Editace stránky Bioplynová stanice
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie. | |||
==Hlavní princip bioplynových stanic== | == Hlavní princip bioplynových stanic == | ||
Jedná se o zařízení, jejichž hlavním procesem a účelem je přeměna substrátů ze zemědělství, čistírenských kalů či biologicky rozložitelných odpadů na výstup, tzv. | Jedná se o zařízení, jejichž hlavním procesem a účelem je přeměna substrátů ze zemědělství, čistírenských kalů či biologicky rozložitelných odpadů na výstup, tzv. bioplyn. Jeho energetický potenciál je možné využít buď přímo v lokalitě bioplynové stanice, nebo skrze distribuční kanál přesunout na místo spotřeby (Česká bioplynová asociace, 2014). V obecné rovině se vstupům do procesu přeměny na bioplyn říká biomasa. Do této kategorie spadá veškeré hmota organického původu, která může být ve formě dendromasy (dřevní biomasa), fytomasy (zemědělské plodiny, rostliny) a biomasy živočišného původu (Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2013). | ||
Biomasa jako významný obnovitelný zdroj dostala své významné místo díky evropské politice zaměřené na hospodářský růst, který je podpořen formou inovací do alternativních zdrojů a udržitelné a konkurenceschopné energeticky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES určila cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 20 % do roku 2020 a biomasa v tomto směřování má zásadní pozici.<ref>{{Citace elektronické monografie | Biomasa jako významný obnovitelný zdroj dostala své významné místo díky evropské politice zaměřené na hospodářský růst, který je podpořen formou inovací do alternativních zdrojů a udržitelné a konkurenceschopné energeticky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES určila cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 20 % do roku 2020 a biomasa v tomto směřování má zásadní pozici.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| Řádek 34: | Řádek 25: | ||
| strany = | | strany = | ||
| url = https://www.czba.cz/files/ceska-bioplynova-asociace/uploads/files/SVA_CzBA_2014_FINAL.pdf | | url = https://www.czba.cz/files/ceska-bioplynova-asociace/uploads/files/SVA_CzBA_2014_FINAL.pdf | ||
}}</ref | }}</ref> | ||
Od roku 2020 se změnila pravidla finanční podpory bioplynových stanic. Do té doby | Vzhledem ke zkušenostem zahraničních firem se stavbou bioplynových stanic jsou stanice v České republice založené na technice zejména z německy mluvících sousedních zemí.<ref name=":0" /> | ||
Od roku 2020 se změnila pravidla finanční podpory bioplynových stanic. Do té doby Energetický regulační úřad rozlišoval dvě kategorie – zemědělské a odpadové bioplynové stanice. Vyšší podpora byla dříve směřována k zemědělským bioplynovým stanicím, které byly označeny jako AF1, které zpracovávají primární energetické suroviny. Kategorie AF2 byla pro tzv. odpadové bioplynové stanice a byla jim přiřazena nižší podpora. Obě kategorie byly sjednoceny do jedné, AF, která je na úrovni předchozí AF1.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Škrdlíková | | příjmení = Škrdlíková | ||
| jméno = Helena | | jméno = Helena | ||
| Řádek 46: | Řádek 39: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
==Zemědělské bioplynové stanice== | == Zemědělské bioplynové stanice == | ||
Hojně rozšířené jsou zemědělské bioplynové stanice. Příkladem může být | Hojně rozšířené jsou zemědělské bioplynové stanice. Příkladem může být Jihočeský kraj, kde jsou zastoupeny 77 %.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| jméno = | | jméno = | ||
| Řádek 71: | Řádek 64: | ||
Tyto stanice pomohu být obyvateli obcí vnímány negativně, ale výhody, které přináší hlavně v rámci energetické soběstačnosti a redukce emisí v lokalitě, tato negativa znatelně převyšují. Pro lokální ekonomiku také znamenají příležitost k budoucímu rozvoji.<ref name=":0" /> | Tyto stanice pomohu být obyvateli obcí vnímány negativně, ale výhody, které přináší hlavně v rámci energetické soběstačnosti a redukce emisí v lokalitě, tato negativa znatelně převyšují. Pro lokální ekonomiku také znamenají příležitost k budoucímu rozvoji.<ref name=":0" /> | ||
Základním předpokladem pro správný provoz zemědělských bioplynových stanic je vždy dostatek biomasy. | Základním předpokladem pro správný provoz zemědělských bioplynových stanic je vždy dostatek biomasy. Globální klimatická změna se projevuje i v rámci českého území, kdy se hospodáři stále častěji potýkají se suchými léty. Pro budoucí vývoj je pak zásadní otázkou, jakým směrem rozvíjet zemědělské bioplynové stanice v kontextu úbytku využitelné biomasy. Podíváme-li se na tento problém z pohledu přidané hodnoty, kdy biomasa zaujímá nejnižší stupeň, tak se nabízí transformace bioplynových stanic na tzv. biorafinérie, z nichž vstupy v podobě chemikálií a farmaceutik jsou na vyšším stupni vzhledem k přidané hodnotě (Sagapova & Buchtele, 2020).[[Image:Bioplynova stanice Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]] | ||
| | |||
| | |||
==Anaerobní digesce== | ==Anaerobní digesce== | ||
| Řádek 91: | Řádek 70: | ||
#'''[[wikipedia:cs:Hydrol%C3%BDza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze | #'''[[wikipedia:cs:Hydrol%C3%BDza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze | ||
#''' | #'''acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO<sub>2</sub>, H<sub>2</sub>) | ||
#'''acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> | #'''acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> | ||
#'''[[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO<sub>2</sub><ref name="Straka">STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s, ISBN 80-7328-090-6</ref> | #'''[[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO<sub>2</sub><ref name="Straka">STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s, ISBN 80-7328-090-6</ref> | ||
| Řádek 150: | Řádek 129: | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Zdroje=== | |||
=== | <references /> | ||
===Interní odkazy=== | |||
*[[/Drahobudice/|Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice]] - příkladová studie | *[[/Drahobudice/|Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice]] - příkladová studie | ||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii | ||
| Řádek 171: | Řádek 148: | ||
[[Kategorie:Bioekonomika]] | [[Kategorie:Bioekonomika]] | ||
[[Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni]] | [[Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni]] | ||