Alternativní vize globalizace: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
m (+ link)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen-a, který se fenoménem chudoby zabývá dlouhodobě – zabývají i dvě ze světově nejvlivnějších osobností: někdejší hlavní ekonom Světové banky Joseph Stiglitz (rovněž nositel Nobelovy ceny a také doctor honoris causa Univerzity Karlovy) a poradce generálního sekretáře OSN Kofi Annana prof. Jeffrey Sachs (Stiglitz, 2003; Sachs, 2005). Oba usilují o jedno: „Dnešní výzvou je pokusit se globalizaci reformovat tak, aby přinášela užitek nejen bohatým, nýbrž i těm chudým“ (Stiglitz) a „Jak můžeme ještě za našeho života přispět ke konci chudoby“ (Sachs).  
Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii [[w:cs:Amartya Sen|Amartya Sena]], který se fenoménem chudoby zabývá dlouhodobě – zabývají i dvě ze světově nejvlivnějších osobností: někdejší hlavní ekonom Světové banky [[w:cs:Joseph Stiglitz|Joseph Stiglitz]] (rovněž nositel Nobelovy ceny a také doctor honoris causa Univerzity Karlovy) a poradce generálního sekretáře [[Organizace spojených národů|OSN]] Kofi Annana prof. [[w:cs:Jeffrey Sachs|Jeffrey Sachs]]. Oba usilují o jedno: „Dnešní výzvou je pokusit se globalizaci reformovat tak, aby přinášela užitek nejen bohatým, nýbrž i těm chudým“ (Stiglitz) a „Jak můžeme ještě za našeho života přispět ke konci chudoby“ (Sachs).  


Asymetrie rozvoje ve vztahu základních výrobních faktorů – práce a kapitálu – ukazuje na to, že orientace globalizace na růst cestou jednostranného zvyšování kapitálové intenzity je sporná – a také riskantní a institucionálně křehká. Kapitál a práce nemohou jeden bez druhého nic: stárnoucí populace v evropských zemích a příznaky krize penzijních systémů i v nejbohatší zemi světa – v USA – jsou tím nejbolestivějším důkazem toho, že bez „lidského kapitálu“ naráží další rozvoj na nepřekonatelné bariéry. Proto také úvahy těch nejlepších mozků o „hledání alternativy k současné podobě globalizace“. Nemá-li však hledání alternativ skončit jen u nové ideologie a planých slibů, bude potřeba „konverze“. Zmírnění chudoby a prosperita pro všechny vyžadují nejen nové instituce a nové politiky, ale také změnu stávajícího paradigmatu ekonomie jako vědy.
Asymetrie rozvoje ve vztahu základních výrobních faktorů – práce a kapitálu – ukazuje na to, že orientace globalizace na růst cestou jednostranného zvyšování kapitálové intenzity je sporná – a také riskantní a institucionálně křehká. Kapitál a práce nemohou jeden bez druhého nic: stárnoucí populace v evropských zemích a příznaky krize penzijních systémů i v nejbohatší zemi světa – v USA – jsou tím nejbolestivějším důkazem toho, že bez „lidského kapitálu“ naráží další rozvoj na nepřekonatelné bariéry. Proto také úvahy těch nejlepších mozků o „hledání alternativy k současné podobě globalizace“. Nemá-li však hledání alternativ skončit jen u nové ideologie a planých slibů, bude potřeba „konverze“. Zmírnění chudoby a prosperita pro všechny vyžadují nejen nové instituce a nové politiky, ale také změnu stávajícího paradigmatu ekonomie jako vědy.
Řádek 16: Řádek 16:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===


*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]
*[[w:cs:Globalizace|Globalizace]] na české Wikipedii
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalizace na anglické Wikipedii]
*[[w:en:Globalizace|Globalizace]] na anglické Wikipedii

Aktuální verze z 11. 11. 2016, 10:09

Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sena, který se fenoménem chudoby zabývá dlouhodobě – zabývají i dvě ze světově nejvlivnějších osobností: někdejší hlavní ekonom Světové banky Joseph Stiglitz (rovněž nositel Nobelovy ceny a také doctor honoris causa Univerzity Karlovy) a poradce generálního sekretáře OSN Kofi Annana prof. Jeffrey Sachs. Oba usilují o jedno: „Dnešní výzvou je pokusit se globalizaci reformovat tak, aby přinášela užitek nejen bohatým, nýbrž i těm chudým“ (Stiglitz) a „Jak můžeme ještě za našeho života přispět ke konci chudoby“ (Sachs).

Asymetrie rozvoje ve vztahu základních výrobních faktorů – práce a kapitálu – ukazuje na to, že orientace globalizace na růst cestou jednostranného zvyšování kapitálové intenzity je sporná – a také riskantní a institucionálně křehká. Kapitál a práce nemohou jeden bez druhého nic: stárnoucí populace v evropských zemích a příznaky krize penzijních systémů i v nejbohatší zemi světa – v USA – jsou tím nejbolestivějším důkazem toho, že bez „lidského kapitálu“ naráží další rozvoj na nepřekonatelné bariéry. Proto také úvahy těch nejlepších mozků o „hledání alternativy k současné podobě globalizace“. Nemá-li však hledání alternativ skončit jen u nové ideologie a planých slibů, bude potřeba „konverze“. Zmírnění chudoby a prosperita pro všechny vyžadují nejen nové instituce a nové politiky, ale také změnu stávajícího paradigmatu ekonomie jako vědy.

Představy o budoucnosti[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Compendium of the Social Doctrine of the Church. Pontifical Council for Justice and Peace, Libreria Editrice Vaticana, Cita del Vaticano 2004.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]