Ligninolytické houby
Charakteristika
- nazývány také jako houby bílé hniloby
- tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)
- zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulosy
- produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):
- houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)
- schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky
- důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy
- houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů
- jsou to eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy
Druhy hub bílé hniloby
bazidiomycety:
- Stereum
- Trametes
- Pleurotus
- Phanerochaete
- Pycnoporus
- Daedalea
- Ganoderma
askomycety:
- čel. Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)
Využití
- odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)
- kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)
- ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů
- jsou považovány za vhodné organismy pro bioremediaci
- širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů
- nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:
- aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky)
- pesticidy
- aromatické herbicidy
- a další toxické látky
- další využití hub tzv. bílé hniloby:
- při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. [1] Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor. [2]
Zdroje
- ↑ Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.
- ↑ Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.
Externí odkazy
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě
Informační systém výzkumu a vývoje
Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů
Související články
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.