Komodifikace přírody

Komodifikace přírody (anglicky: commodification of nature) znamená proces, při kterém se z ekosystémových služeb stávají předměty směny podléhající mechanismům trhu. Komodifikací se užitná hodnota těchto služeb transformuje do hodnoty směnné. Výzkum komodifikace přírody je také směr v rámci kritických environmentálních studií (critical environmental studies), který se zabývá studiem procesu oceňování služeb a produktů ekosystémů a jejich následným převáděním do kategorií tržního prostředí.

Vědní subdisciplína zabývající se komodifikací přírody je ovlivněná marxismem (především marxistické geografii) a politickou ekologií. Kritizuje především teoretické přístupy k oceňování ekosystémových služeb vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (free-market environmentalism) a jejich následnou aplikaci v podobě nástrojů a metod ekologické ekonomie (ecological economics). Samotný termín komodifikace pochází z marxistické teorie, kde označuje posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří kapitál a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, kapitalistické společnosti a třídní nerovnosti.

V praktické rovině je odmítání komodifikace svými přístupy blízké teoretickým premisám hlubinná ekologie (deep ecology) a postojům vyznávajícím zásadu silné udržitelnosti (strong sustainability). Staví se tak proti současné mainstreamové podobě udržitelného rozvoje, především proti jeho tolerantnímu přístupu k ekonomickým záležitostem. V České republice na problémy spojené s komodifikací přírody dlouhodobě upozorňuje sociolog Jan Keller, jenž svoje výhrady ke komodifikaci přírody shrnuje a na příkladech názorně vysvětluje v knize Až na dno blahobytu: ,,Ekonomové se snaží prosazovat „ekologický“ přístup i při posuzování nevratného ničení naší planety. Hovoří se v této souvislosti o ekologickém účetnictví. Jeho důsledné uplatňování však předpokládá, že se může stanovit cena za všechny druhy ohrožování a poškozování života. Kolik by mělo stát například dřevo z brazilských pralesů, pokud by do jeho ceny měla být kromě nákladů na těžbu započítána cena neznámého počtu živočišných druhů, které v důsledku zničení dané části pralesa vyhynou? Jak tuto cenu smrti stanovit, když nikdo není schopen spočítat, zaniknou-li řádově tisíce, anebo „jenom“ stovky živočišných a rostlinných druhů? Co když některý z vybitých druhů náhodou obsahuje klíč k vývoji léku proti rakovině? Neměla by se v tom případě započítat do ceny dřeva i cena milionů lidských životů, které na absenci léku doplatí? Pokud ničení pralesů přivodí nevratné změny v atmosféře planety (a nic není pravděpodobnější), neměl by se v ceně mahagonového nábytku pro snoby odrazit snad i výdaj za vyhynutí lidstva?"

Problematika komodifikace přírody je sporem o přístup k internalizaci externalit. V současném světě se jeví jako rozumná míra vyčíslení ekosystémových služeb, stejně jako zabránění jejich devastaci, jediným možným řešením k udržitelnému rozvoji. Otázkou zůstává, jak toho docílit. Zodpovědět tento dotaz a pomoci prosadit účinná opatření je hlavním cílem rozvojové agendy po roce 2015.

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku commodification of nature na anglické Wikipedii.

Literatura k dalšímu studiu

• Globalization, inequality and the commodification of life and well-being [online]. 1st ed. London: Adonis & Abbey, 2006 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10594048.
• KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.

Externí odkazy

Článek: ,,Komodifikací ztrácíme lidská práva na www.revolta114.blogspot.cz Komodifikace na české wikipedii

Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->