Editace stránky Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 67: Řádek 67:
 
  | strany = 775
 
  | strany = 775
 
  | jazyk = Čeština
 
  | jazyk = Čeština
}}</ref>. Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří účelnost a hospodárnost. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak. Problematika životního prostředí sem vstupuje zejména formou [[náklady na zamezení|nákladů na zamezení]], nákladů souvisejících s regulačními omezeními a se škodami ze znehodnocování životního prostředí.<ref name="Šauer">{{Citace monografie
+
}}</ref>. Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří účelnost a hospodárnost. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak. Problematika životního prostředí sem vstupuje zejména formou [[náklady na zamezení|nákladů na zamezení]], nákladů souvisejících s regulačními omezeními a se [[škodami ze znehodnocování životního prostředí]].<ref name="Šauer">{{Citace monografie
 
  | příjmení = Šauer
 
  | příjmení = Šauer
 
  | jméno = Petr
 
  | jméno = Petr
Řádek 101: Řádek 101:
 
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů nacházíme problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[w:cs:Evropská agentura pro životní prostředí|Evropská agentura pro životní prostředí]] (EEA) a [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]<ref name="Šauer"></ref>.
 
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů nacházíme problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[w:cs:Evropská agentura pro životní prostředí|Evropská agentura pro životní prostředí]] (EEA) a [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]<ref name="Šauer"></ref>.
  
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí<ref name="Šauer"></ref>.
+
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí<ref name="Šauer"></ref>.
  
 
==Metody hodnocení efektivnosti investic==  
 
==Metody hodnocení efektivnosti investic==  

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)