Územní rozhodování

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Při územním rozhodování, tzn. v územním řízení o umístění stavby, o změně ve využití území nebo o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků nebo o ochranném pásmu je ochrana přírody a krajiny zajištěna:

  • povinnou účastí dotčených orgánů ochrany ŽP, vč. ochrany přírody a krajiny, podávajících závazná stanoviska za jimi hájené veřejné zájmy,
  • povinnou účastí orgánů dotčených samospráv,
  • povinným posouzením, zda záměr je v souladu s vydanou (schválenou) územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcími vyhláškami, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle nich vydaných, s výsledkem řešení případných rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.
  • přiznáním účastenství v řízení kromě obligátních účastníků i osobám a občanským sdružením, o kterých tak stanoví zvláštní předpis (zejména zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí),
  • posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jako povinného odborného podkladu pro řízení.

Není-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v předchozích odrážkách, je stavební úřad povinen žádost o územní rozhodnutí zamítnout. To platí i pro případné vydání tzv. „územního souhlasu“.

Novými nástroji územního plánování, které se mohou uplatnit i při ochraně přírody a krajiny, jsou v novém zákoně tzv. „územní opatření o stavební uzávěře“ a „územní opatření o asanaci území“. Jsou to opatření vydávaná jako opatření obecné povahy podle správního řádu, nikoliv jako v minulosti v režimu správních rozhodnutí.

Prosazování zájmů ochrany přírody a krajiny může přispět i ustanovení o náhradách za újmu, kterou vlastník pozemku nebo jiný uživatel může utrpět v důsledku změny v území nebo v určení jeho funkce při územním plánování a rozhodování.

Vymahatelnost plnění povinností subjektů, podílejících se na územním plánování jistě zvyšuje i zavedení citelných sankcí za prohřešky a nedodržení ustanovení zákona a uzákonění možnosti dle správního řádu obrátit se v případě nespokojenosti s činností příslušných úřadů po vyčerpání správních nástrojů na správní soud.

Zdroje

  • Stavební zákon