Hydromeliorační opatření: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 48: Řádek 48:
Introductory text to the workshop on „Drainage of agricultural lands in the context of cultural landscape, RISWC Prague, 2005  
Introductory text to the workshop on „Drainage of agricultural lands in the context of cultural landscape, RISWC Prague, 2005  


[[Kategorie:Využití území]]
[[Kategorie:Krajina]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]

Aktuální verze z 11. 1. 2021, 10:39

(angl. hydromelioration, řečtina + latina)

Hydromeliorace je soubor vodohospodářských opatření, která vedou ke zlepšení přírodních podmínek pro technické (např. zemědělské) využití krajiny nebo pro zlepšení životního prostředí ( např. odvodňování mokřin, bažin, závlaha, ochrana půdy proti erozi). Zahrnují také ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a také odvodnění zamokřené půdy.

Hydromeliorace je hraniční obor, který:[editovat | editovat zdroj]

  • spojuje vodní hospodářství a vodní stavitelství se zemědělstvím,
  • pečuje o zemědělsky využívanou půdu
  • má snahu o dosažení optimálního vodního režimu v půdě a o zajištění zdrojů povrchové vody na závlahy
  • chrání území před erozí. [1]

Hydromeliorační stavby[editovat | editovat zdroj]

Nástrojem hydromelioračních opatření jsou hydromeliorační stavby, které slouží pro zlepšení přírodních podmínek. Jedná se především o odvodňovací a závlahové stavby, rybníky, vodohospodářské nádrže a protierozní stavby.

Odvodnění[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o odvod nadbytečné vody z půdy

Způsoby odvodnění:

  • Biologické - používá se v jednodušších případech zamokření, které spočívá v úpravě struktury půdy a ve výsadbě porostů s vysokým výparem z povrchu vegetace, používá se např. rákos
  • Technické - používá se v silně zamokřených půdách
    • povrchové odvodnění - při zamokření povrchovou vodou (otevřené kanály, odvodňovací příkopy),
    • podzemní odvodnění - při zamokření podzemní vodou nadměrným vsakováním, přítokem podzemní vody ze sousední oblasti, zvýšením hladiny podzemní vody (drenáž - v ČR je drenáží odvodněna zhruba čtvrtina výměry zemědělských půd
    • kombinované odvodnění - jedná se o kombinaci povrchového a podzemního odvodnění[1]

Závlahové stavby[editovat | editovat zdroj]

Hlavním úkolem závlahových staveb je dodávání vody do půdy pro zajištění optimálního režimu vlhkosti především ve vegetačním období tak, aby bylo při současném použití správných agrotechnických opatření a zajištění výživy rostlin dosaženo maximálních výnosů. [1]

Druhy závlah:

  • doplňková – pro udržení optimálního režimu vlhkosti ve vegetačním období
  • hnojivá – dodává do půdy živiny
  • zvláštní – oteplovací, ozdravovací, promývací, protinámrazová, klimatizační [1]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Váška, J. a kolektiv: Hydromeliorace. Nakladatelství ŠEL, 220s.

Lellák, J.,Kubíček,F.:Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1992,257 s.

ČSN 75 4200:1994 Hydromeliorace - Úprava vodního režimu zemědělských půd odvodněním

Úvodní text k workshopu „Zemědělské odvodnění v kulturní krajině“, VÚMOP Praha, 2005 Introductory text to the workshop on „Drainage of agricultural lands in the context of cultural landscape, RISWC Prague, 2005