Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny
| Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Místo a rozsah | Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regionální rozsah |
| Téma | Využití krajiny pro účely člověka |
| Princip konfliktu nebo spolupráce | Spor o samotnou realizaci stavby, poté o výšku vodní hladiny |
| Časový údaj | 1975-dosud |
| Komunikace | |
| Probíhá komunikace? | probíhá |
| Jaká je komunikace | smíšená |
| Forma komunikace | zprostředkovaná |
| Úloha vědy a vědců | |
| omezené zapojení | |
| Výsledek | |
| Kauza | nedořešena |
| Dopad na žp | smíšený |
| Dopad na místní komunitu | smíšený |
| Kontakt | |
| Stránky Povodí Moravy | |
Podstata případu[editovat | editovat zdroj]
Novomlýnské nádrže se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: Horní (Mušovské) nádrže, Střední tzv. Věstonické, která je významnou ptačí rezervací a Dolní (Novomlýnské) nádrže.
Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována vodní elektrárna.
V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1 200 ha lužních lesů. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, po které zůstal jen kostel sv. Linharta.
Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.
V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.
Aktéři – místní hráči[editovat | editovat zdroj]
Zastánci nádrží[editovat | editovat zdroj]
- Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
- Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.[1]
- Občanské iniciativy
- Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
Odpůrci nádrží[editovat | editovat zdroj]
- Vědecká pracoviště
- Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
- Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.[2]
- Občanské iniciativy
- V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.[2]
- Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.
Musil v rámci sociologického výzkumu[3] odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.[2]
Úloha vědy a vědců[editovat | editovat zdroj]
MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.
- První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
- V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
- Koncem roku 1991 zadalo MŽP studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.
Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět zvýšena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.
Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online
- ↑ Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.
Literetura[editovat | editovat zdroj]
- Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
- Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
- Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
- Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
- Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012
