Časoprostorová komprese

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam[1]. Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě[2]. Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích [3]

Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.

V této struktuře působí v politické oblasti různé nadnárodní organizace, asociace či koalice, v ekonomické oblasti roste role nadnárodních firem a nadnárodních podniků (NNS), roste globální dělba práce, množí se nadnárodní regionální integrace, ekonomické dohody, propojují se finanční trhy apod. Média technické komunikace a přenosu informací ovlivňují rozsah působení určitých kulturních idejí a stereotypů (hojně jsou kritizovány např. reklamy na konzum amerikanizovaných produktů v podobě tzv. McDonaldizace anebo šíření jednoho světového jazyka – globální angličtiny). Na kulturní globalizaci působí rovněž vzájemné působení anebo míšení různých kulturních jevů, tzv. hybridizace, vznikající nejen v důsledku technické komunikace, ale také díky růstu prostorové sociální mobility – zejména migrace a cestování.

V rámci časoprostorové komprese dochází také k novému dělení světa, kdy se ostře diferencují lidé s přístupem ke komunikačním a informačním technologiím a lidé, kteří k nim přístup nemají nebo ho mají pouze omezený. Tak se vůči sobě ostřeji vymezují mladí a staří, chudí a bohatí, lidé s odlišným stupněm vzdělání, obyvatelé prvního a třetího světa (jádra a periférie).


Zdroje

  1. Bauman, Z. (1999) Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta. Viz též Recenze P. Masaříka
  2. Harvey, D. (1989). The condition of postmodernity (Vol. 14). Oxford: Blackwell
  3. Scholte, J. A. (2000). Globalization: A Critical Introduction, Macmillan. str. 51

Odkazy

Externí odkazy