Bioaerosol: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
mBez shrnutí editace
m (typo)
Řádek 1: Řádek 1:
==Definice==
'''Bioaerosol''' lze definovat jako [[w:cs:Aerosol|aerosol]] biologického původu obsahující [[w:cs:Bakterie|bakterie]], [[w:cs:Viry|viry], spory [[w:cs:plíseň|plísní]], [[w:cs:roztoči|roroztoče]], mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.
 
Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.


Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>
Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>


== Koncentrace v ovzduší ==
Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [[w:cs:Sedimentace|sedimentace]] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref name="jmeno">Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>


==== Koncentrace v ovzduší ====
==Zdroje bioaerosolu==
 
Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref name="jmeno">Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>
 
 
===Zdroje bioaerosolu===
 
Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.
Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.


Řádek 28: Řádek 22:
Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.  
Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.  


Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.<ref name="jmeno"> </ref>
Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [[w:cs:Sedimentace|sedimentace]], impakce, [[w:cs:Filtrace|filtrace]] a impinger.<ref name="jmeno"> </ref>
==Vliv na lidské zdraví==
==Vliv na lidské zdraví==


Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:
Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:
* infekce, které způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.
* infekce, které způsobují především [[w:cs:Viry|viry]], [[w:cs:Bakterie|bakterie]], [[w:cs:Houby|houby]] a [[w:cs:Prvoci|prvoci]]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie [[w:en:Legionella pneumophila|Legionella pneumophila]].
* předčasné porody  
* předčasné porody,
* respirační nemoci -  zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma
* respirační nemoci -  zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma,
* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www        <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>
* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [[w:cs:Aflatoxin|aflatoxin]], pocházející z houby [[w:cs:Aspergillus flavus|Aspergillus flavus]], způsobující u člověka rakovinu jater.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www        <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>
 
 


Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí
Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí

Verze z 29. 4. 2013, 09:18

Bioaerosol lze definovat jako aerosol biologického původu obsahující bakterie, [[w:cs:Viry|viry], spory plísní, roroztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.

Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. [1]

Koncentrace v ovzduší

Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu sedimentace a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m3. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m3. Vysoké koncentrace bioaerosolů (104 – 1010 jednotek na m3) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.[2]

Zdroje bioaerosolu

Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.

Významnými antropogenními zdroji jsou:

  • sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky
  • kompostování organických odpadů
  • čištění odpadních vod a manipulace s kaly
  • chovy drůbeže a hospodářských zvířat
  • příprava siláže
  • výdechy z klimatizačních jednotek
  • potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.

Měření

Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.

Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – sedimentace, impakce, filtrace a impinger.[2]

Vliv na lidské zdraví

Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:

  • infekce, které způsobují především viry, bakterie, houby a prvoci. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.
  • předčasné porody,
  • respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma,
  • rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je aflatoxin, pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater.[3]

Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí

Témata

Zdroje

  1. Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400
  2. 2,0 2,1 Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26
  3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187

Odkazy

Externí odkazy