Primární produkce
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1]
Definice
Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.
Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.
- k ploše zaujímané ekosystémem
- k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
- k jedné rostlině
- k jednotce plochy asimilačního aparátu
- k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu
Zdroje energie
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý,voda a půdní živiny.[1]
Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:
- chemická
- energie slunečního záření
Kritické faktory omezující primární produkci
- nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (zkratka FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
- nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
- krátká délka fotosyntetického období
- nedostatek minerálních zdrojů[1]
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]
Rozdělení primární produkce
Hrubá primární produkce
je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]
Čistá primární produkce
je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]
Obrázek toku energie
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „ulbrich“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „ulbrich“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „ulbrich“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
- ↑ 3,0 3,1 http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
- ↑ 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
- ↑ NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
Odkazy
Související stránky
Energetická produkce - Strašil
Externí odkazy
Literatura
SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.