Anoxické čištění odpadních vod: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Anoxické čištění komunálních odpadních vod ==
Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod.
Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod.


==Pojmy==


== Pojmy ==
*ČOV – [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]
ČOV – Čistírna odpadních vod
*KOV – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpadn%C3%AD_voda Komunální odpadní vody]
 
KOV – komunální odpadní vody
 
 
== Čištění komunálních odpadních vod ==
 
Komunální [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpadn%C3%AD_voda]odpadní vody(dále jen KOV) se svádí kanalizací do [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod]čistírny odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách(rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Recipient]recipientu(obvykle do řeky).
 
----
'''Obecné postupy čištění KOV'''


Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy([http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod]metody čištění):
==Čištění komunálních odpadních vod==
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpadn%C3%AD_voda Komunální odpadní vody](dále jen KOV) se svádí kanalizací do [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod čistírny] odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách (rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do [[wikipedia:cs:Recipient_(vodohospodářství)|recipientu]] (obvykle do řeky).


'''Mechanické čištění''' (fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění, než voda odteče do recipientu).
===Obecné postupy čištění KOV===
Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy ([http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod metody čištění]):


'''Biologické čištění''' využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivního kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost.
===Mechanické čištění===
(fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu a nečistot v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění - sedimentuje [[vodárenský kal]] , než voda odteče do recipientu).


'''Chemické čištění''' se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace.
===Biologické čištění===
využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivovaného kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost.


== Biologické čištění KOV ==
===Chemické čištění===
se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace.


Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění koloidních a rozpuštěných oraganických látek pomocí kolonií mikrorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích.
==Biologické čištění KOV==
Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koloid koloidních] a rozpuštěných organických látek pomocí kolonií mikroorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích.


V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací BSK : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké pH, teplotní výkyvy aj.  
V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací [[BSK5]] : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké [http://cs.wikipedia.org/wiki/PH pH], teplotní výkyvy aj.  
Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek.
Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek.


"Za aerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také nitrifikace (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií.
"Za aerobních podmínek, tj. za přístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také [http://cs.wikipedia.org/wiki/Nitrifikace nitrifikace] (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií.


"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k denitrifikaci (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o mineralizaci - vznik anorganických sloučenin z organických." [2]
"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Denitrifikace denitrifikaci] (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] - vznik anorganických sloučenin z organických." [2]


== Anoxické čištění ==
==Anoxické čištění==
K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologickém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky.
K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologckém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky.


První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2).
První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2).
Řádek 45: Řádek 39:
Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích.
Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích.


== Literatura ==
==Odkazy==
 
===Literatura===
[1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26]
 
[2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26]


*[1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26]
*[2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26]


== Externí odkazy ==
===Související stránky===


Enviweb: Water: Archive of articles: Biotechnologické postupy při čištění odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW
*[[Voda]]
http://www.enviweb.cz/?env=_archiv_gdiib_en&search=anoxi
*[[Ochrana vod]]
*[[Hospodaření s vodou v budově]]
*[[Kořenová čistírna odpadních vod]]


Topolwater: Terminologický slovník[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW
===Externí odkazy===
http://www.topolwater.com/cov-slovnik.htm


Wikipedie: Čistička odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW
*Enviweb: Water: Archive of articles: Biotechnologické postupy při čištění odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://www.enviweb.cz/?env=_archiv_gdiib_en&search=anoxi
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod
*Topolwater: Terminologický slovník[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://www.topolwater.com/cov-slovnik.htm
*Wikipedie: Čistírna odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod


[[Kategorie:Skupina F]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 17:14

Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod.

Pojmy[editovat | editovat zdroj]

Čištění komunálních odpadních vod[editovat | editovat zdroj]

Komunální odpadní vody(dále jen KOV) se svádí kanalizací do čistírny odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách (rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do recipientu (obvykle do řeky).

Obecné postupy čištění KOV[editovat | editovat zdroj]

Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy (metody čištění):

Mechanické čištění[editovat | editovat zdroj]

(fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu a nečistot v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění - sedimentuje vodárenský kal , než voda odteče do recipientu).

Biologické čištění[editovat | editovat zdroj]

využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivovaného kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost.

Chemické čištění[editovat | editovat zdroj]

se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace.

Biologické čištění KOV[editovat | editovat zdroj]

Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění koloidních a rozpuštěných organických látek pomocí kolonií mikroorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích.

V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací BSK5 : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké pH, teplotní výkyvy aj. Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek.

"Za aerobních podmínek, tj. za přístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také nitrifikace (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií.

"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k denitrifikaci (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o mineralizaci - vznik anorganických sloučenin z organických." [2]

Anoxické čištění[editovat | editovat zdroj]

K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologickém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky.

První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2). Jak už bylo řečeno výše, jedná se o mineralizaci látek.

Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • [1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26]
  • [2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]