Ekologická katastrofa: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:
* Aralské jezero
* Aralské jezero


''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Aralské jezero|Aralské jezero]]''
Více informací naleznete v článku [[W:CZ Aralské jezero|Aralské jezero]]
 


* Bhópálská katastrofa
* Bhópálská katastrofa

Verze z 17. 4. 2014, 15:00

Ekologická katastrofa či také environmentální/přírodní katastrofa (anglicky: environmental disaster) můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného ekosystému. Pojem katastrofa má etymologické ukotvení v řečtině (slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“)[1]. Ekologická katastrofa se liší od živelní katastrofy (natural disaster), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster[2]), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s globální změna klimatu, kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem biodiverzity a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u Havárie elektrárny Fukušima, kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo Velmi těžkou havárii - nejtěžší stupeň havárie (7) podle hodnocení Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES).

Nejznámější ekologické katastrofy

Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení kůrovcem. Pojem ekologická katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější ekologické katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří:

  • Aralské jezero

Více informací naleznete v článku Aralské jezero


  • Bhópálská katastrofa

Více informací naleznete v článku Bhópálská katastrofa

  • Bostonská melasová tragédie

Více informací naleznete v článku Bostonská melasová tragédie

  • Dust Bowl

Více informací naleznete v článku Dust Bowl

  • Erika (loď)

Více informací naleznete v článku Erika (loď)

  • Havárie elektrárny Fukušima I

Více informací naleznete v článku Havárie elektrárny Fukušima I

  • Havárie plošiny Deepwater Horizon

Více informací naleznete v článku Havárie plošiny Deepwater Horizon

  • Havárie tankeru Prestige

Více informací naleznete v článku Havárie tankeru Prestige

  • Nauru

Více informací naleznete v článku Nauru

  • Protržení hráze odkaliště u Ajky

Více informací naleznete v článku Protržení hráze odkaliště u Ajky

  • Seveso (havárie)

Více informací naleznete v článku Seveso (havárie)

  • Velký smog 1952

Více informací naleznete v článku Velký smog 1952

  • Válka v deltě Nigeru

Více informací naleznete v článku Válka v deltě Nigeru

  • Černobylská havárie

Více informací naleznete v článku Černobylská havárie

Reference

  1. http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa
  2. Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005

Literatura

  • DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s.
  • DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
  • DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X.
  • EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4.
  • FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5.
  • HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s.
  • POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1.
  • ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
  • SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1.
  • WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.
  • CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11.
  • Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3.
  • NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s.

Externí odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental disaster na anglické Wikipedii.


Šablona:Portály