Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě

Z Enviwiki
Verze z 29. 3. 2008, 17:41, kterou vytvořil Jiří Dlouhý (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: Z příkladů zavedených v praxi lze uvést *rozdílné sazby spotřební daně na naftu a bionaftu (v České republice byla do konce roku 2006 biologická složka bionafty osvobo...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Z příkladů zavedených v praxi lze uvést

  • rozdílné sazby spotřební daně na naftu a bionaftu (v České republice byla do konce roku 2006 biologická složka bionafty osvobozena od spotřební daně z paliv) nebo
  • diferenciace sazeb daně z vozidla (u nás silniční daň) dle váhy a spotřeby vozidla, příp. množství produkovaných emisí.

Některé z daňových diferenciací však mohou být naopak environmentálně nepříznivé, například nižší sazba spotřební daně na motorovou naftu oproti benzínu, přestože je u stávajícího vozového parku ze spalování nafty emitováno více emisí poškozujících zdraví a životní prostředí přepočteno na 1 litr paliva (Foltýnová et al. 2003).

Většina států EU pomocí daňových diferenciací zvýhodňuje železniční dopravu nebo veřejnou silniční dopravu.

  • Island zavedl diferenciované dovozní poplatky na vozidla, přičemž zvýhodnil automobily menší a více palivově efektivnější.
  • Mexiko zase snížilo sazbu prodejní daně na nová vozidla a zvýšilo poplatky za stará („špinavější“) vozidla s cílem snížit emise.
  • V Latinské Americe jsou zase běžné dotované příspěvky a daňové úlevy na environmentálně příznivé investice.
  • Například v Argentině se od roku 1945 snaží daňovou výjimkou povzbudit používání vozidel na zemní plyn.

Odkazy

Související stránky