Environmentální postoje: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (typo)
m (typo)
Řádek 4: Řádek 4:
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj|postoje]] sestávají ze 3 komponent:
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj|postoje]] sestávají ze 3 komponent:


* kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)
*kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)
* afektivní složky (pocity k objektu)
*afektivní složky (pocity k objektu)
* konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).
*konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).


Postoje jsou často zaměňovány s [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnoty hodnotami], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. <ref>{{Citace monografie
Postoje jsou často zaměňovány s [[w:cs:Hodnoty|hodnotami]], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Výrost
| příjmení = Výrost
| jméno = Jozef
| jméno = Jozef
Řádek 45: Řádek 45:
Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.  
Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.  


Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />
Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální.<ref name=":0" />


==Odkazy==
==Odkazy==
=== Interní odkazy ===
===Interní odkazy===
* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
 
* [[Environmentální hodnotová orientace]]
*[[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
*[[Environmentální hodnotová orientace]]
 
===Reference===
===Reference===
<references />
<references />

Verze z 23. 7. 2019, 07:09

Environmentální postoje (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.

Psychologická definice postojů

Klasická psychologická literatura tvrdí, že postoje sestávají ze 3 komponent:

  • kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)
  • afektivní složky (pocity k objektu)
  • konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

Postoje jsou často zaměňovány s hodnotami, domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu.[1]

Zkoumání environmentálních postojů

Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly [2]

Jedním z možných vysvětlení pro tento rozpor ve vědeckých výsledcích může být využívání různých metod pro sběr údajů o chování jedinců. Existuje totiž silná souvislost mezi postoji a chováním, které popisují samotní respondenti, oproti chování, které je pozorováno výzkumníky. Dalším vysvětlením může být zkoumání specifických a obecných postojů a jejich vliv na specifické a obecné chování. Obecné postoje více působí na obecné chování, zatímco specifické postoje zase na jednotlivé specifické jednání.

Ale ukazuje se, že i některé specifické environmentální postoje, které predikují specifické chování, mohou předvídat i některé obecné vzorce chování. To proto, že při ovlivnění jednoho specifického druhu chování se k němu přiřadí nějaké podobné chování. Pro příklad: recyklování může být prvním krokem k dalšímu přiřazenému chování, jako kompostování a následně snahu šetrně nakládat s odpady.

Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.

Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální.[2]

Odkazy

Interní odkazy

Reference

  1. VÝROST, Jozef; SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. 2., přepracované a rozšířené vydání. vyd. Praha: Grada, 2008. 416 s. ISBN 978-80-247-1428-8. 
  2. 2,0 2,1 CLAYTON, Susan. The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology. Oxford, UK: Oxford University Press, 2012. ISBN 9780199733026.