Antienvironmentalismus
Antienvironmentalismus (anglicky: antienvironmentalism), v českém prostředí označovaný chybně také jako antiekologismus, je společenské hnutí, které stojí v opozici proti environmentálnímu hnutí.
Antienvironmentalismus se etabloval jako reakce na environmentálního hnutí. Jeho vznik můžeme datovat do roku 1971, kdy Lewis Franklin Powell, Jr. přednesl svůj projev před Hospodářskou komorou Spojených států amerických (United States Chamber of Commerce). Od té doby v USA vznikají - a do ostatních zemí se šíří - antienvironmentalisticky zaměřené think-thanky. Antienvironmentalistické myšlení bývá silně svázáno s klimaskepsí (na které je také často založeno). Klimaskepitiky můžeme rozlišit na tři skupiny. První z nich tvrdí, že ke globální změně klimatu vůbec nedochází a jedná se pouze o sociální konstrukci, která je nám vsugerována. Druhá skupina klimaskeptiků připouští, že dochází ke globálním změnám klimatu a zároveň se je snaží buď bagatelizovat, nebo popírá, že by na ně měl člověk vliv (popř. připouští, že na ně zanedbatelný vliv mít může, ale vzhledem k tomu, že je malý, nepokládá za důležité se jím zabývat). Třetí skupina se hlásí k určitému stupni agnosticismu, prohlašují, že oni sami - a nikdo jiný - nemůže říci, do jaké míry je globální změna klimatu vyvolaná lidským faktorem (často vidí jediné řešení v technickém pokroku a ekonomickém růstu, který případné problémy vyřeší).
Antienvironmentalisté netvoří homogenní sociální skupinu, liší se od sebe vzděláním, socioekonomickým postavením i názory na konkrétní environmentální i společenské problémy. Často jsou stoupenci mechanismů volného trhu.[1] Kromě výrazné klimaskepse, bývá typické zlehčování problémů spojených se životním prostředím a vlivu antropogenních aktivit na jeho degradaci; stejně tak odmítání státních regulací a intervencí, které antienvironmentalisté obviňují z omezování svobody a bránění v pokroku. Jimi předkládané recepty na řešení případné ekologické krize spočívají v technologickém pokroku.
Názory na antienvironmentalismus se liší, někteří v něm vidí hrozbu pro další udržitelný rozvoj; druzí ho vítají jako názor, který slouží k medializaci a otevření diskuzí nad problematikou. Britský sociolog Anthony Giddens upozorňuje, že: „Skeptici si zaslouží pozornost a mají být vyslyšeni. Skepticismus je kořením vědy a je stejně důležitý jako politické rozhodování. Je správné, jsou-li jakákoli tvrzení o klimatické změně a jejích důsledcích neustále přezkoumávána kritickým, ne-li přímo provokativním způsobem.“ Český sociolog Petr Vidomus pak upozorňuje, že: ,,abychom porozuměli klimatické debatě v celé její šíři, nemůžeme se omezovat jen na ty, kteří zásah proti antropogenním změnám klimatu považují za nutnost, ale je třeba se věnovat i těm, kteří těmto aktivitám oponují nebo jsou jim lhostejné."
Český antienvironmentalismus je pak tradičně spojován se jménem bývalého prezidenta Václava Klause. Své názory publikuje v nejrůznějších médiích, na mezinárodních konferencích a mnoha publikacích. Klausovy názory jsou často terčem kritiky, zároveň jsou ale mnohými odpůrci environmentálního hnutí přijímány a Klaus se pro ně stal významnou autoritou. Jeho klimaskeptické přesvědčení (spojené s výrazným euroskepticismem) pak výrazně ovlivnilo český i mezinárodní diskurz o environmentální problematice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Antienvironmentalism na anglické Wikipedii.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Další čtení[editovat | editovat zdroj]
- PEŠÁK, Alexandr. Antienvironmentalismus a hnutí Wise Use z hlediska teorie sociálních hnutí [rukopis]. Brno, 2004. 71 l.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->