Environmetnální politika Evropské unie - základní pojmy

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Evropská společenství

Evropské společenství (ES) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom), která vznikla v 50. letech minulého století a která tvoří tzv. první pilíř Evropské unie.

Evropská unie

Mezinárodní organizace založená Smlouvou o Evropské unii (EU) v roce 1993. Její součástí jsou evropská společenství (1. pilíř), společná zahraniční a bezpečnostní politika (2. pilíř) a spolupráce v oblasti justice a vnitra (3. pilíř). Hlavními orgány EU jsou Evropská rada, Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise a Evropský soudní dvůr. Dalšími institucemi jsou Účetní dvůr, Evropská centrální banka, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, výbor zaměstnanosti a Evropský ombudsman.

Integrace

Požadavky ochrany životního prostředí musejí být součástí všech ostatních politik na všech úrovních řízení. Náprava škody u zdroje

Je třeba zabývat se možnému vzniku škod na životním prostředím co nejblíže zdroji vzniku této škody a zabránit tak jejímu rozšíření.

Prevence

Předcházení ohrožování nebo poškozování životního prostředí včasným provedením potřebných opatření.

Předběžná opatrnost

Lze-li vzhledem k okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmějí být pochybnosti, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit. To znamená, že je třeba učinit veškerá opatření, aby se zabránilo možným negativním vlivům určité činnost, ačkoli není vždy k dispozici dostatek přesných a nepochybných údajů dokazujících, že taková činnost negativní vliv na životní prostředí skutečně mít bude.

Summit Evropské rady

Zasedání hlav států a vlád členských států EU, na němž se určují základní směry politiky EU. Summit se koná dvakrát do roka.

Udržitelný rozvoj

UR je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Vysoká úroveň ochrany životního prostředí

Při přípravě politiky životního prostředí je třeba vždy vzít úvahu dostupné vědecké a technické údaje a podmínky životního prostředí.

Zásady environmentální politiky

  • Znečišťovatel platí

Právní vyjádření ekonomického principu internalizace negativních externalit. Každý, kdo provádí činnosti, jež znečišťují nebo poškozují, popř. mohou poškodit nebo znečistit, životní prostředí, je povinen toto znečištění nebo poškození zmírnit, napravit nebo mu předcházet a musí nést náklady takových opatření, případně sankce za porušení předpisů o ochraně životního prostředí

Odkazy

Externí odkazy