistené porušenia ustanovení vodného zákona uložila právoplatné pokuty v celkovej výške  11 700 eur.  
Podle údajů poskytnutých Slovenskou inspekcí životního prostředí, Inspektorátem životního prostředí Žilina, oddělením inspekce ochrany vod, provedla Slovenská inspekce životního prostředí za období od roku 2018 kontrolu dodržování ustanovení vodního zákona ve 14 lyžařských areálech, které odebírají vodu pro potřeby zasněžování, z nichž 11 se nachází v Chráněných vodohospodářských oblastech, na území Žilinského samosprávného kraje. Při těchto kontrolách inspekce zjistila 8 případů porušení ustanovení vodního zákona. Za zjištěná porušení ustanovení vodního zákona uložil konečné pokuty v celkové výši 11 700 EUR.


Odber vôd pre potreby zasnežovania bez príslušných vodoprávnych povolení bol  kontrolou zistený v 2 prípadoch a v 3  prípadoch bol zistený odber  v rozpore s podmienkami vodoprávneho povolenia, kedy kontrolované subjekty nezabezpečovali meranie množstva odoberaných vôd používaných na zasnežovanie.  
Ve 2 případech byl zjištěn odběr vody pro zasněžování bez příslušného povolení k nakládání s vodami a ve 3 případech byl zjištěn odběr vody v rozporu s podmínkami povolení k nakládání s vodami, kdy kontrolované subjekty nezajistily měření množství odebrané vody pro zasněžování.


Ostatné zistené nedostatky:
Další zjištěné nedostatky:


a)    Odber podzemnej vody pre pitné účely bez príslušného vodoprávneho povolenia: 2 subjekty
(a) odběr podzemní vody pro pitné účely bez příslušného povolení k nakládání s vodami: 2 subjekty


b)   Nesplnenie oznamovacej povinnosti o množstve odoberaných vôd : 2 subjekty
(b) Neoznámení množství odebrané vody: 2 subjekty


c)    Vybudovanie  a užívanie odberného objektu, systému zasnežovania vrátane rozvodov vody, chladiacej veže a celej technológie (vodná stavba)  bez stavebného povolenia: 1 subjekt.
(c) Výstavba a užívání odběrného zařízení, zasněžovacího systému včetně rozvodů vody, chladicí věže a celé technologie (vodní stavby) bez stavebního povolení: 1 subjekt.


Podľa výročných správ Českej inšpekcie životného prostredia za roky 2020 a 2019, i na území Českej republiky  zisťuje rovnaké nedostatky, resp. porušenia ustanovení platnej legislatívy, kedy  uvádza, že najčastejšie pri kontrole odberu vôd v lyžiarskych strediskách bolo zistené prekračovanie povoleného množstva odoberaných vôd. ''<nowiki>[https://www.cizp.cz/sites/cizp.cz/files/file/3M8/Vyrocni-zprava-CIZP-2019_0.pdf]</nowiki>''
Podle výročních zpráv České inspekce životního prostředí za roky 2020 a 2019 se stejné nedostatky či porušení ustanovení platné legislativy vyskytují i v České republice, kde se uvádí, že nejčastějším zjištěním při kontrolách odběrů vody v lyžařských střediscích je překročení povoleného množství odebrané vody. <nowiki>[https://www.cizp.cz/sites/cizp.cz/files/file/3M8/Vyrocni-zprava-CIZP-2019_0.pdf]</nowiki>


Z vyššie uvedených údajov je teda zrejmé, že súčasná situácia v oblasti odberu vôd pre potreby zasnežovania nie je veľmi potešujúca. Nielen, že z jednotlivých útvarov vôd, podzemných či povrchových sú nárazovo odoberané veľké množstvá vody, ale aj tá časť ktorá v dotknutom území po rozpustení umelého snehu zostane iné fyzikálne vlastnosti, ako voda, ktorá by tam spadla v rámci zrážkovej činnosti.  
Z výše uvedených údajů je tedy zřejmé, že současná situace v oblasti odběru vody pro zasněžování není příliš povzbudivá. Nejenže se z jednotlivých vodních útvarů, ať už podzemních nebo povrchových, odebírá velké množství vody, ale ta část, která zůstane v dané oblasti po roztátí umělého sněhu, jiné fyzikální vlastnosti než voda, která by tam spadla v důsledku srážek.


Ďalej si je potrebné uvedomiť, že odberom takýchto enormných množstiev vôd na horných úsekoch tokoch  sú nielen ovplyvňované hydrologické pomery daného toku, ale sú aj obmedzované vodné práva potencionálnych odoberateľov v nižších úsekoch daného povodia.  
Kromě toho je třeba mít na paměti, že odběr tak obrovského množství vody v horních částech vodních toků má vliv nejen na hydrologické podmínky daného vodního toku, ale také omezuje vodní práva potenciálních odběratelů v dolních částech daného povodí.


Pri odberoch podzemných vôd je nutné zdôrazniť, že podzemné vody v zmysle ustanovení vodného zákona sú v Slovenskej republike prednostne určené na zásobovanie obyvateľstva pitnou vodou. Preto by  sa, podľa môjho názoru,  odbery podzemných vôd pre potreby zasnežovania nemali vôbec povoľovať. 
V případě odběrů podzemní vody je třeba zdůraznit, že podzemní voda je v souladu s ustanoveními vodního zákona primárně určena pro zásobování obyvatelstva Slovenské republiky pitnou vodou. Proto by podle mého názoru neměl být odběr podzemní vody pro účely zasněžování vůbec povolen.  


Rovnako je potrebné povedať, tak ako bolo zmienené už vyššie, mnohé z lyžiarskych stredísk sú situované v Chránených vodohospodárskych oblastiach, kde v zmysle platnej úpravy (zákon č. 305/2018 Z.z.) možno plánovať a vykonávať činnosť len ak sa zabezpečí účinnejšia ochrana povrchových a podzemných vôd, ochrana podmienok ich zadržiavania v území, výskytu, prirodzenej akumulácie a obnovy zásob povrchových a podzemných vôd.  
Je třeba také říci, že, jak již bylo uvedeno výše, řada lyžařských středisek se nachází v Chráněných vodohospodářských oblastech, kde je podle současné úpravy (zákon č. 305/2018 Sb.) možné plánovat a provádět činnosti pouze za předpokladu, že je zajištěna účinnější ochrana povrchových a podzemních vod, ochrana podmínek pro jejich zadržování v území, výskyt, přirozená akumulace a doplňování zásob povrchových a podzemních vod.


Tento princíp na ochranu prirodzenej akumulácie a obnovy zásob povrchových a podzemných vôd úzko súvisí aj s potlačovaním dôsledkov klimatických zmien na miestnej úrovni. Je úplne jasné, že voda a na vodu priamo, či nepriamo naviazané ekosystémy tvoria jednoliaty celok, ktorý je ovplyvňuje mikroklímu v danej oblasti.  
Tato zásada ochrany přirozené akumulace a doplňování povrchových a podzemních vod je také úzce spojena s řešením dopadů změny klimatu na místní úrovni. Je zcela zřejmé, že voda a ekosystémy, které jsou s vodou přímo či nepřímo spojeny, tvoří jeden celek, který je ovlivňován mikroklimatem v dané oblasti.


Nezanedbateľnou skutočnosťou pri zasnežovaní  je aj energetická náročnosť tohto procesu. Tu si je nevyhnutné položiť otázku, akou mierou prispieva k produkcii skleníkových plynov aj táto činnosť.  
Důležitým faktorem při zasněžování je také energetická náročnost procesu. Zde je nezbytné se ptát, do jaké míry tato činnost také přispívá k produkci skleníkových plynů.


Rovnako netreba zabúdať ani na vplyv tejto činnosti na vegetačnú pokrývku  na lyžiarsky svahoch, či možnú eróziu pôdy v dôsledku terénnych úprav lyžiarskych svahov.
Nemělo by se zapomínat ani na dopad této činnosti na vegetační kryt na sjezdovkách a na možnou erozi půdy v důsledku terénních úprav sjezdovek.


Samostatnou kapitolou  s vplyvom na životné prostredie je hluk z prevádzky zasnežovacích zariadení  a svetelné znečistenie pri nočnej prevádzke.  
Samostatnou kapitolou s dopadem na životní prostředí je hluk z provozu zasněžovacích zařízení a světelné znečištění při nočním provozu.


Preto  ak sa chceme naďalej lyžovať je nevyhnutné hľadať také technológie na výrobu snehu, ktoré budú využívať obnoviteľné zdroje energie, také systémy, ktoré budú energeticky najúčinnejšie, pričom netreba zabúdať na integrovaný prístup k riešeniu tohto problému.  Nemožno sa sústrediť len na potreby lyžiarskych stredísk a nás „lyžiarov“, nakoľko nie sme na tejto planéte sami, na ktorých záleží. Je  nutné myslieť komplexne a je potrebné mať na zreteli , že lyžovanie nie je tou najdôležitejšou aktivitou na svete.  
Pokud tedy chceme i nadále lyžovat, je nezbytné hledat technologie zasněžování, které využívají obnovitelné zdroje energie, systémy, které jsou energeticky co nejúčinnější, a nezapomínat na integrovaný přístup k řešení tohoto problému.  Nemůžeme se soustředit pouze na potřeby lyžařských středisek a nás "lyžařů", protože nejsme jediní, na kom na této planetě záleží. Je třeba uvažovat komplexně a mít na paměti, že lyžování není nejdůležitější činností na světě.<br />
 
<br />

Verze z 30. 6. 2022, 13:11

Změna klimatu je fenoménem naší doby a souvisí s oteplováním atmosféry. V důsledku těchto změn už nesněží tam, kde to bylo běžné před 30 lety, nebo sněhové srážky nejsou tak vydatné, a to i ve vysokohorských polohách. Bohužel se lidstvo vlastní zásluhou za necelých 50 let dostalo ze stavu, v němž jsme byli posledních 10 000 let, a změnilo také atmosféru naší planety.   [Johan Rockstrom, Owen Gaffney: "Breaking Boundaries: The Sience of Our Planet"].

Lyžování jako forma sportu, zábavy a relaxace je v našich zemích velmi oblíbené. Například jen v Žilinském samosprávném kraji je více než 50 lyžařských středisek, z nichž většina je vybavena systémem umělého zasněžování.

Voda pro zasněžování

Provozovatelé lyžařských středisek musí zajistit dostatečné množství vody pro zasněžování, protože na výrobu 1 m3 umělého sněhu je potřeba 250 až 500 litrů vody, což při vrstvě 20 až 35 cm představuje spotřebu 70 až 120 litrů vody na m2 (tj. 0,7 m3 až 1 200 m3 na hektar sjezdovky).   [https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2061616-umele-zasnezovani-proc-se-ekologove-boji-ze-nici-nasi-prirodu].Pro srovnání uvádím, že normovaná potřeba vody podle přílohy č. 3 vyhlášky MŽP SR č. 684/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o technických požadavcích na navrhování, projektovou dokumentaci a výstavbu veřejných vodovodů a veřejných kanalizací, stanovuje průměrnou specifickou potřebu vody pro jednoho sportovce na sportovním (zimním) stadionu na 60 litrů vody denně.

Problémem odběru vody pro zasněžování není jen množství odebrané vody, ale také roční období, kdy se odběr provádí. Většinou je to na přelomu listopadu a prosince kalendářního roku, kdy jsou průtoky povrchových vod nejnižší.  Důležitým faktorem je také umístění místa odběru na vodním toku, kde se ve většině případů jedná o horní tok horského potoka s malým průtokem a nízkou přirozenou dotací z vlastního povodí.

Další problém vzniká při údržbě akumulačních nádrží, kdy je provozovatelé po lyžařské sezóně vypouštějí, aby je vyčistili a odstranili sedimenty. Ve většině případů se tyto činnosti provádějí na jaře, což je období rozmnožování vodních živočichů. Necitlivé odstřely takové nádrže mohou poškodit biotop, který je na tomto vodním útvaru přímo závislý.

V případě odběrů podzemních vod vystupuje do popředí otázka udržitelnosti a obnovitelnosti útvaru podzemních vod v případě těchto kvantitativně velkých a náhlých (nepřirozených) ztrát vody z daného vodního útvaru.

Aby bylo zasněžování spolehlivé, musí být sněžná děla neustále zásobována nejen vodou, ale také stlačeným vzduchem. Proto se zasněžovací systém skládá nejen z čerpací stanice vody, ale v mnoha případech také ze zásobníku vody, kompresorové stanice a chladicí věže, protože teplota vody je jedním z rozhodujících faktorů pro technické zasněžování.

To ukazuje nejen na vysokou spotřebu vody, ale také na energetickou náročnost této činnosti. Elizbeth Burakowski z University of New Hampshire tvrdí, že zasněžování, které nespoléhá na obnovitelné zdroje energie, se může stát součástí problému změny klimatu [https://www.wired.co.uk/article/snow-machines-ski-resorts].

Další součástí zasněžování s možným dopadem na životní prostředí nebo vodní ekosystémy v zasněžovacím průmyslu je přidávání chemických látek, tzv. aditiv, které fungují jako kondenzační jádra, na něž se voda nabaluje a rychleji zamrzá. Podle obecně dostupných údajů obsahuje např. Snowmax proteiny z mrtvých bakterií, které si však údajně zachovávají část své aktivity. Potenciální účinky této "entity" na stanoviště, vodní ekosystémy nebo půdu nebyly dosud prozkoumány [https://www.acs.org/content/acs/en/education/resources/highschool/chemmatters/past-issues/2018-2019/december-2018/artificial-snow-a-slippery-slope.html].

Práva a povinnosti fyzických a právnických osob ve vztahu k vodám a nemovitostem s nimi souvisejícím při jejich ochraně, účelném a hospodárném využívání, jakož i práva a povinnosti orgánů státní vodní správy upravuje ve Slovenské republice zákon č. 364/2004 Z. z. o vodách. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon).

Podle této legislativy je pro účely zasněžování nutné jak povolení k provádění vodní stavby, tak povolení k nakládání s vodami, které vydává místně příslušný okresní úřad, odbor ochrany životního prostředí. Ten je nejen státním vodoprávním úřadem, ale také speciálním stavebním úřadem.

V souladu s vodním zákonem jsou nejčastějšími podmínkami uloženými rozhodnutím vodoprávního úřadu pro účely zasněžování následující:

(a) Povolené množství odebírané vody (Qmax. l/s, m3/den a m3/rok)

b) Určené období, kdy je povolen odběr (ve většině případů během zimního provozu, tj. prosinec, leden, únor).

(c) Určený účel odběru (pouze pro účely zasněžování)

d) Metoda měření množství odebrané vody

(e) Povinnost vést záznamy o množství odebrané vody.

(f) Povinnost udržovat minimální biologický průtok v povrchovém vodním toku během odběrů.

(g) povinnost oznamovat Slovenskému hydrometeorologickému ústavu množství odebrané vody.

(h) Časová platnost povolení (odběr povrchové a podzemní vody může být povolen maximálně na 10 let).

Podle údajů poskytnutých Slovenskou inspekcí životního prostředí, Inspektorátem životního prostředí Žilina, oddělením inspekce ochrany vod, provedla Slovenská inspekce životního prostředí za období od roku 2018 kontrolu dodržování ustanovení vodního zákona ve 14 lyžařských areálech, které odebírají vodu pro potřeby zasněžování, z nichž 11 se nachází v Chráněných vodohospodářských oblastech, na území Žilinského samosprávného kraje. Při těchto kontrolách inspekce zjistila 8 případů porušení ustanovení vodního zákona. Za zjištěná porušení ustanovení vodního zákona uložil konečné pokuty v celkové výši 11 700 EUR.

Ve 2 případech byl zjištěn odběr vody pro zasněžování bez příslušného povolení k nakládání s vodami a ve 3 případech byl zjištěn odběr vody v rozporu s podmínkami povolení k nakládání s vodami, kdy kontrolované subjekty nezajistily měření množství odebrané vody pro zasněžování.

Další zjištěné nedostatky:

(a) odběr podzemní vody pro pitné účely bez příslušného povolení k nakládání s vodami: 2 subjekty

(b) Neoznámení množství odebrané vody: 2 subjekty

(c) Výstavba a užívání odběrného zařízení, zasněžovacího systému včetně rozvodů vody, chladicí věže a celé technologie (vodní stavby) bez stavebního povolení: 1 subjekt.

Podle výročních zpráv České inspekce životního prostředí za roky 2020 a 2019 se stejné nedostatky či porušení ustanovení platné legislativy vyskytují i v České republice, kde se uvádí, že nejčastějším zjištěním při kontrolách odběrů vody v lyžařských střediscích je překročení povoleného množství odebrané vody. [https://www.cizp.cz/sites/cizp.cz/files/file/3M8/Vyrocni-zprava-CIZP-2019_0.pdf]

Z výše uvedených údajů je tedy zřejmé, že současná situace v oblasti odběru vody pro zasněžování není příliš povzbudivá. Nejenže se z jednotlivých vodních útvarů, ať už podzemních nebo povrchových, odebírá velké množství vody, ale ta část, která zůstane v dané oblasti po roztátí umělého sněhu, má jiné fyzikální vlastnosti než voda, která by tam spadla v důsledku srážek.

Kromě toho je třeba mít na paměti, že odběr tak obrovského množství vody v horních částech vodních toků má vliv nejen na hydrologické podmínky daného vodního toku, ale také omezuje vodní práva potenciálních odběratelů v dolních částech daného povodí.

V případě odběrů podzemní vody je třeba zdůraznit, že podzemní voda je v souladu s ustanoveními vodního zákona primárně určena pro zásobování obyvatelstva Slovenské republiky pitnou vodou. Proto by podle mého názoru neměl být odběr podzemní vody pro účely zasněžování vůbec povolen.

Je třeba také říci, že, jak již bylo uvedeno výše, řada lyžařských středisek se nachází v Chráněných vodohospodářských oblastech, kde je podle současné úpravy (zákon č. 305/2018 Sb.) možné plánovat a provádět činnosti pouze za předpokladu, že je zajištěna účinnější ochrana povrchových a podzemních vod, ochrana podmínek pro jejich zadržování v území, výskyt, přirozená akumulace a doplňování zásob povrchových a podzemních vod.

Tato zásada ochrany přirozené akumulace a doplňování povrchových a podzemních vod je také úzce spojena s řešením dopadů změny klimatu na místní úrovni. Je zcela zřejmé, že voda a ekosystémy, které jsou s vodou přímo či nepřímo spojeny, tvoří jeden celek, který je ovlivňován mikroklimatem v dané oblasti.

Důležitým faktorem při zasněžování je také energetická náročnost procesu. Zde je nezbytné se ptát, do jaké míry tato činnost také přispívá k produkci skleníkových plynů.

Nemělo by se zapomínat ani na dopad této činnosti na vegetační kryt na sjezdovkách a na možnou erozi půdy v důsledku terénních úprav sjezdovek.

Samostatnou kapitolou s dopadem na životní prostředí je hluk z provozu zasněžovacích zařízení a světelné znečištění při nočním provozu.

Pokud tedy chceme i nadále lyžovat, je nezbytné hledat technologie zasněžování, které využívají obnovitelné zdroje energie, systémy, které jsou energeticky co nejúčinnější, a nezapomínat na integrovaný přístup k řešení tohoto problému.  Nemůžeme se soustředit pouze na potřeby lyžařských středisek a nás "lyžařů", protože nejsme jediní, na kom na této planetě záleží. Je třeba uvažovat komplexně a mít na paměti, že lyžování není nejdůležitější činností na světě.