Editace stránky Etická spotřeba

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
'''Etická spotřeba''' (též '''etický konzum''', '''etické nakupování''', '''morální nakupování''') je druh [[w:en:Consumer activism|spotřebitelského aktivismu]] založeného na konceptu [[w:en:Dollar voting|hlasování peněženkou]]. Jeho základem je nákup eticky vyrobených výrobků, které podporují malé výrobce a místní řemeslníky, chrání zvířata a životní prostředí a bojkotují produkty, které zneužívají dětskou práci, které jsou testovány na zvířatech nebo poškozují životní prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
Pojem '''etická spotřeba''' se poprvé objevil v 1. čísle časopisu Ethical Consumer v roce 1989. Samotné etické spotřebitelské chování se však objevilo daleko dříve – např. v roce 1959 začal bojkot jihoafrických výrobků jako protest proti apartheidu v Jihoafrické republice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ethical Consumer Or Transient Responsibility In Luxury?
| url = https://wtvox.com/fashion/ethical-consumer/
| datum přístupu = 2021-01-09
| jazyk = en-GB
}}</ref> . Morální princip může pramenit z ekonomického, společenského, politického nebo také enviromentálního kontextu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Carrier
| jméno = James G.
| příjmení2 = Leutchford
| jméno2 = Peter
| titul = Ethical consumption : social value and economic practice
| url = https://www.worldcat.org/oclc/793996539
| vydání =
| vydavatel = Berghahn Books
| místo = New York
| rok vydání =
| počet stran = 1 online resource (viii, 238 pages)
| strany =
| isbn = 978-0-85745-343-3
| isbn2 = 0-85745-343-2
| oclc = 793996539
}}</ref>
 
==Principy==
Etické nakupování je přístup, kdy je dbáno na to, za jakých podmínek je zboží vyráběno. Sledovány jsou především následující základní oblasti:<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Etické nakupování {{!}} SOVZ
| periodikum = sovz.cz
| url = http://sovz.cz/temata/eticke-nakupovani/
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref>
 
*Pracovní podmínky osob podílejících se na výrobě či produkci – [[w:cs:Dětská práce|dětská práce]], [[w:cs:Nucená práce|nucená práce]], práce v nebezpečných či zdravotně závadných podmínkách, práce s extrémními přesčasy, odměna za práci nepokrývající nezbytné životní náklady apod.
*(Ne)ekologická řešení výroby zboží nepříznivě dopadající na přírodu i člověka – kácení pralesů, zamořování půdy, velká spotřeba vody apod.
*(Ne)ekologická řešení (ne)zdravá pro člověka i přírodu – bělení, barvení, používání pesticidů apod.
 
==Odpovědné veřejné zadávání==
{{Podrobně|Odpovědné veřejné zadávání}}
 
Etické principy nakupování se týkají jak jedinců, kdy se jedná o jejich dobrovolná rozhodnutí, ale také se týká firem. V případě veřejných zakázek jsou principy nakupování přímo zakotveny v zákoně č. 134/2016 Sb. a to díky novele z prosince 2020. §6 byl doplněn o odstavec 4, který říká:<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek {{!}} SOVZ
| periodikum = sovz.cz
| url = http://sovz.cz/novela-zakona-c-1342016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref>
 
:''„Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“''
 
==Historie==
Pojem '''etická spotřeba''' byl poprvé popsán v britské časopisu Ethical Consumer, který vychází od roku 1989.
 
Termín „'''etický spotřebitel'''“, který se nyní celkem běžně používá, byl poprvé popularizován britským časopisem Ethical Consumer (Etický spotřebitel) v roce 1989.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = About Ethical Consumer
| periodikum = Ethical Consumer
| url = https://www.ethicalconsumer.org/about-us
| datum vydání = 2018-03-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> Samotné etické spotřebitelské chování se však objevilo daleko dříve – např. v roce 1959 začal bojkot jihoafrických výrobků jako protest proti apartheidu v Jihoafrické republice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Irwing
| příjmení = Irwing
| jméno = Sarah
| jméno = Sarah
Řádek 71: Řádek 14:
}}</ref>
}}</ref>


Novým nápadem tohoto časopisu bylo vytvoření „ratingových tabulek“, inspirovaných přístupem založeným na kritériích tehdejšího hnutí [[w:cs:Socially responsible investing|sociálně odpovědného investování]]. Tabulky s hodnocením etických spotřebitelů udělily společnosti negativní známky (a celkové body za rok 2005) v celé řadě etických a environmentálních kategorií, jako jsou práva zvířat, lidská práva a znečištění a toxické látky, což mělo poskytovat aktivistům spolehlivé informace o chování firem. Takové '''etické a environmentální hodnocení''' založené na těchto kritériích se následně staly běžnými, a to jak při poskytování informací spotřebitelům, tak při hodnocení podnikové sociální odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje v plánech a strategiích podniků, což bylo využito například při hodnocení nabídek společností jako jsou Innovest, Calvert Foundation, Domini, IRRC, TIAA-CREF a KLD Analytics. Dnes [[w:cs:Bloomberg|Bloomberg]] a [[w:cs:Reuters|Reuters]] poskytují ratingy „environmentální, sociální a manažerské kultury“ přímo v souborech finančních dat, které se objevují na obrazovkách stovek tisíc obchodníků na akciových trzích.<ref>{{Citace periodika
Etická spotřeba (etická konzumace, etický nákup, morální nákup, etické nakupování nebo zelené nakupování) je druh spotřebitelského aktivismu založeného na koncepci hlasování penězi. [1] K tomu dochází tak, že při nákupu jsou upřednostňována etická hlediska nakupovaných produktů a jsou naopak bojkotovány nevhodné výrobky, tj. Záporné nákupy a nákupy založené na společnosti. [2]
| titul = Is ESG Data Going Mainstream?
| periodikum = Harvard Business Review
| datum vydání = 2009-05-06
| issn = 0017-8012
| url = https://hbr.org/2009/05/is-esg-data-going-mainstream
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> Nezisková Etická asociace spotřebitelského výzkumu nadále publikuje na webu Etický spotřebitel a jeho přidružených webových stránkách informace, které poskytují volný přístup k tabulkám etických hodnocení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ethical Consumer
| periodikum = Ethical Consumer
| url = https://www.ethicalconsumer.org/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref>


Ačkoliv jsou jednotliví průvodci etické spotřeby, jako jsou Ethical Consumer, Shop Ethical<ref>{{Citace elektronického periodika
Termín "etický spotřebitel", který se nyní celkem běžně používá, byl poprvé popularizován britským časopisem Ethical Consumer, nejprve publikován v roce 1989. [3] Klíčová inovace časopisu Etický spotřebitel byla výroba "ratingových tabulek", inspirovaných přístupem založeným na kritériích tehdejšího etického investičního hnutí. Tabulky s hodnocením etických spotřebitelů udělily společnosti negativní známky (a celkové body za rok 2005) v celé řadě etických a environmentálních kategorií, jako jsou "práva zvířat", "lidská práva" a "znečištění a toxické látky". poskytující aktivistům spolehlivé informace o chování firem. Takové etické a environmentální ratingy založené na kritériích se následně stanou běžnými, a to jak při poskytování informací pro spotřebitele, tak při hodnocení podnikové sociální odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje mezi podniky, jako jsou nabídky Innovest, Calvert Foundation, Domini, IRRC, TIAA-CREF a KLD Analytics . Dnes Bloomberg a Reuters poskytují ratingy "environmentální, sociální a správy" přímo na obrazovkách finančních dat stovek tisíc obchodníků na akciových trzích. [4] Nezisková Etická asociace spotřebitelského výzkumu nadále publikuje Etický spotřebitel a jeho přidružené webové stránky, které poskytují volný přístup k tabulkám etických hodnocení.
| titul = Shop Ethical! {{!}} Your ethical consumer guide
| periodikum = www.ethical.org.au
| url = https://www.ethical.org.au/3.4.2/
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> a The Good Shopping Guide<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ethical Shopping
| periodikum = The Good Shopping Guide
| url = https://thegoodshoppingguide.com/
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> populární, trpí jejich nevýhodou je neúplného pokrytí. Z dlouhodobého hlediska poskytují pravděpodobně etické kontroly, vytvořené jednotlivými spotřebiteli, demokratické a podrobné pokrytí širší škály produktů a podniků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jkaybay
| jméno = ~
| titul = Ethical Consumerism, Part 5: Why we need User-Generated Ratings.
| periodikum = The Green Stars Project
| url = https://greenstarsproject.org/2018/04/22/crowdsourced-ethical-consumerism-user-generated-ratings/
| datum vydání = 2018-04-22
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> Příkladem může být projekt Green Stars,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Home
| periodikum = The Green Stars Project
| url = https://greenstarsproject.org/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> který prosazuje myšlenku, aby etická hodnocení (na stupnici od 1 do 5 zelených hvězd) byla zahrnuta, vedle konvenčních hodnocení, velkých eshopech, jako je [[w:cs:Amazon.com|Amazon]] nebo na recenzních webech, jako je [[w:en:Yelp|Yelp]].


Termín „'''politicky zaměřený spotřebitel'''“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové <ref>Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453 </ref>, je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech.<ref>{{Citace periodika
Termín politický konzumerismus, který se poprvé použil ve studii "Genderová mezera obrácená: politický spotřebitelství jako přátelská forma občanské a politické angažovanosti" od autorů Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiho je totožná s myšlenkou etického spotřebitelství, nicméně v této studii, autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské účasti, která se v době psaní často přehlíží a musí být zohledněna v budoucích studiích o společenské účasti. [5]
| příjmení = Dietlind
| jméno = Stolle
| titul = The Gender Gap Reversed: Political Consumerism as a Women-Friendly Form of Civic and Political Engagement
| periodikum =
| datum = 2003-05-02
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://umanitoba.ca/outreach/conferences/gender_socialcapital/StolleMichelettipaper.pdf
| příjmení2 = Micheletti
| jméno2 = Michele
}}</ref>


==Spotřebitelské hnutí==
== Odkazy ==
Na konci 19. a na počátku 20. století začalo vznikat formální spotřebitelská hnutí, které se snažilo zajistit, že lidé získají hodnotu za své peníze za věci, které si koupili. Tyto hnutí se zaměřovalo na nekalé pracovní praktiky jednotlivých firem, na požadavky na označování potravin, kosmetiky, léků atd. Příklady spotřebitelských hnutí byla Consumer League (Liga spotřebitelů), která byla založena v New Yorku v USA v roce 1891, nebo [[w:en:National Consumers League|National Consumers League]] (Národní spotřebitelská liga) založená v USA v roce 1898, či Consumers Council (Rada spotřebitelů), založený během První světové války ve Velké Británii. V této době nebyli často dělníci adekvátně odměňováni za svou práci, neměli zajištěné zaměstnání s výhodami sociální ochrany, a dobrých pracovních podmínek.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ethical Consumerism A Guide for Trade Unions
| periodikum = Irish COngress of Trade Unions
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.ictu.ie/download/pdf/ethical_consumer_guide_ictu.pdf
}}</ref>


==Odkazy==
=== Reference ===
 
===Reference===
<references />
<references />


===Literatura===
===Literatura===
*{{Citace kvalifikační práce
*{{Citace kvalifikační práce
  | příjmení = Plaváková
  | příjmení = Plaváková
Řádek 184: Řádek 62:
  | jazyk =sk
  | jazyk =sk
}}
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Zezulák
| jméno = Tomáš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Determinanty etického nakupování (diplomová práce)
| url = https://is.muni.cz/th/zxj60/Diplomova_prace-Determinanty_etickeho_nakupovani_Zezulak-2019.pdf
| vydání =
| vydavatel = MUNI, Ekonomicko-správní fakulta
| místo = Brno
| rok = 2019
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
===Externí odkazy===
*<nowiki>http://www.netestovanonazviratech.cz/</nowiki>
*<nowiki>http://www.obrancizvirat.cz/kozesiny/</nowiki>
*<nowiki>http://etickespotrebitelstvi.cz/eticke-spotrebitelstvi-uvod.php</nowiki>
*<nowiki>http://www.fairtrade.cz/</nowiki>
*<nowiki>http://www.obchodbezkozesin.cz/cz/index.php</nowiki>
*<nowiki>http://www.umenivybirat.cz/</nowiki>
*<nowiki>http://www.stoppalmovemuoleji.cz/</nowiki>
*<nowiki>https://stopgmo.wordpress.com/</nowiki>


[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]
[[Kategorie:Životní styl]]
[[Kategorie:Životní styl]]
{{Odpovědná spotřeba}}
{{Odpovědná spotřeba}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Tato stránka je zařazena ve 2 skrytých kategoriích: