Editace stránky Bioekonomika a udržitelný rozvoj

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 40: Řádek 40:
 
}}</ref> překvapivě ukazuje, že ve většině národních strategií chybí strategie pro zajištění (udržitelné) dodávky biomasy. Absence strategie udržitelné produkce biomasy vede pak k situaci, kdy hlavní výhoda bioekonomiky - obnovitelná produkce zdrojů na polích, v lesích a oceánech - se mění v nevýhodu v podobě hospodářského tlaku na půdu, odlesňování nebo konkurenci s výrobou potravin.
 
}}</ref> překvapivě ukazuje, že ve většině národních strategií chybí strategie pro zajištění (udržitelné) dodávky biomasy. Absence strategie udržitelné produkce biomasy vede pak k situaci, kdy hlavní výhoda bioekonomiky - obnovitelná produkce zdrojů na polích, v lesích a oceánech - se mění v nevýhodu v podobě hospodářského tlaku na půdu, odlesňování nebo konkurenci s výrobou potravin.
  
==Biopaliva versus zemědělská půda a země třetího světa==
+
== Biopaliva versus zemědělská půda a země třetího světa ==
 
V EU byla historicky první podporovanou oblastí bioekonomiky výroba „udržitelných biopaliv“. Pro výrobu biopaliv v objemu odpovídající cílům EU není ale dostatek domácích zdrojů biomasy. V takové situaci je vysoká pravděpodobnost, že dojde k využívání zdrojů ze zemí globálního Jihu, což je spojeno se záborem půdy, zvyšováním cen potravin a celkovou degradací přírodních zdrojů.<ref>{{Citace periodika
 
V EU byla historicky první podporovanou oblastí bioekonomiky výroba „udržitelných biopaliv“. Pro výrobu biopaliv v objemu odpovídající cílům EU není ale dostatek domácích zdrojů biomasy. V takové situaci je vysoká pravděpodobnost, že dojde k využívání zdrojů ze zemí globálního Jihu, což je spojeno se záborem půdy, zvyšováním cen potravin a celkovou degradací přírodních zdrojů.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Levidow
 
| příjmení = Levidow
Řádek 121: Řádek 121:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
==Podpora bioekonomiky v souladu s principy a cíli SDGs==
+
== Podpora bioekonomiky v souladu s principy a cíli SDGs ==
 
Identifikace a efektivní politické spojení protichůdných cílů bioekonomického rozvoje s principy udržitelnosti je hlavní výzvou pro politiku a strategie zaměřené na udržitelnou formu aplikace bioekonomiky.
 
Identifikace a efektivní politické spojení protichůdných cílů bioekonomického rozvoje s principy udržitelnosti je hlavní výzvou pro politiku a strategie zaměřené na udržitelnou formu aplikace bioekonomiky.
  
Řádek 128: Řádek 128:
 
Existují čtyři transformační cesty k bioekonomice a k hospodářství, které je na ní založeno:
 
Existují čtyři transformační cesty k bioekonomice a k hospodářství, které je na ní založeno:
  
#nahrazení fosilních paliv surovinou na biologickém základě,
+
# nahrazení fosilních paliv surovinou na biologickém základě,
#zvýšení produktivity v primárních odvětvích založených na biotechnologiích,
+
# zvýšení produktivity v primárních odvětvích založených na biotechnologiích,
#zvýšení účinnosti ve využití biomasy,
+
# zvýšení účinnosti ve využití biomasy,
#tvorba přidané hodnoty pomocí biologických principů v procesech oddělených od velkovýroby biomasy.
+
# tvorba přidané hodnoty pomocí biologických principů v procesech oddělených od velkovýroby biomasy.
  
 
Otázkou zůstává, která z cest nebo jejich kombinací bude ekonomicky nejefektivnější a zároveň v souladu s cíli udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace periodika
 
Otázkou zůstává, která z cest nebo jejich kombinací bude ekonomicky nejefektivnější a zároveň v souladu s cíli udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace periodika
Řádek 155: Řádek 155:
 
Obecné předpoklady souladu bioekonomiky s principy udržitelnosti lze vyjádřit ve dvou zásadách:  
 
Obecné předpoklady souladu bioekonomiky s principy udržitelnosti lze vyjádřit ve dvou zásadách:  
  
#lokální měřítko aplikace nových bioekonomických přístupů,
+
# lokální měřítko aplikace nových bioekonomických přístupů,
#preference odpadní biomasy jako hlavního zdroje produkce.
+
# preference odpadní biomasy jako hlavního zdroje produkce.
  
 
Pokud jsou tyto předpoklady splněny, je možné pohlížet na bioekonomiku jako na udržitelnou alternativu budoucího rozvoje společnosti.
 
Pokud jsou tyto předpoklady splněny, je možné pohlížet na bioekonomiku jako na udržitelnou alternativu budoucího rozvoje společnosti.
  
==Odkazy==
+
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
 +
 
 +
 
 +
'''LITERATURA'''
 +
 
 +
BRINGEZU, S., O’BRIEN, M., SCHÜTZ, H. (2012). Beyond biofuels: Assessing global land use for domestic consumption of biomass. A conceptual and empirical contribution to sustainable management of global resources, ''Land Use Policy,'' vol, 29, NO. 1, pp. 224–232. DOI 10.1016/j.landusepol.2011.06.010
 +
 
 +
 
 +
DIETZ, T., BÖRNER,J., FÖRSTER,J,J., AND VON BRAUN,J.(2018). Governance of the bioeconomy: A global comparative study of national bioeconomy strategies, Bonn, July 2018, ZEF-Discussion Papers on Development Policy No. 264
 +
 
 +
LEVIDOW, L. (2013). EU criteria for sustainable biofuels: Accounting for carbon, depoliticising plunder. Geoforum, vol. 44, pp. 211–223. DOI 10.1016/j.geoforum.2012.09.005
 +
 
 +
LEWANDOWSKI, I. (2015). Securing a sustainable biomass supply in a growing bioeconomy, Global. ''Food Security'', vol. 6, pp. 34–42. DOI 10.1016/j.gfs.2015.10.001
  
=== Související stránky ===
 
  
* [[Bioekonomika]]
+
O’BRIEN, M., SCHÜTZ, H., BRINGEZU, S. (2015). The land footprint of the EU bioeconomy: Monitoring tools, gaps and needs. ''Land Use Policy'', vol. 47, pp.235–246. DOI 10.1016/j.gfs.2015.10.001
  
===Reference===
 
<references />
 
  
 +
PAVANAN, K. C., ROELAND A. B., CORNELISSEN R., PHILP, J. C. (2013). Biomass sustainability and certification. ''Trends in Biotechnology,'' vol. 31, NO. 7, pp. 385–387. DOI 10.1016/j.tibtech.2013.01.014
  
 +
STAFFAS, L., GUSTAVSSON, M., MCCORMICK, K. (2013). Strategies and Policies for the Bio-economy and  bio-based economy: Analysis of Official National Approaches. Sustainability, vol. 5, pp. 2751-2769. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su5062751.
  
<br />
+
VAN DAM, J. E. G., DE KLERK-ENGELS, B., STRUIK, P. C., RABBINGE, R. (2005). Securing renewable resource supplies for changing market demands in a bio-based economy. ''Ind. Crops Prod''., vol. 21, no. 1, pp. 129-144. DOI doi.org/10.1016/j.indcrop.2004.02.003
  
 
{{licence cc|Cudlínová, Eva}}
 
{{licence cc|Cudlínová, Eva}}
  
 
[[Kategorie:Bioekonomika]]
 
[[Kategorie:Bioekonomika]]
 
  
  
 
{{MAS}}
 
{{MAS}}

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)