| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| [[Image:Bioplynova stanice Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]] Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.
| | Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie. |
|
| |
|
| ==Hlavní princip bioplynových stanic==
| | [[Image:Bioplynova stanice Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]] |
| Jedná se o zařízení, jejichž hlavním procesem a účelem je přeměna substrátů ze zemědělství, čistírenských kalů či biologicky rozložitelných odpadů na výstup, tzv. [[w:cs:Bioplyn|bioplyn]]. Jeho energetický potenciál je možné využít buď přímo v lokalitě bioplynové stanice, nebo skrze distribuční kanál přesunout na místo spotřeby.<ref name=":1" /> V obecné rovině se vstupům do procesu přeměny na bioplyn říká [[w:cs:Biomasa|biomasa]]. Do této kategorie spadá veškeré hmota organického původu, která může být ve formě dendromasy (dřevní biomasa), [[w:cs:Fytomasa|fytomasy]] (zemědělské plodiny, rostliny) a biomasy živočišného původu.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| |
| | příjmení = Ústav zemědělské ekonomiky a informací
| |
| | jméno =
| |
| | titul = Metodika kalkulací nákladů a výnosů bioplynových stanic v zemědělských podnicích
| |
| | url = https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/metodika_bps.pdf
| |
| | vydavatel =
| |
| | místo = Praha
| |
| | datum vydání = 2013
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| Biomasa jako významný obnovitelný zdroj dostala své významné místo díky evropské politice zaměřené na hospodářský růst, který je podpořen formou inovací do alternativních zdrojů a udržitelné a konkurenceschopné energeticky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES určila cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 20 % do roku 2020 a biomasa v tomto směřování má zásadní pozici.<ref>{{Citace elektronické monografie
| |
| | příjmení = Evropský parlament a Rada
| |
| | jméno =
| |
| | titul = Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES
| |
| | url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009L0028&from=EN
| |
| | vydavatel =
| |
| | místo =
| |
| | datum vydání = 2009
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| Česká republika je dle dat z roku 2014 na pátém místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií v produkci elektřiny z bioplynu.<ref name=":0">{{Citace periodika
| |
| | příjmení =
| |
| | jméno =
| |
| | titul = Strategická výzkumná agenda oboru bioplyn
| |
| | periodikum = Česká bioplynová asociace
| |
| | datum =
| |
| | ročník =
| |
| | číslo =
| |
| | strany =
| |
| | url = https://www.czba.cz/files/ceska-bioplynova-asociace/uploads/files/SVA_CzBA_2014_FINAL.pdf
| |
| }}</ref> Vzhledem ke zkušenostem zahraničních firem se stavbou bioplynových stanic jsou stanice v České republice založené na technice zejména z německy mluvících sousedních zemí.<ref name=":0" />
| |
| | |
| Od roku 2020 se změnila pravidla finanční podpory bioplynových stanic. Do té doby [[w:cs:Energetický regulační úřad|Energetický regulační úřad]] rozlišoval dvě kategorie – zemědělské a odpadové bioplynové stanice. Vyšší podpora byla dříve směřována k zemědělským bioplynovým stanicím, které byly označeny jako AF1, které zpracovávají primární energetické suroviny. Kategorie AF2 byla pro tzv. odpadové bioplynové stanice a byla jim přiřazena nižší podpora. Obě kategorie byly sjednoceny do jedné, AF, která je na úrovni předchozí AF1.<ref>{{Citace elektronické monografie
| |
| | příjmení = Škrdlíková
| |
| | jméno = Helena
| |
| | titul = Zajímej.se
| |
| | url = https://zajimej.se/zemedelske-bioplynove-stanice-konecne-mohou-prijimat-ke-zpracovani-i-bioodpady/
| |
| | datum vydání = 2020-05-26
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| | jazyk = cs
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| ==Zemědělské bioplynové stanice==
| |
| Hojně rozšířené jsou zemědělské bioplynové stanice. Příkladem může být [[Jihočeský kraj]], kde jsou zastoupeny 77 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |
| | příjmení =
| |
| | jméno =
| |
| | titul = Mapa bioplynových stanic
| |
| | periodikum = Česká bioplynová asociace
| |
| | url = https://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic.html
| |
| | jazyk = cs | |
| | datum přístupu = 2021-02-13 | |
| }}</ref> Jejich největším přínosem je podpora lokální ekonomiky a pozitivní vliv na stabilitu podniků v zemědělství.<ref>{{Citace elektronické monografie
| |
| | příjmení = Sagapová
| |
| | jméno = N.
| |
| | příjmení2 = Cudlínová
| |
| | jméno2 = Eva
| |
| | titul = Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2017
| |
| | url = https://www.researchgate.net/profile/Peter_Papso/publication/339739145_Analyza_novo_vynarajucich_sa_potrieb_deti_a_mladeze_jako_cesta_k_tvorbe_mladeznickej_politiky_na_urovni_obce/links/5e62185d45851516355213e6/Analyza-novo-vynarajucich-sa-potrieb-deti-a-mladeze-jako-cesta-k-tvorbe-mladeznickej-politiky-na-urovni-obce.pdf
| |
| | vydavatel = Mendelova univerzita v Brně
| |
| | místo = Brno
| |
| | datum vydání = 2017
| |
| | datum přístupu = 2021-02-13
| |
| | kapitola = Vliv zemědělských bioplynových stanic na lokální ekonomiku - bioekonomika v rurálním prostředí
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| Tyto stanice pomohu být obyvateli obcí vnímány negativně, ale výhody, které přináší hlavně v rámci energetické soběstačnosti a redukce emisí v lokalitě, tato negativa znatelně převyšují. Pro lokální ekonomiku také znamenají příležitost k budoucímu rozvoji.<ref name=":0" />
| |
| | |
| Základním předpokladem pro správný provoz zemědělských bioplynových stanic je vždy dostatek biomasy. [[w:cs:Globální oteplování|Globální klimatická změna]] se projevuje i v rámci českého území, kdy se hospodáři stále častěji potýkají se suchými léty. Pro budoucí vývoj je pak zásadní otázkou, jakým směrem rozvíjet zemědělské bioplynové stanice v kontextu úbytku využitelné biomasy. Podíváme-li se na tento problém z pohledu přidané hodnoty, kdy biomasa zaujímá nejnižší stupeň, tak se nabízí transformace bioplynových stanic na tzv. [[w:cs:Biorafinérie|biorafinérie]], z nichž vstupy v podobě chemikálií a farmaceutik jsou na vyšším stupni vzhledem k přidané hodnotě.<ref>{{Citace monografie
| |
| | příjmení = Sagapová
| |
| | jméno = N.
| |
| | příjmení2 = Buchtele
| |
| | jméno2 = R.
| |
| | titul = Rozvoj Jihočeského kraje - potenciál pro aplikaci iniciativy Evropské komise Smart Region
| |
| | vydání =
| |
| | vydavatel = Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta
| |
| | místo = České Budějovice
| |
| | rok vydání = 2020
| |
| | počet stran =
| |
| | kapitola = Zemědělské bioplynové stanice - co s nimi dál?
| |
| | strany =
| |
| | isbn =
| |
| }}</ref>
| |
|
| |
|
| ==Anaerobní digesce== | | ==Anaerobní digesce== |
| Řádek 91: |
Řádek 7: |
|
| |
|
| #'''[[wikipedia:cs:Hydrol%C3%BDza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze | | #'''[[wikipedia:cs:Hydrol%C3%BDza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze |
| #'''[[w:cs:Acidogeneze|acidogeneze]]''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO<sub>2</sub>, H<sub>2</sub>) | | #'''acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO<sub>2</sub>, H<sub>2</sub>) |
| #'''acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> | | #'''acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> |
| #'''[[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO<sub>2</sub><ref name="Straka">STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s, ISBN 80-7328-090-6</ref> | | #'''[[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO<sub>2</sub> a H<sub>2</sub> nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO<sub>2</sub><ref name="Straka">STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s, ISBN 80-7328-090-6</ref> |
| Řádek 150: |
Řádek 66: |
|
| |
|
| ==Odkazy== | | ==Odkazy== |
| | | ===Zdroje=== |
| ===Související články=== | | <references /> |
| | ===Interní odkazy=== |
|
| |
|
| *[[/Drahobudice/|Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice]] - příkladová studie | | *[[/Drahobudice/|Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice]] - příkladová studie |
|
| |
|
| ===Reference===
| |
| <references />
| |
| ===Externí odkazy=== | | ===Externí odkazy=== |
| {{Wikipedia cs p|Bioplyn}}
| |
|
| |
|
| *[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii | | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii |
| Řádek 170: |
Řádek 84: |
| [[Kategorie:Odpadové hospodářství]] | | [[Kategorie:Odpadové hospodářství]] |
| [[Kategorie:Bioekonomika]] | | [[Kategorie:Bioekonomika]] |
| [[Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni]]
| |
|
| |
|
| |
|
| |
| {{MAS}}
| |