Antropogenní cykly škodlivých látek: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Těžké kovy ==
== Těžké kovy ==
Za nebezpečné [[w:cs:těžký kov|těžké kovy]] se považuje [[w:cs:kadmium|kadmium]], [[w:cs:rtuť|rtuť]], [[w:cs:olovo|olovo]], [[w:cs:nikl|nikl]], [[w:cs:chrom|chrom]] a [[w:cs:měď|měď]]. Počítá se k nim také [[w:cs:arsen|arsen]], který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž [[w:cs:polokovy|polokovem]]. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.


Za nebezpečné těžké kovy se považuje kadmium, rtuť, olovo, nikl, chrom a měď. Počítá se k nim také arsen, který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž metaloidem. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.
== Perzistentní organické sloučeniny ==
[[File:Furan.svg|right|thumb|150px|Strukturní vzorec furanu]]
Za podstatně nebezpečnější se považují [[w:cs:perzistentní organická látka|perzistentní organické látky]]. Patří mezi ně především [[w:cs:polycyklické aromatické uhlovodíky|polycyklické aromatické uhlovodíky]], které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé [[w:cs:biocid|biocidy]] a známé [[w:cs:Polychlorované bifenyly|polychlorované bifenyly (PCB)]] a podobné látky.


== Persistentní organické sloučeniny ==
== Dioxiny a furany ==
Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané [[w:cs:dioxiny|dioxiny]] a [[w:furan|furany]], které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.
 
== Odkazy ==


Za podstatně nebezpečnější se považují persistentní organické škodliviny. Patří mezi ně především polycyklické aromatické uhlovodíky, které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé biocidy a známé polychlorované bifenyly (PCB) a podobné látky.
=== Externí odkazy ===
*{{Wikipedia en|Heavy metals}}
*{{Wikipedia en|Persistent organic pollutant}}
*{{Wikipedia en|Dioxin}}
*{{Wikipedia en|Furan}}
*{{Wikipedia en|Biocide}}


== Dioxiny a furany ==
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]


Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané dioxiny a furany, které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.


{{Koloběhy}}
{{Koloběhy}}
 
{{jdl}}
[[Kategorie:Země]]

Aktuální verze z 15. 5. 2016, 07:19

Těžké kovy[editovat | editovat zdroj]

Za nebezpečné těžké kovy se považuje kadmium, rtuť, olovo, nikl, chrom a měď. Počítá se k nim také arsen, který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž polokovem. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.

Perzistentní organické sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Strukturní vzorec furanu

Za podstatně nebezpečnější se považují perzistentní organické látky. Patří mezi ně především polycyklické aromatické uhlovodíky, které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé biocidy a známé polychlorované bifenyly (PCB) a podobné látky.

Dioxiny a furany[editovat | editovat zdroj]

Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané dioxiny a furany, které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Heavy metals na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Dioxin na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Furan na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Biocide na anglické Wikipedii.


Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek